Transcendence

Slibný start, ale co měl být ten zbytek? Vždyť to postrádalo jakoukoli logiku. Naprosto nesoudržná a nečekaně hodně naivní velkohubá slátanina, kde se samozvaná parta ajťáckých partyzánů a několika vojáčků pokouší zachraňovat svět před nebezbečím, které si vycucali z prstu. To nejhorší je drzost, s jakou tvůrci tohoto filmu, zejména scénárista, pokládají diváka za úplného pitomce. Druhá možnost je, že jsou tak pitomí samotní autoři. (16.12.2016)

V podstate béčkový nezmysel, ktorý sa silou-mocou tvári ako hlbokomyseľné sci-fi. Vďaka fajn hercom (Bettany by už fakt potreboval úlohu v niečom výraznom a úspešnom), peknému vizuálu a solídnej atmosfére sa mu to občas aj celkom darí. Ani záverečná myšlienka nie je celkom márne. Len za ten scenár, ktorý vlastne ani neobsahuje dialógy, len akési repliky, by niekto potreboval prefackať. (07.09.2014)

Aktuálním mene tekel vývoje lidstva je dle amerických sci-fi filmů umělá inteligence. Jestliže ale byla AI v nedávném HER sexy a sledovat onen film byl vyslovený divácký požitek, pak Transcendence je spíše projev divácké bezradnosti, jak film interpretovat a jak naložit s jeho poselstvím, a v druhé půli snímku snad místy i nefalšované nudy. Nolanův dvorní kameraman Wally Pfister se zhlédl v mistrovství velkého režiséra a usedl poprvé na režisérskou stoličku. Po zhlédnutí jeho režisérského debutu ale nezbývá než konstatovat: Pane Pfistere, držte se raději svého řemesla a zůstaňte jen za kamerou... (18.07.2014)

Pokud chce kdokoli nezištně pomoci lidstvu, tak se vždy najde dobrák, který tomu dokáže zabránit. Asi to tak má být, ale přece jen mám takový pocit, že kdybych měl na zahradě čistou vodu, vzduch i půdu, tak by tím kvalita mého života nijak zvlášť neutrpěla. Na tomto snímku mne však nejvíc bavilo to, že dlouho nebylo jasné, kdo je hodný, kdo je zlý a kdo je zmatený. A jelikož jsem si to tápání užil, tak také udělám něco pro lidstvo - přestanu vypuštěním agresivních plynů z mého řitního otvoru zvětšovat ozonovou díru. (06.01.2015)

Znáte ten pocit? Určitě ho znáte. S hlavou zabořenou do načechraného polštáře, jež voní jako čerstvě nařezané květiny, pomalu otevíráte oči a začínáte svět vnímat všemi smysly. Vrabčáci na okenní římse vytvářejí přenádherný orchestr podmanivých tónin a svěží paprsky ranního slunce proplouvají skrze žaluzie do vaší ložnice a na stěnách tvoří bujaré sluneční obrazce. Líbezná vůně kávy, jež se lne ze spodního patra až do vaší vyhřáté postele, vás definitivně probudí. Vy s úsměvem na rtech vstanete a plní energie se na špičkách prstů roztančíte uprostřed pokoje na veselou duševní árii. Dnes bude báječný den! Ovšem ještě předtím, než se zakousnete do lahodného sladkého pečiva s džemem, musíte vykonat jednu důležitou věc. Pod paži vezmete dnešní noviny a odcházíte na záchod. Začten do veskrze pozitivních zpráv začnete sveřepě tlačit a po několika pracných cvicích rektálního svěrače se ocitnete v nekonečné euforii, odlehčen, šťasten a očištěn. Vstanete, abyste spláchli, když v tom se probudíte a uvědomíte si, že ležíte pořád v posteli a jediné skutečné bylo sraní! Následující dvě hodiny se brodíte sračkama ve vlastních peřinách, z prostěradla se snažíte marně setřást všechna zaschlá hovna, když si zoufale otíráte zpocenou držku, omylem si nanesete na rty kousky hoven z podnehtů a nakonec se z toho všeho kvalitně zeblijete. Znáte ten pocit? Tak něco podobného se vám stane při sledování této poševní vulvoviny! Herecké obsazení dává tušit potenciálně vyšperkovanou zábavu a místo toho dostanete naprosté a trapné hovno. (07.05.2014)