Hranice práce (S05E04)

Veľkopráčovňa v nemocnici, výrobňa žiletiek, triedička odpadov, supermarket, hydináreň. Miesta obsluhy každodenných potrieb spoločnosti. Od nakŕmenia, cez ošetrenie, oholenie, nakupovanie až po finálnu fázu: postaranie sa o to, čo ako ľudia krajine zanechávame: odpad.Každodenný cyklus života zabezpečený ťažkou a mizerene platenou prácou. Pracovné podmienky devastujú životy zamestnancov, podmienky za akých štát zobrazené nedôstojné prežívanie umožňuje, vypovedajú o charaktere spoločnosti viac, ako vzletné reči politikov o raste HDP (ktoré nevypovedajú vôbec o ničom). Morálne hodnoty štátu sú presne na tak vysokej úrovni, na akej sa dokáže postarať o tých, ktorí zarábajú najmenej. Pretože všetci ekonómovia, politici i ľudia všeobecne sa oháňajú potrebou pracovať. No keď vidíme na vlastné oči, čo sa skutočne ponúka pri nevyhnutných servisných službách, bez ktorých by mohol nastať kolaps, je to smutné a zúfalé. Benefity práce? Zúfalí, smutní a zničení otroci. Reči o potrebe zamestnať sa vyznievajú po uzretí obrázkov zo života prostého pracujúceho ľudu ako falošný blábol. Scény zo života reportérky boli v kontexte zobrazovaných skutočností síce pochopiteľné - rodina pri takýchto prácach trpí, ale vyznievali tak akosi navyše. 70%. (14.09.2020)

Aktuální námět o dnešních otřesných podmínkách na pracovištích bohužel nebyl úplně dotažen, což je vzhledem k tématu škoda. Místo záběrů na paní Uhlovou doma, by neškodilo více rozhovorů s dlouhodobými pracovníky těchto kolbenek a rovněž bych uvítal konfrontaci s majiteli, případně alespoň s vrcholným managementem k těmto pracovním podmínkám. (14.11.2017)

Zbytečná ilustrace k nejlepšímu reportážnímu cyklu letošního roku. Nečíst poctivě týden co týden historky z práce, kterou dělat nechcete, asi bych dokument zatratil úplně. Je to obrazové leporelo, které nedává nic navíc, protože Apolena Rychlíková za kamerou nevládne. Je to ledabylý sestřih, který nebere v potaz to, že Saša Uhlová je bohyně pera, ale její monotónní hlas vás od půlky stopáže zabíjí. A těch pár výseků z rodinného života to nespasí, protože neukazují nic (a jednou naopak zase až příliš). O lidech, kteří denně valchují prádlo, skládají maso, nebo třídí odpadky, se toho ve filmu, na rozdíl od psaných textů, dozvíme úplně minimum. A2larm je možná rejdiště zakuklených (a mnohdy i vylíhnutých) komsomolců, ale čtení Hrdinů kapitalistické práce zaháčkuje natolik poutavě, že ta neviditelná ruka trhu musí profackovat snad i rodinu Klausů. (14.12.2017)

Oceňuju ideu projektu a výdrž paní Uhlové. Vlastně suplují něco, co už odbory nebo inspektoráty práce měly dělat dávno. Žel samotný dokument dost pokulhává za psanými reportážemi. Paní Rychlíková sice poukázala na to, že soustředit se na pohled a prožívání S. Uhlové byl záměr, ale řekl bych, že s větším prostorem pro zaměstnance těch provozů, reakci zaměstnavatelů etc. by to mělo mnohem větší náboj. Proto jen *** (18.12.2017)

„Buďte rádi, že máte práci.“ – „To víš, že jo, ko*ote.“ Technická stránka dosť mizerná. Ak by to režíroval Michael Moore, bolo by to kvalitou určite podstatne vyššie. Na strane druhej, aj nekvalitná vizuálno-akustická stránka má istý podiel na tom, že je Hranica práce ešte pôsobivejšia. Nie je to niečo, čo by vám urobilo dieru do hlavy, ale každý, kto vie, ako to chodí na trhu práce, bude určite prikyvovať (minimálna mzda, časté porušovanie zákonníka práce, v robote od nevidím do nevidím, ani nevidíte vyrastať vlastné deti). Ja som mal na prácu spravidla väčšinou šťastie, ale mal som vo svojom živote zaujímavú etapu v cca rokoch 2007 - 2009, kedy som vystriedal viacero prác a môžem potvrdiť, že som často mal šialených nadriadených, absurdných kolegov a často bol problém vôbec čo i len dostať sa na mizerný záchod. Takže viem, o čo ide, nehanbím sa za to, pretože sa nie je za čo hanbiť, a dávam 70%. Hanbiť sa musí niekto úplne iný a nie ten, kto takúto prácu vykonáva. (04.01.2018)