Statečné srdce

Dokonalost sama o sobě. Historické filmy můžu, ale nevyhledávám je. Braveheart jsem však měl v hledáčku již dlouho. Tento tříhodinový válečný opus jsem až trestuhodně dlouho opomíjel, ale nyní už chápu, za co je Mel Gbson tak opěvovaný. Film natočil dokonale, ale co víc, snad ještě lépe to zahrál a já jako divák jsem neměl problém v žádné scéně mu jeho roli nevěřit...právoplatný úspěch...90% (05.12.2014)

"I am William Wallace!" Časté odsudky pro přikrášlování dějin, nepřesnosti a poameričtělost jsou absolutně mimo mísu, jelikož si nemyslim, že by Statečné srdce vzniklo z dokumentárních důvodů. Mel Gibson natočil strhující báji o odvaze, pomstě a nezdolnosti (a taky o lásce, přátelství, zradě a nenávisti), ve které mají historická fakta pouze funkci opěrného bodu. Výpravný epos zahlcuje diváka jedním úchvatným obrazem za druhým, čemuž notně pomáhají nádherné exteriéry, naturalistické bitevní scény, dobře obsazení herci a řádka dusně atmosférických momentů (Wallaceův návrat pro zajatou Murron nebo vybíjení zradivších pánů - !!!). Soundtrack se stihl stát klasikou sám o sobě. Hlavním hybatelem všeho je tu patos - můžete ho nenávidět, můžete ho milovat, Statečné srdce ovšem povyšuje přímočaré emocionální útoky všeho druhu na něco neskutečného. Patří to sem, hodí se to sem. A Mel Gibson v titulní roli je... prostě William Wallace. (02.01.2007)

Jojo, jako malej jsem si taky s klackem hrál na rytíře. Božský Mel měl navíc k dispozici celkem ucházející ocelovej. Teda klacek. Teda meč. Prostě zbraň. Já nikdy nepřičichl k tomuhle typu heroických filmů, které si vyšťourají z historie holou událost a zabalí ji do holywoodského pláště ušitého z příběhu o hrdinovi bez bázně a vany, přitom čistém jak horský potůček. A aby nebyl sám, hodí se mu k přízni princezna z růže květ, radost pohledět. I když ve skutečnosti se Isabela do Anglie dostala asi dva roky po Wallaceově smrti, rozhodně nebyla žádné pupátko, svého muže Eduarda II. nechala zlikvidovat vražením rozžhavené trubky skrze konečník a dokonce se pokusila odstranit i svého syna (Eduard III., který je zde prezentován jako Wallaceův syn s bezostyšnou samozřejmostí, jako by šlo o nepopiratelný fakt). Filmařsky slušné, ale ani to ho v mých očích nezachraňuje od shovívavého "přišel, viděl, zvítězil." A já se tážu: jak dlouho si sakra my Evropani necháme vykládat evropskou historii podle představ Hollywoodských producentů (a amerikanizovaných Australanů)? Hanba nám, volám rozhořčeně. Je čas na změnu. Nechť se evropská kinematografie začne opět zaobírat vážnými tématy, žádám. To mi to zas nějak ujelo. Dodatek: dne 3.12.2006. Po shlédnutí pěti minut - je to ještě větší sračka, než si pamatuju. Nechutnej kýč. Hodnocení jde o jednu dolu. P. S. Kilt se začal nosit až v 16. století. Druhý dodatek 11.12.2013 speciálně pro uživatele E=mc2: Ty se nebavíš, ty kážeš, proto nemám nejmenší potřebu ti něco vysvětlovat. Jen když někoho začneš ty sám otravovat, nebuď pak dětinský :) (06.03.2006)

Velkým zklamáním pro mě bylo, že se tu ve skutečnosti nejedná o film historický, jak jsem očekával, nýbrž jen o obyčejný "akčňák" v historickém hávu. A k tomu navíc si tady Mel pohrává s pojmy nejvyššího kalibru, jako jsou vlastenectví, hrdost a láska, přece jen trochu moc a především příliš jednostranně, než aby měl film alespoň v něčem punc opravdovosti a uvěřitelnosti. Tak nám nezbývá, než si vychutnat pár dostatečně krvavých bitek, avšak i tady by neškodilo o něco více skutečného pohledu a něco méně záběrů na klasicky afektovaného, uřvaného, dlouhovlasého Mela, jenž tu likviduje jednoho nepřítele za druhým. (14.01.2005)

Nezdieľam nadšenie prítomných, nakoľko o histórii čo to viem. Keby tam nemontovali onu love story s debilnou pointou, ktorú nechcem prezradiť ako spoiler tak by som tomu dal za 5. Nemôžem ale prekusnúť, že napriek perfektnej kamere, strihu, bojovým scénam a hereckým výkonom má film onu debilnú scenárovú odbočku ( i keď, dostali by ste svoju priateľku na historický film, pokiaľ tam nie je nejaká romantika ?), čím myslím to že "francúzska vlčica" Izabela z rodu Capetovcov, dcéra Filipa IV. ktorý zatočil s pápežom aj s templármi mala v čase smrti Williama Wallacea sedem rokov a žila u tatka v Paríži. (03.12.2004)