Dotěrný chlap

Lino nepotřebuje žádnou zbraň, jemu stačí jediný pohled a mrtvoly padnou bez hlesu na zem. Miluju tyhle herce, kteří pohledem a mimikou mnohdy řeknou daleko víc než mluveným slovem. Ke konci jsem přemýšlela, jestli by nebyl nejlepším východiskem dobrovolný pád ze střechy dolů. Já osobně bych to nutkání měla:-) Čas od času se ráda dívám na tyhle praštěné komedie, kde se jen báječně odreaguju od těch skutečných trablů života. A taky se mně moc líbil ten typicky francouzský hudební podkres. (18.01.2018)

Je pre mňa málo pochopiteľné, že som na tento film, videný pred mnohými rokmi, zabudol. Bol totiž predobrazom dvoch remakeov (Braček, braček 1981, Osina v zadku 2008) a viac, či menej podobných filmov (48 hodín, Utečenci a Drž hubu!). Ale originál je originál, aj keď chybičky sa nájdu. V každom prípade by sme otravnejšieho chlapa, než akého zahral Jacques Brel, ťažko hľadali. Pre ním kapituloval aj Lino Ventura a ten nekapituloval pred hocikým. (11.01.2015)

I nájemný vrah má jen jedny nervy. A pokud mu je neustále drásá někdo jako deprimovaný obchodník s košilemi, je zaděláno na malér a v tomto případě naštěstí také na výbornou komedii. Lino Ventura je ohromný, dokáže rozesmát jediným upřeným pohledem, a pokud mi Jacques Brel během filmu lezl na nervy, bral jsem to jako záměr, který Francisi Veberovi vyšel - ne jako minus. Nepopírám ale, že filmu nejspíš dávku působivosti přidává skvostný československý dabing s Martinem Růžkem a Eduardem Cupákem. (16.08.2014)

Čekal jsem bláznivou komedii, ale ve výsledku jsem dostal spíše odlehčený thriller s komediálními prvky. Francis Veber se coby scénárista ještě rozcvičoval a ještě chvíli trvalo, než se z něho stal excelentní autor. Ale i tak těch 80ti minut ve společnosti Lina Ventury a Jacquese Brela vůbec nelituji. 60%. (20.08.2016)

Veľké zuby, otrasný účes, priblblý výraz. Francúzi majú patent na blbcov na večeru, raňajky aj obed daný od boha, takže si môžu dovoliť takých filmov natočiť koľko len chcú. Ventura by sa neusmial, ani keby som mu rozprával vtipy ja (:)) a práve v jeho kamennom ksichte v kontraste s tým neskutočne priblblým Brelovým tkvie kúzlo tohoto filmu. Napísať im solídny a vtipný scenár tým pádom nebola až tak ťažká úloha a podľa existujúcej hry to bola skôr hračka. Filmový čas je tu úplne mimo, od jednej do druhej sa tu stihne to, čo iní nestihnú za celý deň, ale to nie je vlastne ani chyba, skôr ďalší vtipný prvok filmu a režisér si toho musel byť vedomý. Poteší nekonvenčný záver a keď už to takto skončilo, tak nechápem, čo bránilo Milanovi Pignola od zúrivosti zavraždiť. To na margo toho, ako by som konal ja. (29.06.2013)