Maléry pana účetního

Hugo Fantozzi (Paolo Villaggio) by mohl být obyčejný člověk, jako kdokoliv z vás. Nebýt jeho zaměstnání účetního ve velké firmě se svými specifickými pravidly. A nebýt vizuální atraktivity jeho ženy a jeho dcery. A nebýt toho, že Fantozzi je smolař na n-tou, kterému se pod rukama zhroutí vše na co sáhne.... Pamatuju se, že když jsem film viděl před dvaceti roky poprvé (na intru, v rámci "povinné kulturní seance") byl jsem - stejně jako ostatní diváci - stoprocentně nadšený. Dlouho do noci jsme si vyprávěli příběhy z Fantozziho obyčejného života, a spousta z nich se stala kultovními (např. celý cyklistický závod). Po letech už jsem na film téměř zapomněl, až se mi dostalo do ruky DVD s tímto filmem. A nevím jestli je to tím, že jsem starší (a určitě i rozumnější :) ), ale už mi to až tak vtipné nepřišlo. Jde vlastně o několik menších příběhů (zájezd, cyklisti, pekař, jachta), které jsou více či méně zábavnými scénkami propojeny do celku. Samozřejmě, smíchu se neubráníte (hlavně v oněch notoricky známých scénách), ale jinak mi třebas Nástrahy velkoměsta přišly zábavnější... (13.12.2011)

To nejlepší z celého filmu vidíme hned v prvních 10 minutách. Scéna s televizí je vskutku brilantní. Po zbytku filmu mě dostávali především poznámky vypraveče (kterého skvěle dabuje Fišer, stejně jako Pana účetního) a samozdřejně různé zteštěné gafy, kterých tvůrci nešetří. Na 4 to určitě je, ale nemůžu si pomoct. Tohleto je můj druhý díl série a ten první díl který jsem viděl (Zrození Pana účetního) se mi líbil víc a to měl o dost horší hodnocení. Uvidím jak vtipné budou další díly. (19.08.2016)

Některé vtípky jsou sice trapňoučké jak z mateřské školky, avšak naštěstí je převyšují ty lepší. Italové si zebe taky dokážou udělat slušnou prdel (pracovní morálka na samém počátku) a servírují zde mnoho dalšího-krásná dceruška, nebo posedlost televizí. Dříve jsem se u toho bavil více, ale i dneska se to dá řadit mezi zlatou klasiku. (25.06.2008)

Jiné díly než tento, podle ČSFD nejzdařilejší sem neviděl. Ze začátku jsem se do stylu humoru který je v tomhle filmu použit musel chvíli dostat, ale poté jsem se až do konce dobře bavil. Je to taková nenáročná zábava, která pro jednou dobře pobaví, ale vícekrát už jí asi vidět nepotřebuji. Každopádně na to že je film z roku 1980 i dnes se u něj vcelku zasmějete a to se musí ocenit. 70% (16.07.2013)

Můžete to vnímat jako další nablblou, ale veskrze neškodnou komedii, nebo k tomu přidat kontext doby vzniku; za socialismu byly podobné filmy hojně podporovány státem. Zvlášť v době krize, která byla v Itálii a Francii opravdu výživná. Velmi často v nich hrdinové strádají, nemají práci, nebo je vůbec nenaplňuje... je nám předkládáno, že se tam mají skoro všichni špatně . I proto se tyto komedie dočkaly mnoha repríz v ČSSR. Protože socialismus byl založen na vytváření dojmu, že u nás se mají všichni stejně...stejně dobře. A najednou tady máme důkaz, že to tak je. Že jinde se žije hůř. Maléry jsou vystavěny na škodolibém humoru...bavíte se nehodami a smůlou karikatur tehdejšího obyčejného člověka. Dnes vstřebávám tak polovinu vtípků, než před třiceti lety. Opravdu vtipných scén mohlo být tak 20%. Dalších 30% neurazí, ale zbytek je slušně řečeno trapný výprdek. (24.05.2024)