Brazil

Producenti asi musí mít z Terryho "tady-to-máte-a-přeberte-si-to-jak-chcete" Gilliama žaludeční vředy. Pro většinu diváků bude Brazil asi těžce stravitelnou podívanou. Vizuálně nesmírně působivá metafora, která u širokého publika propadla, ale zapsala se do dějin filmu jako originální dílo. Franz Kafka by měl určitě radost. A George Orwell možná taky :o) (13.04.2003)

Najradšej mám Gilliamove rozprávky, sú sviežejšie a rýchlejšie ubehnú ako jeho vážnejšie diela. Viac preferujem reálnejšie vízie budúcnosti ako výrazne štylizované sci-fi tohto typu. Uvidíme na druhý krát, snáď sa do toho viac ponorím. Preventívne za štyri*. Brazil je ale stále spolu s Blade runnerom a Metropolisom exemplárom toho najtypickejšieho kultového dystopického sci-fi, aké bolo kedy natočené. Keď sa nad tým zamyslíme, naša (ani žiadna iná) spoločnosť sa od tej, prezentovanej v tomto filme, výrazne nelíši a o to Gilliamovi išlo v prvom rade. VIDENÉ ZNOVA 3/2023: V podstate sa nič nemení, snáď len to, že Brazil neustále ďalšou a ďalšou dekádou svojej existencie potvrdzuje svoje právo byť jedným z najdôležitejších diel dystopického podžánru. Je to dané tým, ako sa k jeho fikčnému svetu naša spoločnosť stále viac približuje. (05.06.2007)

"Mohlo by vám tu hořet a já bych nesměl pustit vodu, dokud bych nevyplnil formulář 27B/6." Tak je to správné. V papírech musí být pořádek. S tímto snímkem je to však poněkud složitější, neboť má oblíbená byrokracie tentokrát tvoří pouze malou část průniku filmové totality s výtvarným uměním, paranoiou, strachem z odpovědnosti, symbolismem, terorismem, futurismem a nejedním dalším -ismem. Pro mne to nebylo smyslově zcela jednoduše uchopitelné poselství, ale zachytil jsem při něm nejeden náznak geniality, kvůli kterým snímek rozhodně stojí za zhlédnutí. Mám na mysli třeba psací stroje propojené s monitorem, výborný fórek s nekrofilií či obžalobu obsahující i plýtvání časem a papírem ministerstva. Je-li zkrátka libo špetku totality, tak tuto mohu vřele doporučit. (25.01.2016)

Typicky Gilliamovsky vypsychované vizuální zpracování je tentokrát navíc ovlivněno Orwellem a výsledkem je skutečně jen mírně řečeno hutná atmosféra, které občasné absurdní vtípky jen dodávají na tísnivosti. Bezchybný výkon Jonathana Pryce jen vyzdvihuje tento film o malý kousek výš, protože už sama o sobě je Brazil elitním filmem, (nemyslím tím film pro elitu, za tu se považovat je docela drzost:)) který za komedii může označit jen větší zvrácený šílenec než Jack Lint, a to ještě jenom za předpokladu, že mu to přikáže šéf. (12.01.2004)

Někdy se tak jakoby šeptem a v ústraní říká, že Brazil vykrádá Orwellův román 1984. Ale tak to není. Veškerá podobnost začíná a končí totalitním budoucnem, kde se vlivem monitoringu každý stane mravenečkem, jehož je snadné rozmáznout. Ale Gilliam ten půdorys využívá k rozvinutí vlastní imaginace a Brazil má úplně jinou poetiku a náladu než Orwellův chmurný (a jednoznačně adresný) román. A je hezké, že do nejšťavnatější role obsadil Michaela Palina, třebaže si na ni brousil zuby DeNiro. A k tomu hudba - ta stařičká vlezlá samba, zahraná snad na sto způsobů... Stále ještě nedávám plné hodnocení, ale s každým dalším viděním mám ten film radši, takže to asi jednou přijde. 80% (30.11.2006)