Králíci ve vysoké trávě

Film si plně zaslouží maximálního hodnocení. Velice dobře si pamatuji na tu dobu a problémy, které měly děti některých rodičů, kteří kvůli své víře v boha odmítali dětem dopřát účast v pionýrské organizaci. Film začíná sňatkem na MNV následovaný církevním obřadem. Pro lásku je člověk ochoten oběti ponížení. V téže situaci, v níž byl Petr Kostka, jsem se kdysi ocitl i já - a byl to pro mne okamžik nejhoršího ponížení, za něž se stydím po celý život. Novomanželé to vyřešili správněji, jediným řešením byl únik z prostředí fanatické tchyně a její sestry, které zasvětily veškeré své konání víře v boha. Pak už to je více o dětech. Socialistická škola se snažila vymýtit nesmyslné náboženské povídačky, ano, základem vzdělání byl vědecký světový názor. Zvláště v prostředí silně katolického moravského venkova, kde se tento film odehrával, se to po celých 40 let příliš nedařilo. Je zde velmi dobře ukázán rozpor mezi výchovou ve škole a v rodině. Tento rozpor je nejlépe vidět ve scéně z 1. máje, kde vedle zpěvu z kostela zní z ampliónu píseň "Bez chleba nejde jíst". Na jedné staré, ,překonané, na druhé to nové, co mělo učinit člověka šťastným... (03.08.2017)

Rozhodně dobový průměr, tendence se dá zde nějak zkousnout. Je to spíše dvojsmyslný snímek, nad poplatnou linií se dá přivřít oko (ti, co mají jen jedno a zrovna ne to levé dají zaručeně odpad!). Učitelka byla sice svině, ale i tak nebyla kladnou hrdinkou, jako tomu tehdy bývalo - tedy režisér se dokázal vyvarovat černobílosti postav a tím tento film přiblížil uvěřitelnosti. (06.11.2007)

Celej film se tak nějak divně poeticky a zdlouhavě vleče, nic pořádnýho se vlastně neděje a když už, tak jde o to, jak zlí fanatičtí pámbíčkáři jedujou ubohého malého chlapce, který chce být kosmonautem a pionýrem a umí odcitovat báseň padesát veršů o Leninovi s plamenem v oku a vzletným projevem. Za zmínku stojí jedině výkon malýho Martina a jeho dramatické herectví. Scénář by potřeboval trošku zrychlit a zaktualizovat, protože tyto problémy jsou dnes již dávno zapomenuté. Všichni věřící jsou tu hezky propagandisticky zobrazení jako naprostí fanatici neštítící se i zabít svý dítě, když nevěří jako oni. Jedinými opravdu uvědomělými lidmi jsou učitelka a vedoucí pionýra, přesto ať už ta nebo ta strana, obojí by se dalo přirovnat k určitému malému hitlerjugend. Konec je tak nečekanej a do ztracena vyznívající, že jsem ho prostě minul. (15.11.2006)

Film plný křesťanského kázání, víry v boha, ideologiemi ,,vědeckého světového názoru"a katolictví, ministranství, nepotrestaného pokrytectví, farizejství, přetvářky, tehdejších socialistických pravověrných hesel doby a bohužel také zlodějny a lži jak jinak. Aneb komu čemu má věřit desetiletý chlapec Martin Čermák? Faráři, učitelce, bigotní matce nebo slabošskému otcovi, kterému dokonce musí pomáhat i při krádeži? A toho otce u něj výše jmenované věci odhaluje boužel také! Jinak sám o sobě film jako celek nic moc. Těžko se nato píše nějaký rozmanitější a ucelenější komentář. Musí se to vidět. Z herců mě snad dokázal oslovit jen Václav Lohninský v roli faráře Hornofa. Ve filmu například vidíme prvomájový průvod, nebo smrt milovaných Martinových angorských králíků. Jedna hvězda za Václava Lohninského a ta druhá za vkusně trefné (largo ze Symfonie č.9 e moll /Z nového světa/). Ve své době určitě velice polemický film plný zmatků dětí a mladých ldí, jejichž charakter v tehdejší splečnosti deformuje minimálně dvojí výchova a rovněž dvojí morálka (rodiny a školy). (12.11.2006)

Nemyslím že autorům šlo o to nějak prvoplánově šlapat po náboženství, ono mezi pionýrem a náboženstvím (I když taková zpověď má dost co do sebe...pokud si ji farář nechá pro sebe...) velké rozdíly nebudou...Spíše je to o zmatku dítěte ze světa kde zdánlivě chybí spravedlnost a kde slyší něco jiného doma a něco ve škole... Natáčelo se v Prachaticích a v obci Lažiště v Jižních Čechách... (11.01.2015)