Jestřábí věž

Nikdy jsem nemusel Jana Čenského a jeho nesympatické herectví, to samé platí i o jeho roli Petra v tomto jinak sakra kvalitním snímku z vysokohorského prostředí, který natočil zručný Antonín Moskalyk. Čenský tu hraje postavu, která se chová ukřivděně, ufňukaně a přehnaně afektovaně. Jeho bratr totiž zrovna našel ve skalách v Himálajích svoji smrt a Petr se s tím nehodlá smířit a obviňuje z bratrova úmrtí Filipa (Radek Brzobohatý), o kterém si myslí, že za bráchovu smrt může právě on, protože s ním nebezpečný výstup na horu absolvoval a že se na něj vykašlal, když se bratrovi stala nehoda. Děj se odehrává ve Vysokých Tatrách, kam přijíždí psycholog se svým synem, aby Petrovi pomohl....Nebýt zmíněné a zrovna i hlavní postavy Jana Čenského, jehož utrápeného výrazu a ukřičených gest jsem měl už plný zuby, rozhodně snímek oplývá parádní atmosférou s psychologickou rovinou, s ostatními vesměs kvalitními hereckými výkony. Velké plus spatřuji v hudbě Ivana Kurze a kameře Vladimíra Lorence. (09.12.2019)

Pro mě obrovské televizní překvapení. Na to že se jedná pouze o televizní film je Jestřábí věž vynikající film, obzvláště když je to film ze života horolezců. Odehrává se ve Vysokých Tatrách. Mezi horolezci a pracovníky záchranné služby je Jan Čenský traumatizovaný ze smrti svého bratra. Vinu svádí na Brzobohatého a nepomůže mu ani psychiatr Munzar. Už ta tři jména a k nim Šafránková a v menších rolích Trávníček s Vaculíkem dokazují vynikající herecké obsazení. Kamera s výpravou Vysokých Tater je ještě lepší a příběh posedlého Čenského je dramatický. Jen na věrohodnosti mi vadilo, že snad kromě jednoho Slováka všechno hrají Češi, ačkoliv se film odehrává na Slovensku. [423. hodnocení, 33. komentář, 63%] (15.08.2019)

Ano, afektované a ukřičené herectví Jana Čenského by se snad dalo omluvit tím, že ztvárňuje psychicky labilního člověka, jenže mám pocit, že by to byl akorát alibismus, protože i takové role se lze zhostit bez toho, aby nám bylo při každém dalším hysterickém výlevu trapně. Nadprůměrné hodnocení, jež Jestřábí věži dávám, je tedy zásluhou všech ostatních. Obzvlášť Luděk Munzar a Radoslav Brzobohatý předvádí nejen na televizní poměry pěkné věci, scénář, který Ivan Hubač napsal pod jménem Hejna, zase přirozeně plyne a takřka nezáleží na tom, že všichni vědí, jak to celé dopadne. Antonín Moskalyk totiž za pomoci Ivana Kurze natočil závěr nesmírně napínavě, takže divák předvídatelnost rád promine. Dobré. (15.11.2015)

Čenský v počátku své kariéry hrál uhlazené klaďase, až si sám v jednom rozhovoru postěžoval, že by neuškodilo, kdyby ten jeho princ aspoň občas seřval služebnictvo. Později režiséři přišli na to, že ta uhlazenost se dá docela dobře použít i na záporáky. Mezitím si střihnul magora v tomto filmu a myslím, že to zvládl dobře. Munzar a Brzobohatý pak hrají své typické role s tradiční spolehlivostí. Mnohý z nás si řekne, proč takhle zdlouhavě řešit něco, co mohl Brzobohatý vyřešit tím, že by vzal Čenského stranou a řekl mu: "Tak, a teď ti řeknu, jak to tam tehdy bylo...," ale to bychom přišli o docela pěkný film s tatranskými scenériemi. (27.03.2023)

Jeden z mnoha televizních filmů o minulým režimem snad nejvíce protěžovaném sportovním odvětví na obrazovce televize, totiž horolezectví. Hereckým zhmotněním horolezce je opět Radek Brzobohatý (což lze při jeho fyziognomii pochopit), méně už u ústřední postavy Jana Čenského, kterému se ten drsný horal nedá věřit, jeho herecký rejstřík je věru omezený a jeho tři grimasy těžko postihnou nějaký psychologický vývoj postavy. Munzar odvádí svůj (slušný) standard. Moskalykovi se nedá upřít opravdu povedená mizanscéna, prostředí Vysokých Tater je nádhera sama. Proto oku lahodí kamerové celky, které mizí až ve finální scéně výstupu na Jestřábí horu, kde kamera zabírá jen polodetaily a detaily dvou našich filmových horolezců, respektive částí jejich těl (ruce, boty, tváře...), trochu moc je tu vidět televizní přístup... (25.11.2012)