Prokletí žlutozeleného škorpióna

Woodyho komedie jsou příjemné, jiskřivé, některé o něco lepší, některé o něco horší, ale vždycky je jasné, že to bude kvalitní zábava s nečekaným koncem. Přitom tenhle humor vůbec není tak samozřejmý, jak se divákům zdá. Měl bych však ještě jeden postřeh. Woodyho starší komedie jsem sledoval v době, kdy mi bylo čtrnáct, patnáct, šestnáct a... připadaly mi veliké. Jaksi se dotýkající "zásadních problémů lidstva". Dnes je mi o patnáct let víc a připadají mi (ty nové) malé a zábavné. Tak nevím, jestli se tolik změnil Woody nebo já. Každopádně bych se zase jenou měl podívat na "Manhattan", "Sex noci svatojánské" nebo "Všechno, co jste kdy chtěli vědět o sexu..."... Měl, a hodně se na to těším ;o) Zajímavé komentáře: Matty, kleopatra, Tosim (23.02.2008)

Velice úsměvný a zajímavý filmeček. Woody Allen předvedl kromě svého režisérského umu i slušnou dávku herectví a zdatně mu „sekundovala“ výborná Helen Hunt. Lehce ujetá kriminální zápletka, to už byla jen taková třešnička na dortu. Na rozdíl od jiných „kriminálních dramat“ zde se vsázelo především na vtipnost a to bylo dobře. Především pak postava samotného Allena vždy vykouzlila nějakou tu peprnou hlášku ve správný okamžik. A v neposlední řadě nesmím opomenout ani okouzlující Charlize Theron. Ta byla přímo k sežrání. Takže samozřejmě nemohu jinak, než dát nadprůměrné hodnocení. (25.03.2018)

Až možná příliš triviální vyřešení "velkého případu", jako kdyby už Woodymu na konci psaní scénáře docházel čas. Štěkání s Helen Hunt na můj vkus nefunguje tak jak Woody zamýšlel, jakkoliv dialogy mezi nimi tvoří 80 % všech hlášek filmu. Je to vtipné, není to svěží ani rychlé jako mělo být, Woodyho neurotik je ale na svém místě a baví diváky. Další příklad, že Woodyho filmy s autorem před kamerou jsou lepší než ty bez něj. Přiznávám, Charlize Theron jsem nepoznal, byla příliš sexy. (27.04.2013)

Takový typický Woody Allen, nervózní, občas zadrhávající, těkající z místa na místo. Dějově to není nijak zázračné, ale právě to "allenovské" podání dává filmu ten správný náboj. Navíc jsou v některých místech (opět takové typické allenovské) výborné hlášky (napadá mě třeba: "Otevřeme si slabikáře na straně 90", nebo "Chodil jsem s pikovou šestkou, ale pak nás načapala kárová čtyřka", anebo "Bratr vypadá dobře, balzamovač odvedl skvělou práci"), které jsou vždy trefně použity v ten správný moment. (03.12.2003)

Woody zkusil zase trochu něco jiného a přestože mu pokusy odklonit se od vztahových neurotických konverzaček ne po každé vyšly, tenhle - parádně podmalovaný jazzem - se povedl. "Jste krásná sexy žena a v určitém úhlu vypadáte jak mladý Mussolini" - na takové a podobných hláškách v perfektně vypracované pointě stojí ohromně svěží film o tom, jak se "vopelichanej šmírák" a "studená mrcha" nenáviděli a zamilovali a přitom stačilo říct jen "Konstantinopol". (13.08.2005)