Temný případ - Série 3

Na jedné straně mírné zklamání, a na té druhé celková spokojenost. Každá řada True Detective to po fenomenální první sérii bude mít neskutečně těžké, a je jedno s jakým příběhem a obsazením přijde. Nic Pizzolatto umí psát charaktery jako málokdo, ale dotáhnou dobře rozehraný příběh do konce se mu už tolik nedaří. A nebo mu o to ani tak nejde. Třetí řada True Detective je pomalejší a dává si hodně na čas. Je to taky dáno tím, že zde jsou tři časové roviny, kde každá má své vlastní zakončení. Což by samo osobě nebyl žádný problém. Tím největším problémem, krom samotné pomalosti(při sledování na jeden zátah tolik nehrozí), je absence silný a nezapomenutelných scén. Neříkám, že zde silné scény nejsou, ale opravdu zde chybí nějaký moment, který bych si chtěl pouštět do kola, nebo nadšeně o něm vypravovat kamarádům. Samotný případ je zajímavý, ale není tak "temný", jak nám bylo poodhaleno v průběhu celého seriálu. A zde je asi to nejdůležitější co je potřeba si uvědomit, Pizzolattovi jde více o postavy, než o samotné řešení temných případů. Mahershala Ali je zde velmi dobrý a předvádí parádní výkon. Carmen Ejogo je velmi dobře obsazená a její výkon se mi dost líbil. Nicméně nejlepší výkon podle mě podal Stephen Dorff, který si krade scény pro sebe a skvěle zahrál svou postavu. Dorff má taky jednu z nejsrozumitelnější a nejobyčejnějších postav, a proto bude většině divákům nejbližší. Seriál má poctivou atmosféru, skvělou práci se střihem a prolínání časových rovin, jen s tou gradací je to horší. Rozhodně to graduje jinak, než bychom jako diváci chtěli nebo čekali. Neříkám, že je to vyloženě špatně, ale dovedl bych si to představit lépe. Ve výsledku jsem se třetí řadou True Detective dost spokojený, na druhou stranu obě předchozí řady mě sedly více. 8/10 (26.02.2019)

Nemůžeš se jen tak odpoutat od zachycené stopy. Proč? Protože v jistém smyslu, který není snadné sdílet s kýmkoli, jsi pořád ještě tam. I po vší té řadě let, které se kdysi začaly odvíjet v černé bídě, která se teď, přítomností někoho jiného, zase vynořila tak blízko. Jsi ještě tam, v té přízračné zelené džungli. A tyhle ulice, po jediném záblesku a sklonění nad nevinným tělerm, vypadají skoro tak prázdné a ohrožující, jako by se do nich džungle jen rafinovaně převlékla. Třeba tak jenom vypadají. Za šedivého podzimního odpoledne. Třeba zoufale opuštěná dětská hřiště s houpačkami nejsou tak docela opuštěná. Možná je to všechno jenom dozvuk. Vzdálená a klamná (i když skutečná) ozvěna toho pekla tam jinde. Třeba je přízračno jen mnohoznačností. Ze které se může vynořit jak těžko pochopitelná temnota, tak skoro stejně nepochopitelné, protože závratně nepravděpodobné příběhy životů, který svědčí o tom, že to taky může být všechno docela jinak. Že někdy se mlha rozhrne a vystoupí z ní trochu trochu smutku, ale i trochu světla. Nebo život se vším všudy: skoro nepochopitelně silná, až sebedestruktivní a nikdy neutuchající potřeba přátelství nebo sounáležitosti v jakékoli podobě (Rolland a všechny jeho příběhy…), skoro nepochopitelně vidoucí (něžný) cit (Julie a její „princ”), a konečně skoro nepochopitelně silná potřeba a schopnost zasahovat toho nejbližšího na nejcitlivějších místech, která určitě může znamenat to i to, ale protentokrát je nejspíš prostoupená hlubokým citem, ve kterém nechybí tělesno, které má, popravdě, v sobě něco trochu ďábelského, ale je to jen další, trochu drásající tváří lásky, která má chuť tak trochu na ruku-vruce a tak trochu trhat na kusy, což určitě není synonymum pro to, že to nebude, čas od času, hodně připomínat peklo (Ameile a Wayne a to, co mají mezi sebou…). ___ Tady a teď. Před tím a potom. Vše uchované v paměti... plné vypálených děr.. ., „Time is the fire in which we burn.” --- Ten žár, to nikdy nekončící tavení, to co se „s postupem času" stane s příběhy našich životů, ta otázka, v co se tyhle příběhhy „s postupem času" promění. V prach? __ Nebo z nich nakonec zbyde ještě něco jiného? ___ (26.02.2019)

„CO KDYŽ NÁS NĚKDO CHYTÍ?“… „JSME STAŘÍ A ZMATENÍ!“… /// Návrat ke kořenům… budiž. Jednička byla opěvovaná, takže se to samo nabízelo. Teď jen příběh… - není tak špatnej. Takže spolu s „vohraným“ tempem … nakonec dojdou všichni ke zjištění, že i těch „jen“ osm dílů je vlastně moc. Úplně nejvíc z toho číší síla parťáctví. Temnota duše? Ano, ale až na konec. Dávám 3*! Nevodhadnutá dýlka a finále, který nevyrazí dech! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Mým znakem je modrá spirála. 2.) Mám svůj nevyřešeném případ. 3.) Thx za titule „need4seed“. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (28.05.2019)

Pri prvej sérii som sedel ako prikovaný. Druhá ma zaskočila tým, že bola úplne iná, ale mne sa páčila. Nica Pizzolatta nikto nemohol viniť z kopírovania. Paradoxne ale práve za to sa na jeho hlavu zniesla obrovská dávka kritiky; ľudia proste chceli vidieť skôr niečo, ako bola prvá séria, než niečo, ako bola druhá. Nic sa zľakol (resp. bol k tomu prinútený?) a tak sa tretia snaží byť kópiou prvej. Mne by to nevadilo. Čo mi vadí, je to, že ostalo pri snahe. Tretia séria je fádna, miestami nudná a akási, čo ja viem... nezáživná? Ústredná dvojka detektívov je fajn (viac asi zábavný Stephen Dorff, hoci Mahershala Ali je zrejme kvalitnejší herec), ale na McConaugheyho s Woodym Harrelsonom sa nechytá ani omylom. Hlavný prípad je najnudnejší zo všetkých troch sezón, vôbec ma nezaujímalo, ako to vlastne celé bolo (preto som bol zaskočený koncom, ktorý na mňa hlboko zapôsobil). Tešil som sa na atmosféru temných amerických lesov, ale aj tu som ostal sklamaný, v podstate tu žiadna nie je a vyzeralo to ako lesík za vaším činžiakom. Bavilo ma skákanie medzi troma časovými rovinami (a vlastne je ich tam ešte viac, ako pozornému oku neujde). Najlepšími scénami sú paradoxne manželské etudy, kedy sa príšerne zraňujú ľudia, ktorí o sebe vedia všetko a práve preto poznajú najcitlivejšie miesta toho druhého. Napriek sklamaniu je tretia sezóna dobrou príšerného zločinu, ktorý rozložil rodinu... ktorá bola pekne rozložená už dlho predtým a on to vlastne len dorazil do konca. (05.03.2019)

Slabá napodobenina první série... Samotný případ je hodně upozaděný a prioritou je spíš vztah manželů a vývoj postavy detektiva v průběhu tří, podle mě zbytečných, časových linií. Hlavně mi tam chyběla nějaká zajímavější a napínavější návaznost mezi díly... Nebyl důvod být nějak extra natěšený a nedočkavý, protože stejně v každém díle šlo jen o mix scén z různých dob, ve kterých se detektiv hádá se svojí manželkou, nebo vzpomíná na co zapomněl. Navíc se tam objevila řada nelogičností, špatných střihů a konečné rozluštění nikoho asi nepřekvapilo a ani neohromilo.. Druhá série sice měla podobné mouchy, ale když se nad tím zamyslím, tak byla snad i lepší. Doufám, že vznikne ještě 4. série a tvůrci vymyslí něco pořádného, originálního a nebudou jen vzpomínat na to, jak se všem líbila první série. (26.02.2019)