Půjčovna masa

Velice poutavá sci-fi podívaná, jehož svět vás bude bavit a zajímat. O nahá těla, akční scény a zlomové momenty zde není nouze. Až jsem se občas trochu už v tom motala, ale finále vás vymotá. Zdevastovaná lidská povaha je místy krásně vyobrazena a i k postavám si dokážete najít nějaký vztah. I když osobně si nejvíc budu jako highlight pamatovat růžový batůžek, co nás celou dobu provázel. (27.02.2018)

Holy shit, dream come true. Dřív jsem mohl jen snít o tom že jednou snad budou vznikat seriály či filmy jako toto. Esence syrového cyberpunku která perfektně brousí na hraně mezi vážnými a emocionálně drtivými tématy, s vymazlenou brakovostí, kde akce a příběhově opodstatněná explicitnost překonávají vše, co bylo doteď v Áčkových seriálech kdy k vidění. Přitom příběh je i na poměry žánru dost originální, a jediné co se dá považovat za jeho chybu je rychlost, s jakou je odvyprávěn - něco tak komplexního a v tak bohatém světě (ala Blade Runner pohledem nihilisty) si zasloužilo ne pouhých deset dílů, ale nejméně dvacet. Podruhé si to dám hned, a k tomu jsem ještě nikdy u žádného seriálu nutkání neměl. 10/10 ///// Druhá řada je satanužel jen hloupý, laciný a zbytečný dovětek, který si nezachoval skoro nic z toho co bylo na první řadě výjimečné, brutálně všemu otupil hrany, a jen dotahuje do konce jednu z jejích vedlejších příběhových linek. Tu nejméně zajímavou, vše podstatné bylo dořešeno už dřív. Pro genialitu série první ji ale budu v celkovém hodnocení ignorovat, prostě druhá řada se nestala. (08.02.2018)

Nějakou dobu jsem se tomu bránil, ale stálo to za to. Přesně takový seriál v současném televizním vysílání chyběl. Netflix opět zahrál na správnou strunu. Opravdu super kyberpunkový seriál. Už chápu místní velmi vřelé ohlasy. Vítejte v daleké budoucnosti, kde už tělo není svázáno s myslí a bohatí lidé neumírají. Hlavní hrdina je probuzen po 250-ti letech. Chvíli mu trvá, než se rozkouká a hned je pověřen vyšetřováním zvláštní vraždy. Postupně se do toho zamotává a zjišťuje, že věci jsou mnohem složitější. Má to lehce noirový nádech. Všechno je propletené a mrtvol přibývá. Postupně se dozvídáme různé věci z Takeshiho minulosti. Seriálu určitě chválím velkou brutalitu a značné množství krve. To se v nich často nevidí. S nahotou také nešetří. Celé to jednoznačně táhne skvělý Joel Kinnaman s pohlednou policistkou v patách, kterou ztvárnila pro mě dosud neznámá Martha Higareda. Ve 2. sérii Takeshiho ztvárnil Anthony Mackie. Odehrává se na jiné planetě a s jinými postavami. Je to bohužel o něco slabší. Dozvídáme se víc o Takově i Quell minulosti. Zjistíme i něco o oněch Starších. Uvidíme, jestli ještě bude nějaká další série... "I moje mikrovlnka je chytřejší než on." (22.03.2019)

1. série - 65% - Snažím se mít rád hlavního hrdinu, respektovat Purefoye v syrové rovině, nebo vnímat Vernona jako vtipného parťáka a ne jako protivně tvrdohlavou a jednorozměrnou výplň. A jde mi to až někdy do osmého dílu, který reprezentuje vše, co mi na seriálu vadí, a kdy to s vyšetřováním, pointováním nebo vzpomínám pomyslně vzdávám a užívám si jen a pouze stoprocentní vizuál (včetně jednoznačné královny Marthy Higaredy), snad nejpropracovanější obrazovou stránku, co jsem kdy v žánru viděl. O to víc lomím rukama pro stokrát viděné zvraty a v první řadě pro nesnesitelnou pózu otevřenosti všemu "zakázanému". Krev, nahota, sex, násilí, mučení, křik - a až na výjimky všechno v tak evidentně prvním plánu, že mi pak nezbyl prostor k tomu, abych tvůrcům ony finálové emoce, byť dost statečně ždímané, uvěřil na déle než pár sekund. Přirozenost se zapomněla někde ve flashbacích. Potenciálu byla hromada, ale výsledná chuť hořkne přílišnou rychlostí. 2. série - 30% - Jestli pokračování něco dokázalo dotáhnout do konce, tak pozvednout vzpomínky na první dobrodružství. Z něj si totiž nová sezóna bere to, o čem se mluvilo nejvíc a všechno násobí dvěma. Dostávám proto neopodstatněné množství mučících scén, zápletku se pokouší vysvětlovat zmatený Poe a v akci se dává důraz jak jinak než na krev. Bohužel nic z toho není to, co mě k začátkům Carbonu připoutalo. To, co jsem rád měl, teď buď chybí (Martha Higareda), vyvíjí se směrem, který mi nic neříká (sám Takeshi je jen doprovodnou figurkou nezajímavé a nevěrohodné love story) a nebo je téměř vysmíváno (výstavba celého světa stojí na klišovitých vedlejších charakterech a prapodivných dějových skocích). Důvod, proč jdu s hodnocením tak nízko, je ale vizuální stránka. Že se seriál, u kterého divák žasl nad každým druhým záběrem, dobrovolně zavírá do tmavých hal, skladišť a jeskyní, je bezmála tragédie. V kombinaci s absolutním nevyužitím tradičně neodolatelné chameleonky Simone Missick a sympaťáka Mackieho můžu jen kroutit hlavou nad tím, co přesně hlavní tvůrkyně čekala, že jí hladové publikum po dvou letech řekne na tohle. (27.03.2018)

Takhle dokurvit a převrátit naruby zajímavou knižní předlohu, tomu říkám umění. Působivý bladerunnerovský vizuál chcípl na pochybný konstrukt seriálových tvůrců. Dejme tomu prvních 5, 6 dílů ještě cajk (ale musel jsem si šroubovákem vyšťournout z hlavy tu knížku), od 7. dílu šel celý příběh do totálních sraček. Jak to začalo zajímavě, skončilo to jako hloupý, nesmyslný a přepálený béčko. Showrunnerce prosím vyměnit stázi! (28.07.2019)