To Kapitola 2

Let´s kill this fucking clown! Škoda stereotypu pasáže s artefakty a Chüd finále, které prokázalo, že filmové plátno na rozdíl od papíru nesnese všechno. V součtu obou kapitol se však Muschietti popral s autorem, jehož převody do filmové řeči končí většinou neslavně, poměrně se ctí a dokázal tam tu sílu kamarádství a odvahy postavit se strachu dostat. Výtky směrem k humoru neberu. Když vás to chce sestřelit, nárazník se vždycky hodí.. (08.11.2019)

To proč je TO jako kniha tak výjimečná je propojování minulosti a současnosti, jejich současná gradace. Což ve filmech logicky chybí. Pro správnou adaptaci by to totiž chtělo minisérii. Když je ale třeba zhodnotit jak si dospělí Smolaři vedli po druhé není to tak špatné. Výborné obsazení je patrné hned u scény v restauraci, kde se všichni vžijí do svých mladých já. Problém nastává s blížícím se finále a kompromisy vůči knize (dělají z toho docela slátaninu), ale dávají smysl z vizuálního hlediska. Změna původu Zla, které klaun představuje je asi nejbolestivější. A pavouk má vypadat jako pavouk, tím je děsivý. Největším problémem ale zůstává délka, protože i když je film děsivě dlouhý hodilo by se v závěru pár minut navíc... Chtělo to minisérii. (10.09.2019)

Skutečně nerozumím tomu, jak se u Warnerů povedlo prosadit skoro tříhodinový horor! (podle Imdb 169min). Původní sestřih prý měl skoro 4 hodiny a ačkoliv v zásadě nemám problém s dlouhými filmy, hlavní slabinou druhého To je rozhodně jeho délka a rozsekané na dvě části by to možná fungovalo lépe. Pro studio proslulé rozsekáváním filmů (Hobbit, HP 7) nepochopitelně nevyužitá marketingová příležitost. Mimo délku stopáže ovšem prakticky nemám ani tentokrát výhrad a fascinuje mě, jak se režisérský rukopis Andyho Muschiettiho patřičně vytříbyl (od dob průměrové Mama). Samozřejmě to má co dělat i s tím, že rozpočet byl na poměry hororů velice štědrý a jelikož jsem před měsícem viděl Řbitov zvířátek (a mohu porovnat i s jinými kingovkami z nedávné doby, kupříkladu suprové Geraldovy hry), jasně vidím jak se oproti To jedná o chudé příbuzné. Největším tahákem druhého dílu bylo samozřejmě sympatické obsazení (ano, Bill Hader je nejlepší) a toho se také dovedlo využít na max, McAvoy doufám bude v podobném přívalu rolí pokračovat. Pennywise je vlastně pořád fajn, málokdy otrlejšího diváka vyděsí, nýbrž spíše šokuje odpornými a nechutnými záběry, Bill Skarsgard už si však může náležitě odpočinout, jeho klaun se už dosyta vyčerpal. Umím si představit kompletní dvojdíl, jímž nyní režisér vyhrožuje? Spíše ne, druhé To působí jako prodloužená verze, která měla být spíše k dispozici až na VoD. (11.09.2019)

Zajímavé, jak stejný tým může vytvořit dva kvalitativně dost odlišné filmy. Problémem druhé kapitoly je hlavně scenář. Ten nenabízí nic nového nebo originálního. V podstatě jde o to, že se dospělí hrdinové vrací na místo činu, stejně jako v prvním díle je Pennywise separátně postraší a oni ho pak porazí. Jenže hrdinové nám mezitím dospěli, takže už nestačí je strašit leprou, bubákem nebo krví. Dospělí se bojí víc jiných věcí, řekněme třeba životního selhání, samoty apod. Jedině u Richieho je něco podobného naznačené. I proto tu překvapivě hodně znovu vidíme hrdiny v dětské podobě, aby lekačky (kterých je zbytečně moc) byly efektnější. To je ale na úkor dospělých verzí, které - navzdory přehnané stopáži - nejsou dostatečně rozvinuté. No a To jako takové má v knize docela epický původ, jakési bájné zlo, které na sebe bere podobu démonického klauna a jiných roztomilostí. Hrdinové ho porazí jinak než v tomhle filmu a mnohem zajímavěji. Tady je to dost klasiký horor, který ani není moc originální. Přes kritiku je ale film stále zábavný a některé momenty jsem si užila. Mohlo ale vzniknout něco mnohem epičtějšího a dramatičtějšího. (08.09.2019)

Pro předškoláky zřejmě dobrý, co se týče nějaké děsivosti nebo pokusu o atmosféru. Za dospělé, krásné, inteligentní a sexy muže, musím ovšem konstatovat, že jsem se dlouho u žádného filmu tak kurevsky nenudil. Když vidíte u hororu stopáž skoro 3 hodiny, tak už jaksi tušíte, že bude něco v píči. Následně vás o tom tvůrci skoro 3 hodiny přesvědčují. Měl jsem takový neblahý pocit, že ze strany tvůrců sleduji naprostý záměr o vytvoření nekoukatelné ultra sračky. Skoro 2 hodiny je divák donucen sledovat shledání postav po letech, které připomíná velkofilm Sněženky a machři po 25 letech. Jednotlivé postavy vás nudí vzpomínáním na své mládí a tu a tam dojde i na proložení děje (zřejmě, aby se zredukovala šance na usnutí) nějakou pseudo brutální scénku, kde zařve nějaké naprosto náhodné dítě. Tyto scény jsou naprosto bezúčelné a nijak nekorespondují s dějem. Jakožto ostatně nekoresponduje s dějem drtivá většina filmu, což bude asi tím, že o dějové lince nelze být řeč, protože něco tak nekonzistentního se u áčkových filmů prakticky nevidí. V tomto případě tvůrci nevaří ani z vody, nýbrž z pořádně smradlavých hoven. Velká bída a utrpení. Není náhodou, že jsem tomuto neschopnému režisérovi napálil již druhý odpad ze tří viděných filmů. James McAvoy se asi rozhodl, že dorazí svoji slibnou kariéru a bude hanobit své jméno výhradně v píčovinách, jinak si nedovedu vysvětlit, že se po účasti v posledním průseru X-men, rozhodl zapsat i k této sračce. Jednotlivé příšerky jsou vyloženě k smíchu. Bezkonkurenčně nejvtipnější je PenisWise. Dialogy se nedají vůbec poslouchat, člověk má pocit, že stále sleduje ony děti z prvního dílu. Atmosféra žádná, všechno je naprosto bezúčelné. Úplně největším zlatým hřebem celého filmu, jsou ovšem postupy při likvidaci hlavního hrdiny, kde náhodná z postav dostane náhodné vnuknutí, kterak zlikvidovat hlavního záporáka. Vůbec se autoři nezalamovali tím, aby to dávalo jakýkoli smysl. Nějaký čurák kupříkladu najde na zemi oštěp a ten mu vnukne myšlenku, že právě tímto oštěpem klauna zabije. Nejvíce směšné bylo zjištěné na konci filmu, že se ten pokreslený čurák už 2 díly živí strachem, a tak se v momentě, kdy postavám nejvíce teklo do bot rozhodli, že se ho hromadně přestanou bát, načež se ten pičus začal naprosto kreténsky zmenšovat. Takovou píčovinu vážně napsal Stephen King? Odpočítával jsem sekundy, kdy ta žumpa konečně skončí. Ve výčtu sraček bych mohl pokračovat ještě hodně dlouho, ale už jsem napsal dost. Zkrátka nenapadá mě jediný prvek, který by se v tomto případě dal pochválit. Totálně promrhané 3 hodiny života. (15.12.2019)