Veronika se rozhodla zemřít

SPOILER! I když byl ten závěrečný twist takovej menší podvůdek nejen na Veroniku, ale i na diváka KONEC SPOILERU, je film Veroika Decides to Die docela příjemným překvapením, jelikož se určitě nejedná o drama všeobecně známé, spíše naopak (nevím, jak je to s předlohou od Paolo "Alchymisty" Coelha, nečel jsem, zatím). Jeho největší síla tkví v umírněném podání (i když se tu řeší depresivní téma, jakým sebevražda určitě je) a taky v civilně zahraných charakterech. Příjemně překvapí pak ještě samotná Veronika, resp. její představitelka Sarah Michelle Gellar, páč věřte nebo ne, ale ona hrát fakt umí... A jedna věcná- to musí opravdu u každé vyhrocené a depresivní scény hrát Radiohead? Asi bych měl změnit jednu ze svých nejoblíbenějších kapel, pro sichr :-) (26.09.2013)

Neměla byste opouštět tento život bez toho, aniž byste si uvědomila, že za to stojí….. V tomto malém lidském příběhu o několika osudech si na své nepřijdou pouze hledači a sběratelé mouder, ale též milovníci psychologických studií. Co jiného je pohled do života sebevraha. Jací jsou lidé s přáním umřít? Blázni? Nebo jsou jen nešťastní? Šílenství je neschopnost vyjádřit své vlastní myšlenky. A sebevrahové mohou být lidé, pro které jsou pravdivé příběhy nudné. V obou případech jde o záchranu duše. Dokázat si uvědomit tu krásu ŽÍT S VĚDOMÍM ŽIVOTA! Třeba to s pomocí Veroniky dokážete i VY! PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ ** (13.12.2009)

Nemám ráda, když mě někdo nedobrovolně znásilňuje, ještě navíc skrze média. Prvoplánový útok na city diváka, přímo citové vydírání, se táhlo celým dějem jak nepříjemný zápach. Ono na demonstrativní sebevraždě není nic příjemného, u mladých nevyzrálých jedinců obzvlášť. Takže k ději nemám nic víc pozitivního co dodat a jedinou minihvězdu si zaslouží nekonvenční a troufám si říct 100% metody zainteresovaného pana medika. Vřele doporučuju zařadit mezi oficiální léčebné metody v každé psychiatrii, jsou účinné na 1000%, protože strach na žebříčku emocí pořád vede! (12.11.2012)

Pesimisté nechť si prolog nechají vytesat jako epitaf dřív, než se neodvolatelně utvrdí ve své pošmourné vizi, která jim našeptává, že realita je to, za co ji považuje většina a jen oni nejsou s to ji přijmout - vypsaný možná nebude vyznívat tak beznadějně, jako hlas zjitřené duše - v opačném případě se myšlenky přemění v definitivní stav, nebo v jeho trýznivější podobu - kolikrát bude třeba ještě zemřít, abychom si zasloužili smrt? I s ní je to totiž stejné, jako se vším ostatním, až když se s ní blíže seznámíme, začneme se jí bát, stejně, jako nelze od všeho prchnout bez snahy o řešení, život se nám pak může stát soukromou Planetou opic... O smrti, smutku a ztrátě nadějí, ale i o zázracích, které pro oči nevidíme - tím vším je příběh Veroniky, která se rozhodla zemřít. V hodinu dvacet dva se přihodilo něco, oč jsem vůbec nestála a scénárista podcenil, i tak ale mohu mluvit o nevšední podívané, na které měl vedle citlivě zakomponované hudby podíl i výborný David Thewlis a především oduševnělý výkon Sarah Michelle Gellar. (04.01.2014)

Má-li člověk pocit, že není všechno oukej, že víc kouká z okna a zírá na stromy, než sleduje sled událostí, přemýšlí víc, než je zdrávo a uzavírá se na záklopku, pak musí zákonitě přijít sesypání se. A nemusím bejt obrněnej transportér. Veronika byla setsakramentský tintítko a tíha svědomí tak heavy, že proskočila sama sebou a ocitla se v baráku s diagnózou Smrti, v žabkách, s klavírem a jedinou otázkou: Má to cenu? A já říkám, že má, protože určuje-li život náhoda, pak bylo úplně bombový, že mi hodil tenhle film do klína zrovinka v čase, kdy jsem to nejvíc potřeboval a solidně mi nafackoval. Jsem zvědavej, jak dlouho mi to vydrží :) Mazal tov! (18.09.2010)