Králíci ve vysoké trávě

Nemyslím že autorům šlo o to nějak prvoplánově šlapat po náboženství, ono mezi pionýrem a náboženstvím (I když taková zpověď má dost co do sebe...pokud si ji farář nechá pro sebe...) velké rozdíly nebudou...Spíše je to o zmatku dítěte ze světa kde zdánlivě chybí spravedlnost a kde slyší něco jiného doma a něco ve škole... Natáčelo se v Prachaticích a v obci Lažiště v Jižních Čechách... (11.01.2015)

Celej film se tak nějak divně poeticky a zdlouhavě vleče, nic pořádnýho se vlastně neděje a když už, tak jde o to, jak zlí fanatičtí pámbíčkáři jedujou ubohého malého chlapce, který chce být kosmonautem a pionýrem a umí odcitovat báseň padesát veršů o Leninovi s plamenem v oku a vzletným projevem. Za zmínku stojí jedině výkon malýho Martina a jeho dramatické herectví. Scénář by potřeboval trošku zrychlit a zaktualizovat, protože tyto problémy jsou dnes již dávno zapomenuté. Všichni věřící jsou tu hezky propagandisticky zobrazení jako naprostí fanatici neštítící se i zabít svý dítě, když nevěří jako oni. Jedinými opravdu uvědomělými lidmi jsou učitelka a vedoucí pionýra, přesto ať už ta nebo ta strana, obojí by se dalo přirovnat k určitému malému hitlerjugend. Konec je tak nečekanej a do ztracena vyznívající, že jsem ho prostě minul. (15.11.2006)

Film si plně zaslouží maximálního hodnocení. Velice dobře si pamatuji na tu dobu a problémy, které měly děti některých rodičů, kteří kvůli své víře v boha odmítali dětem dopřát účast v pionýrské organizaci. Film začíná sňatkem na MNV následovaný církevním obřadem. Pro lásku je člověk ochoten oběti ponížení. V téže situaci, v níž byl Petr Kostka, jsem se kdysi ocitl i já - a byl to pro mne okamžik nejhoršího ponížení, za něž se stydím po celý život. Novomanželé to vyřešili správněji, jediným řešením byl únik z prostředí fanatické tchyně a její sestry, které zasvětily veškeré své konání víře v boha. Pak už to je více o dětech. Socialistická škola se snažila vymýtit nesmyslné náboženské povídačky, ano, základem vzdělání byl vědecký světový názor. Zvláště v prostředí silně katolického moravského venkova, kde se tento film odehrával, se to po celých 40 let příliš nedařilo. Je zde velmi dobře ukázán rozpor mezi výchovou ve škole a v rodině. Tento rozpor je nejlépe vidět ve scéně z 1. máje, kde vedle zpěvu z kostela zní z ampliónu píseň "Bez chleba nejde jíst". Na jedné staré, ,překonané, na druhé to nové, co mělo učinit člověka šťastným... (03.08.2017)

Film plný křesťanského kázání, víry v boha, ideologiemi ,,vědeckého světového názoru"a katolictví, ministranství, nepotrestaného pokrytectví, farizejství, přetvářky, tehdejších socialistických pravověrných hesel doby a bohužel také zlodějny a lži jak jinak. Aneb komu čemu má věřit desetiletý chlapec Martin Čermák? Faráři, učitelce, bigotní matce nebo slabošskému otcovi, kterému dokonce musí pomáhat i při krádeži? A toho otce u něj výše jmenované věci odhaluje boužel také! Jinak sám o sobě film jako celek nic moc. Těžko se nato píše nějaký rozmanitější a ucelenější komentář. Musí se to vidět. Z herců mě snad dokázal oslovit jen Václav Lohninský v roli faráře Hornofa. Ve filmu například vidíme prvomájový průvod, nebo smrt milovaných Martinových angorských králíků. Jedna hvězda za Václava Lohninského a ta druhá za vkusně trefné (largo ze Symfonie č.9 e moll /Z nového světa/). Ve své době určitě velice polemický film plný zmatků dětí a mladých ldí, jejichž charakter v tehdejší splečnosti deformuje minimálně dvojí výchova a rovněž dvojí morálka (rodiny a školy). (12.11.2006)

Rozhodně dobový průměr, tendence se dá zde nějak zkousnout. Je to spíše dvojsmyslný snímek, nad poplatnou linií se dá přivřít oko (ti, co mají jen jedno a zrovna ne to levé dají zaručeně odpad!). Učitelka byla sice svině, ale i tak nebyla kladnou hrdinkou, jako tomu tehdy bývalo - tedy režisér se dokázal vyvarovat černobílosti postav a tím tento film přiblížil uvěřitelnosti. (06.11.2007)