Křídla Vánoc

Chvílemi záměrně předvídatelné, obalené zbytečně velkým množstvím postav, ale natolik své, že nakonec pomalu podléhám. Karin sice svůj scénář neochuzuje ani o jedinou sebezbytečnější linku, ale vzhledem k tomu, že chápu podstatu autorské hrdosti, nemám s tím problém. Jen to (například příští Vánoce) bude chtít nějakou poklidnou domácí projekci, abych se přesvědčil o tom, jestli ten pokus přesvědčit mě o nezbytnosti celého širokého záběru nebyl jen velký podfuk. 70% a po dlouhém váhání zaokrouhlení nahoru. I kdyby jen kvůli té zatracené Cestě, která je pro mě i na stý poslech očividně nezprotivitelná. (01.12.2013)

Ona balí dárky, on pracuje v optice, ona je sarkastická pesimistka, on volnomyšlenkářský balič vdaných paniček. A teď do něj zřejmě vstoupilo něco nadpozemského. Jeho kolegové a přátelé řeší, zda je to nadpřirozený úkaz, nebo se prostě jenom zbláznil. Najednou si všichni něco přejí (ten pořádný úspěch v televizi nebo filmu, tamten víc životního prostoru, načež mu v autě zemře tchýně s tchánem). Do toho přicházejí další méně důležité postavy, ON se na NÍ začne koukat kapku jinak. A pak přijdou titulky. Kouzlo Vánoc v tom nevidím, křídla Vánoc odstřihla režisérka růžovými brýlemi. Ostatně se s postavami moc nenamáhá nic moc dělat. Prostě klade otázky, chce, abychom přemýšleli, ale právě tvůrci moc nedomýšleli, s čím vůbec přicházejí. Emocionální zákruty nefungují, herci nejsou špatní, ale že bych na někoho chtěl pochvalně ukázat prstem, tak to těžko (možná na Novotného). To, co filmaři naznačí, už v dalších desítkách minut zrovna dvakrát nezúročí. Podivný žánrový slepenec. Tři hvězdy s přivřenýma očima.. (02.04.2014)

Takže. Nejdřív ze všeho bych chtěl zpucovat sám sebe za to, že v listopadu lezu do kina na film o Vánocích, notabene když venku je to na šortky. Tfuj tajbl, Bobši! Dál bych se rád omluvil Kláře, Zuzaně, Tereze, Michale, Janě, Báře a loňské zimě, že jsem si o nich myslel, anebo jim dokonce řekl, jak jsou vlezlé. To jsem totiž ještě neznal písničku "Cesta", díky které mám Krajča s poKlusem už tejden za prdelí. Pecka. Člověk jde do kina na pět filmů a večer před spaním jediné, co se mu honí hlavou, je "Jestli se blížím k cíli..." =) No a ať nežeru, tak na závěr uznám, že to všechno dohromady nebylo tak e-e, jak jsem čekal. Kdybych z kina vycházel do nadýchaných závějí křupavého sněhu přímo ke Štědrovečerní večeři, a po boku měl svého Ježíška, asi bych i čtvrtou hvězdu uronil. (23.11.2013)

Pískalo Vám niekedy v ušiach? To sa k Vám prihovárali anjeli. Rovnako ako optikovi z nákupného centra s výzorom bezdomovca a správaním Casanovu (s radosťou obskočí každú neukojenú vydatú paničku). Raz sa ožerie a skončí zmrznutý v snehu. Vtedy mu zapíska v ušiach tak, až sa následne zachráni. Navyše získa schopnosti. Partia zamestnancov na úrovni nižšej strednej triedy, s ktorou sa schádza na streche supermarketu, s ním humorne rozoberie jeho kontakt s nadpozemskými ochrancami a zaželá si niečo svoje. A že je sakra dôležité, čo si prajeme, pretože sa nám to môže aj splniť. Skvele rozohratú anjelskú partiu zráža k priemeru pár typických nešvárov (nielen českých) rodinných filmov: dlhé ničnehovoriace vzletné tanečno kreatívne pasáže v rytme poprockového songu, vysvetlenia súčasnej vzťahovo-životnej prašiviny zásadným konfliktom s rodičmi či traumou z detstva a klišéovité, za každú cenu šťastné, riešenia v podobe cesty ako cieľa a podobne. (04.01.2015)

Vica Kerekes je az neskutecne zajimava zena..takova muza..uhrane ocima a nepusti..do toho jeji smyslne rty..pak objevite pihy..a nakonec se ztratite..ztratite pojem o okoli..ona nedovoli cloveku se odtrhnout. Byla skvela v Muzich v nadeji, je skvela i v Kridlech Vanoc.. Krajcovi patri dik za vyber muziky, jeho herectvi ale podle me patri do jinych roli.. (18.12.2013)