Dernier domicile connu
L'ultimo domicilio conosciuto
Posledná adresa
Last Known Address
Last Known Address
Režie:
José GiovanniScénář:
José GiovanniKamera:
Étienne BeckerHudba:
François de RoubaixHrají:
Lino Ventura, Marlène Jobert, Michel Constantin, Paul Crauchet, Béatrice Arnac, Hervé Sand, Monique Mélinand, Jacques Marchand, Jean Sobieski (více)Obsahy(1)
Lino Ventura, Marlene Jobertová a muž, jehož jedinou nadějí je úkryt... Marceau Léonetti je policista každým coulem. Navíc policista sice tvrdý, ale čestný a poctivý. Připadá mu směšné, že by ho měl zastrašit opilý násilnický mladík jen tím, že je synem známého advokáta. Bez skrupulí pošle arogantního mladého muže na zkoušku krve. Ale případ se nafoukne do nechutné aféry. Nadřízení se svého inspektora nezastanou a Léonetti je přeložen na předměstí, kde vyšetřuje krádeže kol a holubů. Poněkud „větší“ případ už znamená honění úchyláků po okrajových kinech. K tomuto úkolu je Léonettimu přidělena mladičká policistka Jeanne. I přes rozdíly má tato nesourodá dvojice značné úspěchy. Jednou dostane zvláštní úkol: vypátrat muže, který má být korunním svědkem v procesu s gangstery a jehož poslední známá adresa byla ve XIII. okresu. Začíná dlouhá pouť za svědky, různými byty, ale především za pravdou. Tou, kterou má dosvědčit hledaný svědek u soudu, ale i pravdou, kterou o policejní práci a policii jako takové poznává mladičká absolventka policejní školy Jeanne... Film Poslední adresa vznikl podle románu Josepha Harringtona, který ve Francii vyšel ve slavné Gallimardové Černé sérii. Příběh o zákonu, cti, morálce a především svědomí natočil režisér, scenárista, spisovatel, muž v mládí odsouzený k trestu smrti José Giovanni. Do hlavní role policisty Léonettiho obsadil Lino Venturu, herce s kamennou tváří, jehož výrazovými prostředky byly především oči a síla jeho osobnosti. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (123)
Tak kdeže medzi blokmi panelákov žil ten svedok? Policajt bachnutý za čestný výkon služby na sklonku aktívnej služby, nedlho pred odchodom na dôchodok, advokátskou hajzlovinou. Za "odmenu" od nadriadených dostane flek v zapadnutom policajnom okrsku. Koelgovia z neho veľmi nadšení nie sú. Veď čo to už len bude za policajta, keď z inšpektora je zrazu návštevník pornokín odhaľujúci obťažujúcich úchylov? No zvláštne zmilovanie dostane v podobe doriešenia roky sa tiahnuceho vystopovania akéhosi svedka. K tomu mu pomáha mladá sociálna pracovníčka. Prípad síce doriešia, no pachuť studeného policajného monštra s chýbajúcim sa vcítením k obetiam i svedkom trestných činov ostáva. ()
Lino Ventura a Marlène Jobert si prý spolu moc nerozuměli, ale na plátně jim to docela klape. Sympatické na nesourodé dvojici detektivů je, že on není žádný nezničitelný Robocop a ona není emancipovaná superžena. Za povšimnutí stojí Paul Crauchet ve vedlejší roli a konec, který až příliš připomíná skutečný život. Bohužel. ()
Krůček po krůčku hledá pár policistů svého svědka vraždy, aby mohli dostat do basy mafiána. Ventura je starý policajt bez iluzí, Marlene Jobert je mladá elévka iluzí zcela plná. Ta dvojice je nádherně vyprofilovaná a chemie mezi nimi funguje úchvatně. Navíc je Marlene mimořádně zajímavá ženská. Film je ale především zamyšlením nad tím, jakému systému tady vlastně sloužíme. Stát má chránit slabé a potřebné, bránit právo a zjednávat spravedlnost. Je to však jen planá věta, skutečnost je jiná, to Ventura ví, ale přesto sytému celý život slouží. Marlene do systému vkládá své životní naděje a Ventura jí touží to setkání s realitou co nejvíc zmírnit, jelikož ji začíná mít rád. Osobně hodnotím velmi velmi vysoko. 100% ()
Kriminalistická schovávaná, kde mají jen jediný cíl a to najít jednu osobu, ale není to tak jednoduché jak se zdá. Během této cesty se zblízka seznámíme s drsným samotářem a citlivou "žabkou". Výborná dvojice Jobertová a Ventura. Musím vyzdvihnout velmi realistickou potyčku na ulici s boxerem a padnoucí hudbu k příběhu. ()
Rádobyakční, odbytá a herecky až negramotná pasáž pod úvodními titulky během které Lino tři výlupky zatkne a jednoho rovnou zastřelí jako by sem spadla z úplně jiného filmu. Zbytek se naštěstí nese v úplně jiném duchu – neběhá se, nestřílí se, výborně sestavená dvojka Ventura, Jobertová nachodí po Paříži kilometry od čerta k ďáblu, pěkně pomalu a důkladně. Film s tou správnou patinou francouzko-italských koprodukcí ze sedmdesátých let, kde se típou cigarety o volant a když dostanete nakládačku, tak to fakt bolí. ()
Galerie (16)
Zajímavosti (4)
- Hudbu z filmu použil Robbie Williams ve skladbě „Supreme“. (frantavaja)
- Marceau Leonetti (Lino Ventura) píše na psacím stroji Underwood No. 5, který se začal vyrábět v roce 1900. (Snorlax)
- Během natáčení si spolu Marlène Jobert a Lino Ventura nerozuměli. Jobert byla tehdy nejspíš namyšlená kvůli svému trumfu s filmem Cestující v dešti (1970) a Venturovi se nelíbila, ať už svým chováním anebo herectvím. Jobert k Linovi taktéž necítila žádné sympatie. Došlo mezi nimi k jakémusi zablokovaní. Při natáčení spolu nedokázali navázat žádný kontakt. (Pierre)
Reklama