Veronika se rozhodla zemřít

Veronika se rozhodla zemřít a já myslel, že umřu nudou. Začátek vypadal docela zajímavě, ale potom se děj přesune do blázince a film nabídne akorát hromadu naprosto nezajímavejch postav, který spolu vedou nějaký rádoby chytrý řeči. Nakonec z toho vyleze "moudro" ve smyslu, že života si začnete vážit teprve potom, až zjistíte, že o něj můžete přijít. Následuje ještě celkem slušnej závěr, kterej mě docela překvapil, ale celkově to stačí jenom na 2 hvězdy. Když nějakej film z blázince, tak radši Přelet nad kukaččim hnízdem. (16.04.2013)

Čula jsem, že se mi dostane nějakého hlubokého poselství (a to jsem ještě ani netušila, že autorem knižní předlohy je Paulo Coelho). Civím na plátno, kde se jakási pesimistická naivka snaží zlikvidovat svou tělesnou schránku (a snad i ducha) a říkám si Ha, tak tady se někdo určitě nechá s chápavým přihmouřením oka dospět. Ve slepé víře (jsem přece v Aeru) doufám ve střídmou soudnost tvůrců. Já naiva! A ne, nemyslím si, že tento povzdech je výsledkem působení umně narafičeného magnetu na zapojení diváka do děje. Nechci některé mé masochistické následovníky připravit o zážitek vypočítáváním konkrétních okolností (zahrnujících déšť, klavír a Sarah Michelle Gellar), přejdu proto rovnou k podstatě této habaďůry. To, co na plátně vidíte, není žádnou pravou cestou "ke kvalitnějšímu bytí", jak se příběh tváří. Hrdinka leze pořád do stejný pasti, jen si k ní skrz džungli klišé prosekává jiný dveře. Pokud budeme brát autorův přístup vážně (dojdeme nutně k parodii), nechápu, že před filmem neběží noticka ministerstva zdravotnictví Tento film propaguje sebevraždy. A páterovi Jonesovi došly sirky?? ___ Děkuji type_B za stržení potlesku po filmu. ___ Aero Naslepo, 21. 9. 2010. (25.09.2010)

SPOILER! I když byl ten závěrečný twist takovej menší podvůdek nejen na Veroniku, ale i na diváka KONEC SPOILERU, je film Veroika Decides to Die docela příjemným překvapením, jelikož se určitě nejedná o drama všeobecně známé, spíše naopak (nevím, jak je to s předlohou od Paolo "Alchymisty" Coelha, nečel jsem, zatím). Jeho největší síla tkví v umírněném podání (i když se tu řeší depresivní téma, jakým sebevražda určitě je) a taky v civilně zahraných charakterech. Příjemně překvapí pak ještě samotná Veronika, resp. její představitelka Sarah Michelle Gellar, páč věřte nebo ne, ale ona hrát fakt umí... A jedna věcná- to musí opravdu u každé vyhrocené a depresivní scény hrát Radiohead? Asi bych měl změnit jednu ze svých nejoblíbenějších kapel, pro sichr :-) (26.09.2013)

Pesimisté nechť si prolog nechají vytesat jako epitaf dřív, než se neodvolatelně utvrdí ve své pošmourné vizi, která jim našeptává, že realita je to, za co ji považuje většina a jen oni nejsou s to ji přijmout - vypsaný možná nebude vyznívat tak beznadějně, jako hlas zjitřené duše - v opačném případě se myšlenky přemění v definitivní stav, nebo v jeho trýznivější podobu - kolikrát bude třeba ještě zemřít, abychom si zasloužili smrt? I s ní je to totiž stejné, jako se vším ostatním, až když se s ní blíže seznámíme, začneme se jí bát, stejně, jako nelze od všeho prchnout bez snahy o řešení, život se nám pak může stát soukromou Planetou opic... O smrti, smutku a ztrátě nadějí, ale i o zázracích, které pro oči nevidíme - tím vším je příběh Veroniky, která se rozhodla zemřít. V hodinu dvacet dva se přihodilo něco, oč jsem vůbec nestála a scénárista podcenil, i tak ale mohu mluvit o nevšední podívané, na které měl vedle citlivě zakomponované hudby podíl i výborný David Thewlis a především oduševnělý výkon Sarah Michelle Gellar. (04.01.2014)

Touto adaptací jsem si jen potvrdil moji domněnku - Coelhova tvorba se pro film prostě nehodí. Režisérka "Veroniky" si to evidentně nemyslela, proto vznikl snímek, který je naprosto zbytečný. Tam, kde autor knihy popisuje duševní rozpoložení hrdinky, se tvůrci filmu neohrabaně přesouvají z jednoho obrazu ke druhému, bez nějaké snahy vysvětlit to, jak se pacientčin náhled na život postupně vyvíjí - vyprávění tak vyznívá šablonovitě a nepravděpodobně. Režisérka se evidentně bála jakékoliv invence, proto jsem byl svědky neskutečné nudy, v níž většina dialogů působila vyumělkovaně, a co je nejhorší - ideově prázdně (což je u zpracování předlohy, která si zakládá na myšlenkových impulzech, fatální nedostatek). Takhle by se dalo pokračovat donekonečna (hrubě načrtnuté postavy, které jsou v příběhu jen do počtu; neschopnost vytvořit zajímavější okamžik; nevyrovnané herectví SMG…). S výjimkou prvních 15 minut není téměř o co stát. 4/10 (31.12.2009)