Útok na Wall Street

Náš starej kamarád Uwe Boll začíná na starý kolena točit slušně, jinak si to nedovedu vysvětlit. Od tohohle filmu jsem dle obalu a popisku čekal variaci na Bollův asi nejlepší film Rampage, což jsem nedostal, ale nevadí to. Většinu filmu se nic neděje a na masakr si počkáte celkem dlouho, co je však zázrak je to že i tyhle scény kde se řeší finanční problémy hlavního hrdiny atd jsou natočený celkem slušně a aspoň mojí pozornost to udrželo. No a pak přijde masakr kde tradičně zařve tak 50 lidí a je natočenej přesně stylem Uwe Bolla. Postal byl pomsta všem, Rampage pomsta konzumní společnosti a Assault on Wall Street je pomsta kravaťákům ve stejným stylu. (12.05.2013)

CITÁT - Zkuste být právník na volné noze.......... Uwe si jako vždy střhnul produkci, napsal scénář, přizval si několik svých skalních jako třeba Jessicu (hudba) nebo Mathiase (kamera) a spolu se pak vydali mezi vlky na Wall Streetu. CITÁT - Základem je záchrana společnosti, ne klientů............... Z filmu je od počátuk cítit ta beznaděj, flustrace a bezmoc. Boll tu opět probírá lidskou touhu po penězích a hlavně to, co sváma udělá skutečnost, že peníze nemáte. A že svůj příběh situoval na Wall Street je jen logických východiskem. Hlavní hrdina Jim přijde o všechno, tím myslím úplně všechno - peníze, manželku a barák a ještě mu zůstane velký dluh. Naděje umírá poslední, ale Jim už ztratil i tu naději. Dalo se tedy jen očekávat, kam to celé povede. Scéna okolo 50 minuty je smutná a vše to odstartuje. CITÁT - Bohatí budou bohatší a hudí budou chudší........... Ve filnální části už je to jen masakr. CITÁT - Budu tady a budu zabíjet dál........ (14.07.2014)

Jak říká Slavoj Žižek a nejen on, dnes si dokážeme spíš představit konec světa než konec kapitalismu, případně jakoukoli drobnou změnu v jeho fungování. Tahle ideová bezradnost se samozřejmě zrcadlí i v současných filmech, a to jak těch apokalyptických, tak těch zabývajících se přímo aktuální společenskou situací. Typické například je, že systémové problémy se ve fikci personifikují do démonických záporáků, čímž se utvrzuje iluze, že za všechno může několik hrabivých tučných sviní tam nahoře, které když se odstraní, tak bude líp. Tenhle nesmysl se pak bohužel přenáší i do smýšlení o skutečné politice, kdy řada lidí pořád úplně nesmyslně vidí řešení korupce v zatčení těch zkorumpovaných jedinců. Ve skutečnosti je ale jedno, kdo tam sedí, protože problém není v lidech, ale v podmínkách, ve kterých existují. To se ovšem těžko přenáší do srozumitelného narativního celku, takže pak vznikají takové bláboly jako seriál Arrow, kde v každém díle je "záporákem týdne" nějaký odporný kapitalista. Další možnost, kterou tvůrci mají, je tuhle iluzi podvrátit - ukázat, že zlikvidovat vysoce postavené jednotlivce nic neřeší. To se třeba povedlo Tykwerovi v Internationalu, jenže to je skutečně výjimka, protože, co si budeme povídat, lidi se nechtějí dívat na filmy s depresivním koncem, takže jich ani tolik nevzniká. Uwe Boll na to šel ve svém Assault on Wall Street fikaně. Zabíjení hrabivých bankéřů sice částečně pojímá právě jako hon na "ty nahoře", ale zároveň svého hrdinu nechává likvidovat těch systémových článků víc. Mimo jiné se tu zdůrazňuje, jak nikdo nechce přijmout zodpovědnost za to, co dělá a odkazuje se buď na svoje nadřízené nebo všemožné direktivy, které "přichází shora". Zároveň se film nepouští ani do otevřeného happy-endu nebo naopak do nějakého deziluzivního tragického závěru. Jim se ve finále stává mstitelem modrých límečků - přízrakem, který zřejmě bude v akci pokračovat i po skončení filmu. Tím se film ale znovu elegantně vyhýbá otázce, na kterou dnes nikdo nezná odpověď: "Co dál?" Když si teda vybijeme tu frustraci takhle násilně, protože to jinak nejde, co z toho pak bude plynout za následky? Nikdo prostě nemá žádnou vizi, ani Uwe. Proto bych byl opatrný s tím nazývat tento film subverzivní exploatací a Bolla stavět do role vyvržence systému, který si může dovolit komentovat to, co jiní ne, jako to udělali odborníci v novém čísle Sight & Sound. Na to je Assault on Wall Street pořád málo bulvární, málo radikální a málo protisystémový. (13.07.2013)

Nemůžu uvěřit vlastním očím! Tohle, že natočil Boll? Nenapadá mě logické vysvětlení jak je to možné. Ale měl bych 2 teorie. 1) Bolla unesli marťani a přeprogramovali mu mozek. 2) Boll se nějakým nedopatřením podíval na některý z Magnuskových snímků a hnulo se v něm svědomí (a možná taky snídaně). Jinak si nedokážu vysvětlit, že si sám napsal a zrežíroval tohle super drama o ekonomické krizi a skutečných zlodějích v sakách za statisíce. I ta závěrečná smršť je velice dobrá. Žádný filozofický kecy, ospravedlňování nebo snaha vysvětlit nějaký vyšší dobro a ukolébat svědomí. Prostě čistá chladnokrevná surovost. A několik velice potěšujících detailů. Např. závěr v kanceláři a jedna miniaturní drobnost, kterou běžně scénáristi opomíjejí, ale abych tu nevyžvanil spoiler, řeknu jen: "It's down the road, not across the street!" (02.08.2013)

Je to celkom dobrý dramatický thriller. Má dosť dobrý príbeh o obyčajnom mužovi, ktorý si žije svojim bežným životom bez väčších ambícií, ale je rád, že má slušnú prácu, dobrých priateľov a hlavne milujúcu ženu, ktorá má ale nanešťastie zdravotné problémy a poistka to nepokryje a tak sa rozhodne veriť svojmu finančnému poradcovi, ktorému zverí peniaze. Lenže kvôli finančným podvodníkom o ne nielen príde, ale dokonca aj upadne do ťažkých dlhov a tak sa snaží bojovať s týmto systémom, lenže postupne si čím ďalej viac uvedomuje, že skutočne funguje len to najradikálnejšie riešenie. Spracovanie je celkom slušné, celá táto tématika ohľadom finančných trhov a samozrejme hlavne obyčajnom človeku, ktorý sa snaží bojovať proti systému, ktorému vládne len chamtivosť a ignorancia je pre potreby filmu dobre zvládnutá, ale až na jeden zásadný problém, ktorý nanešťastie filmu dosť uberá a tým je práve samotný hlavný hrdina. Je tu potrebný niekto, s kým sa dá stotožniť a následne mu aj skutočne fandiť, lenže v tomto prípade je to už od samotného začiatku obyčajný neschopný hlupák a primitív a potom to ide ťažko. Ale inak je to slušná zábava, film má dobré tempo, baví aj pri dlhých dialógových častiach, ktorých je plno, takže až na ten jeden problém je to rozhodne obstojná zábava. Samotnej akcie tu až tak moc nie je a nie je ani až tak zábavná, ako by som chcel, čo platí obzvlášť o záverečnej fáze v jednej budove, ale svoj účel to splní a aspoň tá jedna akcia, ktorá finále predchádza sa vydarila. Herecké obsadenie je teda skutočne rozporuplné, je tu až prekvapivo veľa známych tvárí, ktoré až na dve výnimky, čo je klasik Keith David a v poslednej dobe aj Michael Paré, ktorý už aj má nejakú charizmu vôbec nemusím, ale zase všetci sú svojim spôsobom aspoň zábavní, či už Eric Roberts alebo Edward Furlong, ktorého som nevidel roky a tak ma jeho súčasný stav skutočne šokuje, takže výraznejšie nesklame nikto. Jedine ten Dominic Purcell v hlavnej úlohe mi opäť dokazuje, že je to asi najhorší herec vôbec. Réžia a technická stránka nie sú ničím výnimočné, miestami to dokonca pôsobí ako domáce video, ale má to aj svoje chvíle a celkovo s tým nemám až taký problém. Uwe Boll by sa mal držať už len takýchto filmov, ktoré mu aj celkom idú, síce je to predsa len horšie, ako tématický predchodca Rampage, ktorý mi skutočne sadol po všetkých stránkach, ale aj toto je minimálne na to jedno pozretie slušná zábava. 60% (25.05.2013)