Horolezci

Rozhlasová hra, kterou někdo přenesl do stanu a nechal nebohé herce deklamovat tupé dialogy. Během stupidních rozhovorů hlavních aktérů někdo mlátil do stanu, aby markýroval vítr. Otřesně statické a nezáživné. Šefrankovi nelze upřít téměř světový rekord, natočil dobrodružné drama tak, že největším dobrodružstvím je čekání na závěrečné titulky a dramatem to, zda divák dočká konce v bdělém stavu. (18.11.2012)

Podmanivá a působivá hudba Karla Svobody mi pomohla dostat se do toho správného rozpoložení/naladění ke sledování snímku o československých horolezcích a jejich vyčerpávající cestě na Nanga Parbat.. Postupné zdolávání problémů a potíží (zdravotních, psychických a k tomu neúprosná nepřízeň počasí) mě k nim dokázalo připoutat a v závěru mě měli na lopatě.. To poslední rozhodnutí muselo být hodně těžké, celá výprava má můj obdiv a jedním dechem musím dodat, že i herci si zaslouží pochvalu, natáčení určitě nebylo nic jednoduchého.. (07.03.2021)

Velmi zajímavé téma, ale bohužel odfláknuté. Raději bych si toto poslechla v rádiu a byla bych tím naprosto fascinovaná jako malý Vašek z filmů od Marie Poledňákové a nebo bych si to klidně přečetla jako nějaký dobrodružný román. Bylo by to totiž mnohem zajímavější. Záběry hor byl moc pěkné. Nakonec mi z toho všeho vyšel jako nelepší Jiří Adamíra, který měl funkci vyprávěče. Jeho hlas byl úžasně charismatický. (18.11.2012)

Velká poklona československým horolezcům. Tihle Horolezci jsou rekonstrukcí skutečného příběhu tenkrát čtyři roky staré expedice, která se pro neblahé počasí a (nejen) přírodních události na poprvé ne tak zcela zdařila, ale důležité bylo zúčastnit se a nevzdat se ...and it's no defeat, it's victory! Filmu vládne napětí sesilňující se s každou novou zprávou, každým dalším krokem výš a výš i očekávanými psychickými a zdravotními proměnami hrdinů v extrémních podmínkách. Z výborných hereckých výkonů bych zmínil především Karla Hlušičku. (11.08.2017)

Film Horolezci věrohodným způsobem zachycuje osudy Tatranské expedice Himálaj 1969. Parta herců, která se ve filmu sešla působí opravdově a každý charakter postavy se během dramatického stoupání k vrcholu projevuje víc a víc. Přichází psychické i fyzické vyčerpání, omrzliny a proměny jejich tváří se mění. Má to sílu a svým způsobem i polodokumentární význam, ke kterému přispívá vypravěčský hlas Jiřího Adamíry. Hudba Karla Svobody taky dělá svoje. Režisér Bruno Šefranka se nebál použít zasněžených exteriérů, čímž dostal film patřičnou hloubku a reálnost. Stokrát se můžu opakovat, že v dnešní době by filmový štáb s bandou novodobých "herců" v takových podmínkách nedokázal natočit ani zblo! (13.01.2021)