Dobrodružství Barona Prášila

,,NA HORKÝ VZDUCH A FANTÁZIU ĎALEKO NEDOLETÍ." __ Na ,,Baróna Prášila" som sa už dlhodobo tešil, aj keď som vďaka viacerým komentárom predpokladal, že zrejme zažijem mierne sklamanie. Istým spôsobom sa to aj stalo, ale nehnevám sa. Svet excentrického cestovateľa a dobrodruha je s tým Gilliamovským spätý celý radom spoločných atribútov a elementov a určite tak patril medzi tých málo vizionárov, ktorí boli najvhodnejšími adeptmi na to, aby z pozície režiséra previedli tento príbeh na filmové plátno. Žiaľ, Gilliam sa síce vie slušne ponoriť do látky a odovzdať sa jej, celku však predsa len chýba väčší šmrnc a noblesná ľahkosť príznačná pre Barónov charakter. Mnoho scén (aj tých dejovo bohatších) preto vo filme často stagnuje, čím dve hodiny aj napriek neustále sa striedajúcim dobrodružstvám neubiehajú tak rýchlo, ako by mali. Ostáva sa teda len s otvorenými ústami kochať fantastickou formou a hudobnými či obrazovými odkazmi na všemožné predchádzajúce diela kinematografie. Vizuálna stránka je jedným slovom šperk a často skôr ,,priznané" efekty správne korešpondujú s komediálnou povahou príbehu. Krásna mladučká Uma Thurman, dokonale výbušný Oliver Reed .(1798. hodnotenie, 100. komentár k filmu) _ P.S. môj komentár č. 800 (29.12.2012)

Víceméně souhlasim s Trellínem. Po opicích, Brazilu, Králi rybáři, Strachu a hnusu, (o Crimsnovej pojišťovácích a dalších Pythonech ani nemluvě) můj nejoblíbenější Gilliam ;)...Vzhledem k ostatním komentářům mám silnou chuť napsat nějakej kontrastní, ale pokud bych uved, že se jedná o nejradostnější filmovou apoteózu lidské imaginace vyzní to hloupě a to si v kometáři k Terryho filmu nemůžu dovolit. Zkrátka a dobře mě u zavěrečného záběru (před branami města) pokaždý zamrazí..z podobných důvodů jako např. při vyvrcholeních nejznámějších Beethovenových kousků. (06.02.2007)

Na Gilliamově Prášilovy jsou vydět všechny peníze, které do něj byly investovány. Bohužel méně je někdy přece jen více a milý Terry to tentokrát se svou nespoutanou fantazií trochu přepískl. Možná je to tím, že jako Čech musím srovnávat se Zemanovým snímkem, ale Gilliam nedokázal filmu dát nějaký jednotící prvek. Všechno je to naprosto střeštěné a děj se v tom nějak ztrácí. Rozhodně nevyčítám nic scénáři, ale hospodaření s penězi, které někde působí naprosto úžasně (měsíční sekvence) a někde trochu lacině (velká ryba). Kdyby byly všechny scény natočeny jednotným stylem (jak to uměl třeba... Zeman:-) , byl by se tento baron Prášil zařadil po bok českého vzoru. Takto na něj zbývá druhé, leč stejně krásné, místo. Pozdější shlédnutí: na filmu je udivující to megalomanské měřítko dekorací a výtvarného zpracování. ..když člověk nesrovnává se Zemanem, tak vidí film, který se svou invencí vymyká drtivé většině současné produkce. (09.10.2004)

Sledovat dokument o natáčení je skoro stejně tak dobrodružné, jako sledovat film samotný. Na místo obvyklého plácání po ramenou jak každý dělal "great stuff", je to od počátku Golgota a Waterloo v jednom. Hořká a trnitá cesta produkčním labyrintem a totální tvůrčí disharmonií. A je opravdu zázrak, že jako Waterloo skončil jen film samotný a ne Terry Gilliam. Jeho anděl strážný musí být bezmezný filmový fanda. (31.07.2009)

Krásná ukázka neskutečné obrazotvornosti v režisérských rukách Terryho Gilliama. Ačkoliv jsem se u jeho Žvahlava bavil o něco víc, tahle prášilovská jízda je taky hodně koukatelná. Příběhem pohádka, místy možná nevhodná pro děti ("Musím regulovat přílivy a řídit planety, nemám čas na plynatost a orgasmy."), ale pořád prostě pohádka. A díky za Erica Idlea, že sem přesunul alespoň trochu té montypythonovštiny ("Je v téhle rybě doktor?"), a díky za Robina Williamse, prostě proto. (03.02.2015)