Cukr, med a feferonka

Talianska blazniva komedia a la Sergio Martino. No, ale na mna teda nefunguje. Jednak preto, ze ked sa povie talianska blazniva komedia, tak sa mi vybavia Pari E Dispari, Dva Vytecnici a Jdi Na to /vsetko filmy Spencera a Hilla/ a jednak preto, ze Sergia Martina povazujem len za zrucneho rutinera a nijak slavneho rezisera. X amotnemu filmu : prva poviedka divaka dokonale unudi, druha je nadpriemerna a divak sa konecne zacne dobre bavit, tretia je hrozne podpriemerna. Takze celkovo 58 % (06.01.2015)

Klasická švanda v italském stylu, kořeněná půvabnými herečkami, které se navíc lehce odhalují ! V tehdejší době v našich televizích věc takřka nevídaná. Po letech jsem díky Korzárovi, tyto tři příběhy opět mohl shlédnout, už jsem se sice tolik nenasmál, ale i tak jsem se slušně bavil. Nejvíce se mi líbil prostřední příběh, a díky němu už také vím co znamená , mít hlad jako herec..."Koukej to vyplivnout ty potvoro ..." (07.07.2008)

Blaznivá a šíleně ukecaná taliánská povídková taškařice, od mistra Martina, který je s dřívějška podepsán po takovými mistrnými giallo kousky jako "Strange Vice of Mrs. Wardh", "Torso" nebo spaghetti westernem "Mannaja". Tento film jsem neměl možnost nikdy předtím vidět, ale jak jsem zjistil že v něm hraje božská Edwige (jedna z dvorních režisérových hereček, už od jeho prvního filmu), musel jsem to vidět, trochu nám zestárla, ale na jejím hereckém espritiu to nebylo vůbec znát, navíc si zde střihla opět jednu lehce erotickou scénu, což u ní bylo dá se říct pravidlem. Skvělý starý dabing, jedno velké plus a spousta bláznivých scén, různých zmatků a neuvěřitelného kecání, ach ty italové, ti by vám za pět minut vykecali díru do hlavy. Povídky jsou různých stylů a kvalit, občas místy trochu nudí (trochu druhá), ale ne zas až tolik, na "Nové strašidla", jako celek, tohle ale zdaleka nemělo. 1. povídka 3*, 2. povídka 2* a 3. povídka Taxikář opět za 3*.. (25.05.2010)

Kdybych napsal do komentáře pouze "Inu, Italové..." a případný čtenář si doplnil rok 1980, tak možná ani není třeba víc dodávat. Italský styl sedmdesátých a osmdesátých let minulého století je zajímavost sama o sobě. Dle mě je to i jakási výpověď o dané době a Italech jako takových. Tedy jisté kouzlo, po italsku sladké, v dané době jeden z možných způsobů zasnění se ;-) Dnes snad i troška nostalgie? Možná :-) (08.12.2011)

Film splňuje hned několik předpokladů pro to, být úspěšným. Skládá se z kratších povídek, není tudíž dlouhý a nezačne nudit. Jednotlivé části, jakkoliv nejsou stejně zábavné, nejsou ani okatě nevyvážené. Je to komedie, které nechybí větší špetka lehké erotiky v podání vesměs pěkných žen. A subjektivně- asi nejlepší je hladová služka :-) (22.01.2010)