Jestřábí věž

V tomto tv filmu byl Jan Čenský poněkud neklidný. Skoro jako starý Brůna. Není se co divit. Jeho bratr zařval na horolezecké výpravě v Himálají. A on měl na něj velkou citovou vazbu. Teď je nucen sledovat, jak se do jeho pietního pokoje v horském penzionu nastěhovali dva noví hosté a ten mladší z nich, Lukáš Vaculík, dokonce vyjíždí po dívce jeho zesnulého bratra. Libuško Šafránková, to jsi tedy k jeho bratrovi velmi neuctivá. Honza Čenský musí vyzvat na horolezecký souboj Radka Brzobohatého, kterého viní z bratrovi smrti, aby si na "prokleté" hoře, kterou nikdo nikdy nepokořil, vyjasnil pravdu za nevyjasněným úmrtím. Ještě než Čenský zešedivěl a dal se na moderování, uměl být i kvalitním hercem. A tady dokazuje, že je rovnocenným hereckým partnerem zkušeným kolegům, jakými tehdy byli Radek Brzobohatý a Luděk Munzar. Sice ustavičně vyšiluje, ovšem neměl jsem s tím problém. Majestátní Vysoké Tatry, respektive prostředí TANAP, se pěkně tyčí na pozadí psychologického dramatu. Antonín Moskalyk se režijně činil, jen ten Ivan Hubač ho v závěru moc scenáristicky nepodržel. Finální horolezeckou skobu zatloukl dost ledabyle a rozuzlení příběhu moc v úžas nepřivedlo. A příliš neoslnila ani vizuální stránka. Kdo má rád ty nejhnusněji nasnímané tv filmy, bude skákat do výšky osmitisícovky. A za minulého režimu protěžované horolezectví dnes působí  značně naivně a čistě archaicky. Jedná se o celkem snesitelný snímek s psychologickými prvky, co má s přibývajícími léty stoupající technickou a obrazovou nekvalitu, dobří  herci zůstali a příběh se nedá řadit k těm imbecilním. 6/10 (26.03.2023)

Ano, afektované a ukřičené herectví Jana Čenského by se snad dalo omluvit tím, že ztvárňuje psychicky labilního člověka, jenže mám pocit, že by to byl akorát alibismus, protože i takové role se lze zhostit bez toho, aby nám bylo při každém dalším hysterickém výlevu trapně. Nadprůměrné hodnocení, jež Jestřábí věži dávám, je tedy zásluhou všech ostatních. Obzvlášť Luděk Munzar a Radoslav Brzobohatý předvádí nejen na televizní poměry pěkné věci, scénář, který Ivan Hubač napsal pod jménem Hejna, zase přirozeně plyne a takřka nezáleží na tom, že všichni vědí, jak to celé dopadne. Antonín Moskalyk totiž za pomoci Ivana Kurze natočil závěr nesmírně napínavě, takže divák předvídatelnost rád promine. Dobré. (15.11.2015)

Krásně nasnímané prostředí Vysokých Tater. Hory jsou to opravdu majestátní. Ta horská chata, kde se skoro všechno odehrávalo mi přišla strašně známá. Měla jsem pocit, že jsem ji někde už viděla. Jestli to náhodou nebyla ta samá, kde točila Poledňáková svoje "Krokodýly". Radek Brzobohatý byl hodně uvěřitelný. Stačilo se mu podívat do tváře. Jeho rysy prostě patřily horolezci. Jan Čenský mohl být ještě bláznivější. Očekávala jsem, že se na té Jestřábí věži stane něco víc, něco, při čem budu mít nervy napnuté jako struny u kytary. (26.11.2012)

Dobře gradovaná inscenace, již od začátku je jasné, v čem bude spočívat pointa, ale na dynamičnosti to snímku rozhodně neubírá. Do kategorie "otřesné grimasy na zastrašování zlobivých dětí" bychom mohli zařadit skupinu asi deseti šklebů, které si pro kameru nacvičil Čenský. Vaculíkova etuda s flétnou též nepatří do zlatého fondu kinematografie.Vynikl Munzar, kterému bych asi dokázala uvěřit i to, že je víla Amálka. (25.11.2012)

Čenský v počátku své kariéry hrál uhlazené klaďase, až si sám v jednom rozhovoru postěžoval, že by neuškodilo, kdyby ten jeho princ aspoň občas seřval služebnictvo. Později režiséři přišli na to, že ta uhlazenost se dá docela dobře použít i na záporáky. Mezitím si střihnul magora v tomto filmu a myslím, že to zvládl dobře. Munzar a Brzobohatý pak hrají své typické role s tradiční spolehlivostí. Mnohý z nás si řekne, proč takhle zdlouhavě řešit něco, co mohl Brzobohatý vyřešit tím, že by vzal Čenského stranou a řekl mu: "Tak, a teď ti řeknu, jak to tam tehdy bylo...," ale to bychom přišli o docela pěkný film s tatranskými scenériemi. (27.03.2023)