Veronika se rozhodla zemřít

Popsání, proč to dál nešlo, samotný zoufalý akt, záchrana na poslední chvíli a krutá zpráva. Sny jsou dávno pryč, tik tak tik tak. Neoperabilní výduť na srdci, která se jednou protrhne. Úspěšná a zdánlivě spokojená (jinam velmi slušná) Sarah Michelle Gellar se tak ocitá v soukromé psychiatrické léčebně a divák si nepřeje, aby vyběhly titulky, které budou znamenat jediné. Nakonec si pro nás tvůrci přichystali několik překvapení, takže milovníci látek z pera Paula Coelha si přijdou na své. Milé drama o druhých šancích a záchraně jedné duše, kdy se konečně můžeme chovat tak, jak chceme a okolí to musí respektovat. Potěší umírněné herectví, rozumné tempo i délka. Neměl jsem žádná očekávání, o to víc jsem si výsledek užil. (04.09.2017)

SPOILERy! Film som videl prvý, čo ma trochu mrzí a zároveň som rád. Keď som ho pozeral, dostal ma. Málo čo sa mi takto trafí do pocitov a hovorí mi z duše. Vadil mi iba ten koniec. Akonáhle sklonila hlavu sediac na lavičke, mali naskočiť záverečné titulky, film mal skončiť a Veronika zostať mŕtva. Vzhľadom na dej, ktorý tej scéne predchádzal, to ale zas tak nevadilo a v priebehu toho týždňa som si to pustil ešte trikrát. Kniha je iná. Jedna vec je, že Youngovej Veronika Decides to Die patrí medzi najdoslovnejšie a najpresnejšie knižné adaptácie, podľa môjho názoru vôbec; a druhá, že vyznenie nakoniec pôsobí úplne inak. Coelhov štýl mi až do úplného záveru moc nesedel; neprišiel mi ničím výnimočný a pri vetách ako "Každý z nás je svojim spôsobom blázon.” som gúľal očami, aké je to neoriginálne. A potom prišiel, len tak medzi rečou, záver, ktorý som poznal a ja som bol rád, veľmi rád, ako som im to prial. A narcistický doslov vo filme nepoužitý (nepoužiteľný), ma presvedčil o tom, že kniha je predsa len o trošku... ja neviem, dôležitejšia? Mrzí ma, že som ju čítal až po zhliadnutí filmu, pretože som prišiel o moment prekvapenia a som preto rád, že som si neskazil dojem z výborného filmu. Kto nevidel / nečítal, odporúčam. Veľmi pekné. (09.06.2012)

Veronika se rozhodla zemřít je psychologické drama, v němž je nastaveno zrcadlo nechuti, resp. chuti do života. Scény jsou skvěle zaranžované a podbarvené vynikající hudbou, což jim dodává větší hloubku. Samotné ztvárnění sebevraždy je velmi dobře vylíčené a působí opravdu sugestivně, na čemž má opět obrovský podíl písnička hrající na pozadí. Rozuzlení je skvělé, chvílemi jsem jej očekával, ale tvůrci si s divákem pěkně pohráli, tudíž jsem nakonec od své domněnky upustil. Veronika Decides to Die je působivý a povedený snímek, který hodnotím slabšími, avšak zaslouženými 4*. Myslím, že hodně lidí občas pociťovalo stejné pocity, o nichž Veronika na začátku hovoří, mnozí z nich jistě i přemýšleli o sebevraždě a chtěli umřít, ale jakmile by se dozvěděli, že opravdu umírají, přepadla by je neskutečná chuť žít. (17.11.2010)

Má-li člověk pocit, že není všechno oukej, že víc kouká z okna a zírá na stromy, než sleduje sled událostí, přemýšlí víc, než je zdrávo a uzavírá se na záklopku, pak musí zákonitě přijít sesypání se. A nemusím bejt obrněnej transportér. Veronika byla setsakramentský tintítko a tíha svědomí tak heavy, že proskočila sama sebou a ocitla se v baráku s diagnózou Smrti, v žabkách, s klavírem a jedinou otázkou: Má to cenu? A já říkám, že má, protože určuje-li život náhoda, pak bylo úplně bombový, že mi hodil tenhle film do klína zrovinka v čase, kdy jsem to nejvíc potřeboval a solidně mi nafackoval. Jsem zvědavej, jak dlouho mi to vydrží :) Mazal tov! (18.09.2010)

Veronika sa rozhodla zomrieť nie je zo začiatku ničím výnimočný príbeh. Rovnako ako jeho knižná predloha aj on pokryvkáva v stupňovaní deja a niektoré podnetné a pekné myšlienky a celkový dokonalý obraz bláznovstva, ktorý je tu vytvorený, tak upadá do veľmi zvláštnej polohy práve vďaka tomu, že sa dej nestupňuje tak ako si to príbeh vyžaduje. Možno práve to robí knihy Paula Coelha také iné a čítané. Lenže ani jedna neprekoná lyrickosť Alchymistu. Veronika sa rozhodla zomrieť nemohla dopadnúť vo filmovej podobe lepšie. Emily Young s neskrývanou precíznosťou a detailnosťou vytvára sondu do hĺbín duše obyvateľov blázinca Villet. Film sprevádza krásna hudba, ktorá ako keby presviedčala diváka, že sa pozerá na niečo výnimočné a skutočné. Sarah Michelle Gellar má veľa svetlých momentov - hlavne ten s klavírom bol asi najsilnejším momentom celého filmu. Potom si to trocha kazí, neustálym chodením, pri zvláštnom čľapote šľapiek, ktorý ju sprevádza všade kam sa pohne. Najvýraznejšou postavou je Tucker, ktorého tichý prejav, je tak dokonale minimalistický a až na záver, kde mu ten plač neverím, hrá dokonale. Všetkých ale hravo strčí do vrecka Thewlis, ktorý nemá ani jednu prázdnu scénu a ako doktor Igor je dokonalý. Film aj napriek tomu, že je pekný a rozhodne vo vás niečo zanechá si nezaslúži plný počet - už len kvôli Gellarovej, ktorá nie všetky scény zvládla ako mala a kvôli zmene prostredia, zo Slovinska na USA. Pre mňa je to rovnako zlé ako keby sa Harry Potter odohrával v Japonsku. (19.02.2010)