Spectre

Bond interesantně stárne, to ovšem neznamená, že by neměl tah na branku. Neboť akce nabité spádným dějem jsou explozivní podívanou. Žel nové neznamená vždy lepší. Vnějšně nadupané, černý humor nechybí, ale nemohu se vyhnout pocitu, že vnitřně už ne tak působivý. S ubíhajícími minutami se mi v hlavě začala honit myšlenka, že už mě to vlastně až tak moc nebaví. (28.01.2016)

Jste prázdný, pane Bonde a žijete ve světě plném ruin. Tohle tuším někde někdy zaznělo a Mendes to zfilmoval. Spectre je letargický svým tempem, přitlumeným potemnělým vizuálem Hoyteho Van Hoytema. Jenom Newman má tendence hnát to dramaticky dopředu. Bondovka omotaná chobotnicí a zalitá inkoustem zmaru. V mnoha ohledech naivní, povrchní, ale podržela si mě spolehlivě 150 minut. Objektivně si plnou palbu nezaslouží, protože v podobném ranku letos nekompromisně vládne tematicky podobná MI V. Ale tahle klopýtavá procházka vylidněnými místy před demolicí důstojně uzavírá čtyřdílnou psychoterapii nejunavenějšího Bonda, který vlastně nechce být, tím kým je. Ale už nikým jiným být neumí... Kdyby tímhle celá série končila, jsem spokojený. Btw. props za ukrytou message, že Heineken je dobrej tak na zalévání myších děr. (05.11.2015)

„TA ORGANIZACE SE JMENUJE SPEKTRE…“ /// Craig pokračuje v nastoleným trendu agenta z masa a kostí, obdarovanýho neuvěřitelnou klikou a slabostí pro hezký ženský, co rány nejen rozdává, ale i poměrně dost schytává. Mrzí mě, že končí tímhle rozporuplným filmem. SPECTRE je OSOBNÍ a proto je to víc drama, než thriller, což by se dalo přežvejknout, kdyby tady bylo víc akce (ještě víc!). Mendez je v dramatech jako „doma“. Zřejmě proto je dramatickej Waltzův záporák. To může potěšit mě, ale nedramatickej divák se v některých pasážích prošťourá z nudy nosní dírou až někam k uchu. SPEKTRE pro mě není zklamáním, ale zkrátil bych ho. Když ale voni toho potřebujou tolik říct! Vidím, jak se snažej - nudný informace získavaj během fajnový honičky či sexu, ale bohužel je ta honička (i sex) na tenhle příběh strašně krátká. Vyřeším to šalamounky - ten film si 3* nezaslouží, ale čert ví, jestli jsme se neviděli naposledy. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Miluju příběhy, ve kterejch má brácha príma bráchu. 2.) Furt říkám, že Bond má bejt hlavně drama! /// PŘÍBĚH **** HUMOR * AKCE *** NAPĚTÍ * (14.11.2015)

Jiné než Skyfall, snad o málo, maličko slabší, ale pořád velmi, velmi dobré. Spectre mi ze všeho nejvíce připomněl Conneryho Srdečné pozdravy z Ruska, v nichž také není příliš akčních scén, ale zato mají zajímavý děj, který je radost sledovat. I tentokrát všechno krásně odsýpá, na film se krásně dívá a ačkoliv se v něm hodně mluví, nikdy to není mlácení prázdné slámy a postavy mají pokaždé co říct. Když dojde na akci, je to typický Bond (navíc rvačka ve vlaku opět odkazuje na Srdečné pozdravy), když dojde na ženy, je to typický Bond... Netypická je ta tichá, zlověstně klidná atmosféra - ale netypická rozhodně neznamená špatná. Obzvlášť pochválit musím všechny scény s Blofeldem, při nichž jsem nejen nedutal, ale snad taky ani nedýchal, a nemohly mě nepotěšit v rozumné míře použité odkazy na starší bondovky (Conneryho bílý smoking z Goldfingera, Bondův převlek za záporáka ze Žít a nechat zemřít, Aston Martin DB5, pohřeb jako z Thunderballu...). Jediné, co bych mohl vytknout, je žalostně nenápaditá hudba Thomase Newmana (což se ale projeví hlavně při samostatném poslechu soundtracku), jinak se popravdě divím všem těm nízkým hodnocením a špatným recenzím.___P.S. Je krásně zaděláno na pokračování, což by beze všeho mohl být nějaký mazaný remake V tajné službě Jejího veličenstva. (06.11.2015)

Vodkou a martini nasáklý papírový drak si zatančil v oku hurikánu, prolétl se ruinami i vznešenými nádvořími své bohaté minulosti, projevil nadhled ryze mooreovský a ačkoliv Aston Martin letěl do Tibery a Walther PPK do Temže, staromilským způsobem se vrátil ke své triviální podstatě. Když i reálný svět patří mocichtivým hlavonožcům a jejím chapadlům jako je pan Moriarty (vlastně C), není nic lepšího, než se upnout k iluzornímu světu, kde Bůh chránící své královny chodí zásadně ve smokingu.. Scházela mi Campbellem nastolená linie osudovosti (jediný „touching“ odchod byla Blofeldova číča a to ještě nevíme jistě) i Deakinsova ikonická vizualizace; stále stejně tančeným rakouským valčíkem naopak začínám být trochu přesycen. Zatímco sebevědomý Skyfall vyrostl až k nebi, Spectre se vrátil ke kořenům. Pořád se však dívám na jeden a tentýž strom, jehož každý další letokruh je přiblížením k věčnosti.. (09.11.2015)