Muž bez tváře

Každý divák (včetně mě) velebí Quentina Tarantina, ale všimnul si někdy někdo, jaké pecky natočil Mel Gibson? A hlavně jak. Vždyť už jeho prvotina před velebeným Statečným srdcem, bylo velice povedeným dramatem. Hlavní role si střihli Mel se začínajícím a ještě talentovaným Nickem Stahlem. Ta lehkost s jakou Gibson umí točit je zkrátka fantastická. 75% (15.05.2020)

Ako to ten Mel Gibson robí, že mu to tak fantasticky ide aj za aj pred kamerou? A ja neviem, v čom je lepší. Pretože ako réžia, tak aj hl. postava Justina McLeoda je príjemná. A to nadmerne. Jeho výzor je v dokonalom kontraste s jeho vnútornými vlastnosťami - zohavený muž s veľkým srdcom. Hlavne puto k malému chlapcovi, ich postupné zbližovanie a porozumenie je prekrásne. Mel Gibson má veľký zmysel pre cit a dokáže z každého námetu vyťažiť a vystihnúť maximum. Už len z tohto režijného debutu sa dá ľahko vydedukovať, že Gibson je obrovský talent a že do filmov dáva hĺbku. /85%/ (16.11.2011)

Podařená režijní prvotina Mela Gibsona, která by s menším počtem sentimentálních scén a s pomalejším vývojem vztahu dvou odlišných lidí mohla vyjít i na pět hvězdiček. Na jedné straně je tu mladý kluk toužící po vojenské akademii, na té druhé bývalý profesor, který se odhodlá udělat vše proto, aby ho na ni připravil. Ten první je psychicky labilní, uzavřený a potřebuje autoritu, ke které by po smrti svého otce mohl vzhlížet. Ten druhý byl zavržen společností pro svůj vzhled a už dávno rezignoval na boj s předsudky ostatních obyvatel města. Ten první je k němu zpočátku chová také, ale brzy v něm začíná vidět něco víc. Osobnost. Přítele. Možná i otce. Jenže lidé na jejich vztah nahlíží úplně jinak. Ostatně, jak si mohou vysvětlit, že malý kluk tráví celé dny a občas i noci u osamělého stárnoucího muže žijícího s jistým "hříchem" minulosti? Muž bez tváře je film o předpojatosti, kterou chováme vůči lidem od nás v nějaké drobnosti odlišným. O lidském chování, o důvěře, o přátelství. Přiznávám, že i já jsem původně nahlížela na Mela Gibsona hlavně jako na "toho napůl znetvořeného chlapíka", ale potom jako by se něco stalo... Je to divný. Už nevidím tvoje jizvy. Stěží můžu říct, že tam vůbec jsou. Je to stejné jako v životě, nejprve vidíte na člověku jen jeho vzhled, teprve potom si všímáte, jaký vlastně je. A Muž bez tváře je o tom, že bychom na ten první - vzhledový - dojem neměli hned dávat. (19.09.2007)

Silný psychologický příběh ve mě zanechal stopu už před několika lety, kdy jsem to viděla poprvé. Teď po letech jsem film vnímala stejně. Je to strašně smutný příběh, pro mě se špatným koncem. Přátelství mezi chlapcem a učitelem je pro mě nezapomenutelné. Vždycky si přeju, abych ten příběh mohla ovlivnit... (13.01.2014)

Mel Gibson ve svém řežijním debutu zpracoval drama o přátelství a ohyzdné netoleranci a předpojatosti tak decentním způsobem, že se mi tento snímek zaryl hodně hluboko pod kůži. A přestože jsou Gibson s mladičkým Stahlem vynikající, slouží jen kvalitnímu scénáři v parádní Gibsonově režii. Dlouhodobě smutné zrcadlo společnosti... 90% (26.11.2011)