Památkáři

Skvostná sestava ve skvostné sestavě. Stejně jako u Save Private Ryan mám problém se zásadní premisou příběhu, totiž že by někdo riskoval jediný život kvůli něčemu méně cennějšímu než je právě život. Technicky jsou Památkáři průměrně dobří, ale rozdělením příběhu do epizodek prožívaných dvojičkami ještě víc vynikne fakt, že ve filmu není nic akčního, napínavého ani zajímavého, nepočítáme-li pár tun patosu vytlačených do normandského písku. Dabing v čele s Kanyzou lze označit za jeden z těch lepších (potěšil Carda, toho moc slyšet není). (16.08.2014)

Vlastně ani nevím, o čem to bylo. A to jsem dokoukal pár hodin zpátky. Jen vím, že se tam každých 15 minut ozval jeden z nejtrapnějších a nejpatetičtějších voiceoverů, že to dávalo asi tolik smyslu jako když na scénář hodíte granát a že to trvalo asi 8 hodin, aniž by se dělo něco opravdu zajímavýho nebo napínavýho. Po delší době film, u něhož si nepamatuju ani jedno jméno hlavní postavy. (03.05.2014)

Památkáři jsou zvláštně nevyrovnaným filmem, neobvykle poskládaným a odvyprávěným. Citelná roztříštěnost není pro Clooneyho jako auteura (režiséra a scénáristu) příliš obvyklá, aktuální novinku považuji za jeho nejslabší režisérský počin, ačkoliv ve světle ostatní hollywoodské produkce stále stojí nad jejím průměrem. Naštěstí pocit rozpačitosti, který se zcela jistě v první polovině filmu dostaví, střídá o to lepší v polovině druhé a v závěru. (10.05.2014)

Nebudu vám lhát, opravdu, ale eintopf v podání šéfkuchaře George připomínal spíše vyčpělý a třikrát nastavovaný guláš, nic platné, že byl servírován v pozlacené německé helmě. On sám byl zřejmě režírováním tak vyšťavený, že stál abnormálně za hovno a hrál hůř než v reklamě na martini. Vzhledem k historickým tématům mě okamžitě napadl jeden zapomenutý a přiblblý pořad s Jardou Suchánkem (nomen omen), kde se ztrapňovala družstva Hvězdičkářů a Sluníčkářů, určitou paralelu jsem zaregistroval v kontextu s Památkáři. Nuda, žádný koncept, forma… příběh. Takový novodobý Kámen, nůžky, tapír. René Artois a herr Flick bojující o Padlou madonu s velkýma balónkama od von Clompa, měli nepoměrně více charismatu a i Dr. Zoidberg kupující za tři sta babek umění je také mnohem zábavnější. Co naplat, že výprava byla dokonalá, exteriéry exklusivní a neskutečně barevně koukatelné, navíc za asistence většího než malého množství mých oblíbenců. Skoky po Evropě byly doprovázeny stejnými skoky ve scénáři, takže je vše rozdrobeno do dvou hodin naprosto nekonzistentní, instantní, bramborové kejdy, kterou by ani Adolf nežral, a že to byl dokonalý, vegetariánský kokot a znalec všemožných humusů. Zkrátka, dvě, tři slušný scény, nemůžou v mých očích zachránit film, o kterém do pěti minut nevím nic, ani kdybych měl jeho obsah vykérovaný na prdeli runama. (21.06.2014)

Tešil som sa na tento film ako malý na Vianoce, pretože Hail Hitla je na plátne moje obľúbené vojnové obdobie a na viac sa ponúkal zaujímavý príbeh s ešte lepším obsadeným. Bohužiaľ to najzaujímavejšie si zoberal trailer a mne nič nenechal, pretože okrem perfektného hereckého obsadenie nám tu ostal slušný vizuál, inak povedená realistická dobová atmosféra. Cestou do Normadie sa príbeh asi stratil, pretože aj keď tam bol, ostal tak nezáživaný a suchý ako vtipy. Nieže by som očakával od toho komédiu, ale vyváženie medzi komédiou a drámou tu nefunguje. Inak fajn film. 70% - 3* (13.05.2014)