Svědek

Je mi líto těch, kteří nepochopili, že tady nejde o obyčejnou detektivku, která potřebuje zohavenou mrtvolu, střelbu a honičky ve fotogenických ulicích. Tohle je DRAMA, šachová partie mezi dvěma výbornými herci. Už, už se několikrát zdá, že jeden z nich dá mat, ale vždy se musíme spokojit jen s tím, že jeden z velmistrů pošoupne figurku. A my se spokojíme rádi, protože můžeme s napětím sledovat vývoj vyváženého souboje a rozhodovat se, komu vlastně budeme fandit. (15.05.2011)

Vééééľmi, ale naozaj vééééééľmi urozprávaný film. Herci to nejako ustáli, a vyslúžili si od tunajších užívateľov značnú dávku uznania. Veď dobre, sú ozaj kvalitní, ba aj Romy Schneiderová sa ukáže. Síce iba na chvíľu, ale hneď strhne pozornosť. Ale pozornosť čoho? V zásade len lepšej rozhlasovej hry. Poznámka: A fakt, že vo vyspelých demokraciách sa pri policajnom výsluchu dotazovaní občania za účelom vymlátenia pravdy z času na čas zmlátia, alebo dostanú nečakaný buchnát, či facku, to je fakt. A nielen francúzsky filmový akt z roku 1981. Ale aj slovenský fakt z každého jedného roku po zmene režimu, teda 1990 -2021. A verte mi, niečo o tom viem. Na policajnom prezídiu som totiž nejaký čas robil. Čas tam strávený som len tak podaromnici nezahodil na ľahkovážne plnenie si služobných povinností bez súvislostí a komplexného poznania stavu. V rámci ich plnenia som študoval čo najväčšie možné množstvo kadejakých utajovaných správ určených na skartáciu, intenzívne rozprával s rôznymi šaržami a funkciami mužov zákona. A dozvedel sa veci nevídané. Jednou z nich bola skutočnosť o pravidelných bitkársko-kung- fu akciách pri vypočúvaní obvinených, či svedkov (najmä ak sú zo sociálne znevýhodneného prostredia, sú v mentálnej subnorme a/alebo nemajú možnosti právnej obrany). Je to proste fakt. (04.05.2021)

Myšlenkově částečně postmoderní, částečně strukturalistická výpověď o jen těžko polapitelné pravdě, k níž se člověk nemusí vždy dopracovat kauzálními postupy. Z právního hlediska znamenitý, cynicky opravdový příspěvek k problematice koherentního řetězce nepřímých důkazů jakožto prostředku k usvědčení pachatele. Celkově pak atmosférický, nesmírně propracovaný komorní minimalistický film překypující skvělými hereckými výkony, depatetizovanými dialogy a promyšlenou mizanscénou. (12.05.2009)

Kromě nahoře uvedených žánrů na mě Svědek zapůsobil i silně psychologickým dojmem. Vždyť to napětí a frustrace z právníkovy osoby přímo čišelo. Když k tomu připočítám zarputilý výslech inspektora Galliena, který chtěl mermomocí dopadnout vraha dvou holčiček, tak není ani divu, že Jerome zareagoval takovým způsobem, jak jsme mohli vidět. Střet dvou hereckých es byl perfektní a Romy Schneider k dokonalé atmosféře ještě přispěla tajemně zahalenou aurou právníkovy manželky. Na minimálním prostoru je to maximální a nezapomenutelný zážitek. Když bych ale měla jít s pravdou úplně ven, tak se přiznám, že atmosféra v Přiznání byla z mého subjektivního hlediska přece jen o chlup hustější. Ovšem sledovat Lina je jako být v nějaké světoznámé galerii, kde jen tiše obdivujete dokonalé tahy štětce mistra malíře. (02.01.2014)

Doktorem Martinaudem se nezabývá jen inspektor Gallien, ale beze zbytku i všichni diváci tohoto strhujícího dramatu viny a neviny (a samozřejmě i její podstaty). Všechno ostatní uplívá v pozadí. Zvláštní persona tenhle doktor Martinaud, alias Michel Serrault ve skutečně ojedinělé roli, nás neustále "motivuje" měnit naše pocity a sympatie, a tak nás až nemístně zatahuje do hry. Jaká je to hra? Týká se snad nějak i nás? Proč si chvílemi přejeme, aby to byl on, a pak zase ne? Čím je nám sympatický a čím zase odporný? Nezdá se, že mu také jenom sekundujeme jako inspektor Gallien? (11.03.2015)