Spřízněni přímou volbou (S01E04)

Viděno na festivalu Finále 2013. Těch deset let společné práce se promítá do poměrně suverénního uvedení jejich společného díla. Rozhodným způsobem dokáží uvést své popudy, důvody, pocity a dopady své práce. A divákům se představuje průběh přímé volby prezidenta, a to především druhého kola, které je ve znamení nemilosrdného souboje Miloše Zemana a Karla Schwarzenberga. Je chvályhodné, že se tvůrci snaží o odstup a nestraní ani jednomu kandidátovi. Oba dva jsou svým způsobem stejní. Hystericky brání svůj prostor a s dětským vztekem kopou kolem sebe, když cítí, že je jim ubližováno. Je pozoruhodné, že autoři jsou levičáky označováni za pravičáky, a pravičáky za levičáky. A výsledek volby? Mohl snad být dobrý? Je to vítězství pro zemi a její občany? Zřejmě není a ani nemohlo být. Je to všechno začarovaný kruh: představitelé politiky jsou obrazem společnosti, společnost je vychovávána politiky. A stále dokola a dokola. Tohle si, i přes neustálé nadávání všech na poměry, zasloužíme. Jsme slepé ovečky, které zapomínají a nedokážou samostatně přemýšlet. Skáčeme po slovech útěchy, abychom zjišťovali, že jsme se opět nechali napálit. Důvěřujeme zručným rétorům a pohádkám, necháváme se zaslepeně strhávat, jsme líní a pohodlní, neurvalí a bojácní. A tak máme to, co si zasloužíme. Buďme alespoň rádi za pány Remundu a Klusáka. (23.09.2014)

Naivně jsem očekával, že dokument České televize i mnou zaplacený z koncesionářských poplatků, bude objektivní. Ale to, co nám předváděli pánové Klusák s Remundou, to byla neprofesionalita nejhrubšího zrna. Nehorázné nadbíhání Schwarzenbergovi a neustálé útočení na Zemana. Jsem znechucený tím, co ČT vyprodukovala. (07.04.2013)

Nestydatost Šloufova hýbe žlučí i v tomto jiném, poněkud kontaktnějším pohledu na prezidentskou volbu a i když by to jeden čekal, překvapením je, že Filip Renč nejspíš vůbec neví, co dělá, jelikož při Zemanově patetickém volebním klipu se něco jako "obyčejný Čech" člověku vybaví tak na posledním místě. (12.08.2013)

Pár postřehů: × I Miloš Zeman umí zazpívat hymnu, když mikrofon drží Daniel Hůlka. × Překvapilo mě, kolik lidí pod vlivem alkoholu se v dokumentu objevilo nebo v něm dokonce promluvilo. × Možná, že písnička Ach synku, synku by byla pro český národ a jeho slabošství výstižnější než Kde domov můj. × Závěrečná tečka s provázkem na nádvoří hradu je smutnou ukázkou toho, že je z pohledu společnosti úplně jedno, kdo bude prezidentem. ××× Dobrý dokument, kterému ale musím vytknout trochu falešné zúžení jen na druhé kolo prezidentských voleb. Samozřejmě,pro filmaře to byl přesně časově ohraničený úsek, ve kterém dnem i nocí sbírali materiál, na druhou stranu na začátku dokumentu jsou záběry, které patří k prvnímu kolu volby. Pohled na všechny původní kandidáty by byl zajímavější mozaikou (nehledě na to, že někteří kandidáti se ve filmu vůbec neobjevili). (13.07.2013)

ČESKÝ ŽURNÁL 4 Myslím si, že dokumentární film by neměl navozovat jen zoufalství a zmar. Sledováno s odstupem deseti let a s přehlédnutím politických výkonů, které Ing. Miloš Zeman v prezidentské funkci podal. Ale tohle není dokument o Zemanovi, alespoň tedy ne úplně o něm. Svou troškou do mlýna politického zoufalství přispěli všichni. Nemohu posoudit, na základě čeho byl vybírán materiál do výsledného střihu. Dávali Klusák a Remunda za všech okolností přednost těm odpornějším/směšnějším/zoufalejším scénám, nebo vybírali i na základě jiných kritérií? Skončilo pod stolem ve střižně něco, co už 'bylo moc'? Vyčítat dokumentaristům zaujatost dává smysl, na jejich obranu ale nutno připustit, že tváří v tvář Zemanovu hulvátství dokáže navodit laskavý výsledek snad jen Filip Renč (jehož 'angličtina' je jedním z komediálních vrcholů filmu), a to jen tehdy, když nechá autentického Čecha Miloše zahrát ve falešně biofilním spotu charakter úplně někoho jiného. Na druhou stranu Klusák a Remunda prokazatelně nestopili všechny racionální a nehulvátské příspěvky příznivců jezevce z Vysočiny, naopak, zdá se, že právě promluvy těch 'nejprostších' dávaly smysl. (28.05.2023)