Půjčovna masa

1. série - 65% - Snažím se mít rád hlavního hrdinu, respektovat Purefoye v syrové rovině, nebo vnímat Vernona jako vtipného parťáka a ne jako protivně tvrdohlavou a jednorozměrnou výplň. A jde mi to až někdy do osmého dílu, který reprezentuje vše, co mi na seriálu vadí, a kdy to s vyšetřováním, pointováním nebo vzpomínám pomyslně vzdávám a užívám si jen a pouze stoprocentní vizuál (včetně jednoznačné královny Marthy Higaredy), snad nejpropracovanější obrazovou stránku, co jsem kdy v žánru viděl. O to víc lomím rukama pro stokrát viděné zvraty a v první řadě pro nesnesitelnou pózu otevřenosti všemu "zakázanému". Krev, nahota, sex, násilí, mučení, křik - a až na výjimky všechno v tak evidentně prvním plánu, že mi pak nezbyl prostor k tomu, abych tvůrcům ony finálové emoce, byť dost statečně ždímané, uvěřil na déle než pár sekund. Přirozenost se zapomněla někde ve flashbacích. Potenciálu byla hromada, ale výsledná chuť hořkne přílišnou rychlostí. 2. série - 30% - Jestli pokračování něco dokázalo dotáhnout do konce, tak pozvednout vzpomínky na první dobrodružství. Z něj si totiž nová sezóna bere to, o čem se mluvilo nejvíc a všechno násobí dvěma. Dostávám proto neopodstatněné množství mučících scén, zápletku se pokouší vysvětlovat zmatený Poe a v akci se dává důraz jak jinak než na krev. Bohužel nic z toho není to, co mě k začátkům Carbonu připoutalo. To, co jsem rád měl, teď buď chybí (Martha Higareda), vyvíjí se směrem, který mi nic neříká (sám Takeshi je jen doprovodnou figurkou nezajímavé a nevěrohodné love story) a nebo je téměř vysmíváno (výstavba celého světa stojí na klišovitých vedlejších charakterech a prapodivných dějových skocích). Důvod, proč jdu s hodnocením tak nízko, je ale vizuální stránka. Že se seriál, u kterého divák žasl nad každým druhým záběrem, dobrovolně zavírá do tmavých hal, skladišť a jeskyní, je bezmála tragédie. V kombinaci s absolutním nevyužitím tradičně neodolatelné chameleonky Simone Missick a sympaťáka Mackieho můžu jen kroutit hlavou nad tím, co přesně hlavní tvůrkyně čekala, že jí hladové publikum po dvou letech řekne na tohle. (27.03.2018)

Z hlediska hladovce po snesitelných sájfáj seriálech radost, z pohledu čtenáře Morganovy Půjčovny masa zprznění předlohy. Diváků je zde zajisté více, než čtenářů (zjevné při průzkumu komentářů, diskuzí či při pohledu do deníčků leckterých místních sumýšů), a i náhodný čítálek bude na Altered Carbon dštít síru v závislosti na tom, nakolik má ještě vzor v čerstvé paměti. A já už si pamatuji prdlajs i na žhavé téma, co jsem to vlastně měl nad ránem ke třetí večeři. (05.11.2018)

Zajímavý seriál, který rozhodně diváka nešetří. Očekává určitou spolupráci a pokud jste nedávali pozor, budete se aspoň na chvíli ztrácet. Děj často skáče do minulosti a občas by si člověk přál trochu přímočařejší způsob vyprávění. A některým událostem se ideálně mohl věnovat pilotní film. Altered Carbon se odehrává v zajímavé, temné, ale ne beznadějné budoucnosti a atmosféra by se dala shrnout jako film noir sci-fi. Celkově musím říct, že na dané téma s danými postavami bych si klidně dovedla představit filmovou sérii. Rozhodně se mi ale seriál líbil víc než tématicky obdobný, ale protilidsky naladěný Westworld. (19.09.2018)

Vrchol filmového, respektive seriálového, cyberpunku. Po vizuální stránce vážně až neuvěřitelná paráda. V Netflixu zdá se nevědí, co penězma. Tvůrci ale dokáží překvapit i po příběhové stránce a z obyčejné kriminálky se v pouhých 10 dílech stává rozsáhlá pavučina zvratů, což je na jednu stranu velmi poutavé a diváka drží neustále v napětí, ale na stranu druhou může být během těch devíti hodin dost náročné pochytit všechny detaily a nedostat se do situace, ve které nechápete kde se vzalo tohle a jak se stalo tamto. Nebo něco tvůrci nedomysleli? Největší pochvalu jistě zaslouží velká dospělost a na americký seriál i nevídaná nekorektnost. Akčním scénám, které jsou plné krve, useknutých končetin a dokonce vytrhaného masa z těla pak nejvíc škodí typicky nezvládnuté souboje, jenž se neobejdou bez četných střihů, ač jsou stále na vyšší úrovni než je zvykem. Největším zklamáním a důvodem, proč nedávám plný počet jsou poslední dva díly, které působí jako nastavovaná kaše a závěr tak promarnil šanci na nějakou přijatelnou gradaci a výsledný dojem, který diváka rozloží. Stejně ale silnější 4 hvězdy a druhá série má krásně nakročeno k tomu, být něčím lehce jiným. Těším se. Jo a Martha Higareda je prostě dokonalá. (16.05.2018)

Velice poutavá sci-fi podívaná, jehož svět vás bude bavit a zajímat. O nahá těla, akční scény a zlomové momenty zde není nouze. Až jsem se občas trochu už v tom motala, ale finále vás vymotá. Zdevastovaná lidská povaha je místy krásně vyobrazena a i k postavám si dokážete najít nějaký vztah. I když osobně si nejvíc budu jako highlight pamatovat růžový batůžek, co nás celou dobu provázel. (27.02.2018)