Prokletí žlutozeleného škorpióna

Ďalšia bohatá nádielka allenovského bizarného humoru, ktorý nezastrie konkurencia široko ďaleko. Námet s hypnózou vyzdvihnutý Allenom na piedestál originality, následné ostro-vtipné zamotanie situácie, poisťovací detektív s plešinou, nevinnými očami prerážajúcimi cez okuliare a s večným prívalom argumentov presahujúcimi rámec prijateľnosti. Skvelá Helen Hunt, skvelý Woody Allen, skvelý scenár alebo....... "Ako to dopadne, keď sa cynický pohoďák zamiluje do neurotickej kravy." (28.07.2010)

Řečeno raperskou terminologií Woody k stáru už tolik nedává. Přesto je umanuté opakování motivů, protředí a hrdinů paradoxně spíš pozitivním jevem - činí to jeho filmy nepokrytě "allenovskými" a i průměrný Allen je pořád lepší než většina ostatního. Škorpión je jako celek aluzí na Allenovy oblíbené filmy noir a obsahuje další reference: na výtvarné umění ("Našel jsem toho Picassa, ale byla to fuška, dvě hodiny jsem hledal nos."), na Woodyho vlastní dílo (Charlize Theron hraje ženu kterou (jak Woody napsal v jedné ze svých povídek) "by člověk z postele nevyhodil" - což se nakonec paradoxně stane). Jsou to prostě spíš detaily než celek, co člověka potěší (například hrátky s narativem - Woody na oslavě říká, že nejlepší by bylo kdyby jako detektiv honil sám sebe a myslí to jako vtip - nakonec se ale přesně tohle stane...). Krom výrazných detailů a zmíněné "allenovštiny" drží film také herecký "allenovský" výkon Woody Allena. Obecně platí, že Allenovy filmy ve kterých Woody nehraje potřebují k úspěchu daleko větší kvalitu než ty ve kterých se objevuje... (25.01.2008)

Woody Allen je režisérský enfant terrible. I svůj přibližně třicátý film natočil jako všechny předchozí. Opět do něj obsadil sebe a opět dokázal, že skvěle napsané dialogy jsou někdy (více než) polovinou úspěchu. Vlastně by se dalo říct, že Allen je v současnosti jedinou jistotou mezi scénáristy. Sami doufám uznáte, že napsat i po více než dvaceti letech aktivní tvorby zábavný a neotřelý příběh, zaslouží obdiv. Nejpikantnější ale je, že Woody stále vykrádá sám sebe. Avšak jen v takové míře, abychom i na jeho dalším filmu rozluštili charakteristicky allenovský rukopis. K němu neodmyslitelně patří roztěkané brýlaté pometlo v hlavní nebo vedlejší roli. V tomto spletitém kolotoči nepopiratelně inspirovaném bogartovskýmí detektivkami dojde na slovní souboje mezi pohlavími i na svůdnou femme fatale. Nechybí ani (tentokrát obzvlášť) povedený jazzový soundtrack a vše končí divokým ohňostrojem. Prokletí žlutozeleného škorpióna je retrokomedií jak má být, které se vyplatí odpustit hooodně zdlouhavý rozjezd. (Allen Prokletí považuje za svůj nejhorší film.) 85% Zajímavé komentáře: Visáč, Ony (02.01.2006)

Dobří herci, vtipné hlášky, kvalitní jazzová hudba, originální krimi zápletka a úsměvná romance. Škoda jen, že chvílemi filmu dochází dech (možná stálo zato udělat pár střihů navíc), proto "pouze" ty 4*. "To je pro mě opravdu novota. Jsem zvyklá na podkrovní ateliéry a jachty, na úžasné evropské milovníky, kteří mě zahrnují dárky a pozornostmi. A přesto to tu pokládám za velmi vzrušující...v této rozpadající se barabizně s krátkozrakým moulou." - "Jako bych zaslechl kompliment. Jenom zrovna nevím kde." (06.05.2010)

Woody zkusil zase trochu něco jiného a přestože mu pokusy odklonit se od vztahových neurotických konverzaček ne po každé vyšly, tenhle - parádně podmalovaný jazzem - se povedl. "Jste krásná sexy žena a v určitém úhlu vypadáte jak mladý Mussolini" - na takové a podobných hláškách v perfektně vypracované pointě stojí ohromně svěží film o tom, jak se "vopelichanej šmírák" a "studená mrcha" nenáviděli a zamilovali a přitom stačilo říct jen "Konstantinopol". (13.08.2005)