Star Trek IX: Vzpoura

Souhlasím s tím, že tento film, velmi a silně (což mi nevadí) připomíná nějaký ten dvoudíl z TNG a působí (opět, nevadí) docela televizně. Možná, až poněkud levně na kinofilm. ST V, by mohl vyprávěti, heh. V podstatě volné pokr. 4.dílu, 3.s., ´´Kdo pozoruje pozorovatele´´. Ne, že by Goldsmithova hudba nebyla v předchozím filmu nadprůměrná, ale já mnohem více žeru ost ze ST IX. Pěkných 3,5. Kryton to vystihl. (12.05.2020)

Já už vím, co mi na tom nesedí. Nejhorší ale je, že jsem si kvůli tomu na plno uvědomil, že vlastně Star Trek nemám moc rád. Tedy, abych byl fér, Novou generaci. Ale je to zvláštní, jako dítě jsem seriál TNG skoro miloval, čert ví, co bych na něj říkal dneska. Dneska si jen dodělávám ty filmové resty okolo Star Treku a nestačím se divit, jak mě charakterová plochost všech postav irituje. Na té Enterprise není nikdo zajímavý, všechno je sluníčkové, každý má rád každého...prostě nuda. Pak je tu prototyp záporňáka, stejně tak typický jakože zrádce. Nic, co by zasluhovalo pozornosti. Co se týče příběhu, opět je to jedno ze základních témat žánru, čili nic nového. Jen byl zajímavý ten detail onoho nerůstu vousů u Pickarda. Nepochopil jsem pak ten bujarý růst vlasů u Worfa, na který bylo ještě tak silně upozorněno. Poměrně slušně zajímavé byly ty hrátky s holografickými projekcemi. Pěkná byla i vizuální stránka, jak co se týče efektů tak i exteriérů (když si jen vzpomenu na "exteriéry" začátku Star Treku v roce 1966, tak je to velmi vtipné srovnání). Závěrečná znělka Jerryho Goldsmithe taky záhřala u srdíčka, to ona umí, zbytek hudby byl naprostý standard....jo a ještě jedna zásadní věc; nikdy jsem neměl rád Startrekovské zpracování teleportace :-) a vůbec, scénáristé sci-fi sérií mají tak strašně ulehčenou úlohu ve vymýšlení, jak tentokrát zachránit hlavního hrdinu v bezvýchodné situaci, až to hezké není! (11.04.2009)

Musel jsem se trochu smát, když mi došlo, že tento díl Star Treku docela zapadá do filmové linie Red Scorpion (1987), Men of War (1994), Pocahontas (1995) a Avatar (2009). Naprosto stejná příběhová linie, která se ale, na rozdíl od Avataru, netopí ve vizuální onanii. Vzpoura patří k těm lepším ST filmům, jednak pro skvělé triky (romantická scéna v níž se zastaví čas je naprosto výborná, málem jsem upustil slzu) a masky (záporáci opět výborný vzhled) a jednak proto, že je mi podobné téma vždy velmi milé. 3,5* (09.07.2011)

Další námět pro pětačtyřiceti minutovou epizodu seriálu rozplizle natažený na celovečení stopáž, která se snaží spoléhat na starou známou posádku nové generace (která docela překvapivě boduje zábavnými scénami, jako je zpěv při leteckém souboji) a pár podivně se tvářících osob disponujících vyměnitelnými tvářemi, jejichž vůdce je příkladným archetypem klasického padoucha a tak je zajímavý jen tím, že vypadá jako zmuchlaný kus látky. Tenhle star trek dojíždí na tom že titulní vzpourání nemá se vzpourou společného nic (kdyby tu byla opravdu přítomna rebelie enterprise proti federaci, bylo by to MNOHEM zajímavější) a je tu zbytečně moc zcela nudné a sterilní akce, která dost pomáhá tomu, že finále je zajímavé asi jako prasklá žárovka. (21.10.2014)

Jakkoli mě prvních pár scén vyděsilo tématikou krásné, bezbranné a ohrožené planety, od chvíle, kdy se děj přesune na Enterprise, je všechno jinak. Frakesova režie nemá stejně jako u Prvního kontaktu chybu a k válečným dilematům přidává i překvapivě výborné vtípky (důsledky účinků planety na posádku se přesně drží na hranici osvěžující inovace a lehké bizarnosti). Obrovskou zásluhu na výsledném dojmu má ale náboj Picardovy postavy. Nechci sice protěžovat starou gardu, ale nejspokojenější jsem byl právě ve chvíli, kdy se kapitán stává téměř až kirkovsky zásadovým i rebelujícím hrdinou. Vadou na kráse je tak snad jen přepálené finále. Těch komplikací při něm bylo až moc a hodně tak zachraňuje vygradované setkání dvou kapitánů. Jinak ale překvapivá spokojenost a poznání, že Jonathan Frakes tuhle filmovou sérii doopravdy zachránil. 75% (20.09.2009)