Middletonská romance

Je to romantický, úsměvný, snaží se to hrát jak na mladé, tak na starší publikum, kde dokazují, že i rodiče těch, co jdou již na vejšku jsou stále "svěží" a dokážou se bavit :) Prostředí kampusu dělá divy a takováhle vejška by se mi taky líbila :) Klan Farmigových mám velice ráda a proto mě tu zaujalo to, jak sestry s 21letým odstupem hrají matku s dcerou :) Obě dvě báječné :) Garcia pro mě v trochu neobvyklé poloze a plno zajímavostí z prostředí vysoké školy :) No, kdo by tam nechtěl hned nastoupit :D :D Zároveň je to ale dost citlivé a těžko říct, jak to pokračovalo dál ;) Je tam hodně dobrých poznámek, hlavně z pozice střelené matky, která si z plno věcí hlavu rozhodně nedělá :) :) BMW jako nezkrytá reklama a Apple se tam taky pěkně narval :) Doporučuji na podzimní odpoledne, kdy si zavzpomínáte alespoň trošičku, jak to mohlo vypadat, kdybyste studovali na USA vejšce a néééé té české :) (30.09.2015)

Ačkoliv mám Andyho ráda, tak tady jsem se nedokázala téměř vůbec soustředit a je to dané také zřejmě tím, že jsem na něj zvyklá v trochu jiných rolích. Asi si to budu muset ještě jednou zopakovat, ale dnes to dopadlo špatně. Nevykřešu ze sebe pomalu ani tu ušmudlanou dvojku.........tak dobře......jednou dám té romanci ještě šanci. (30.05.2014)

Romantika s překvapením, i když ne vždycky příjemným, nebo náborové univerzitní video, pro našinec pravda mírně z ruky a trochu expensive - ale vybrat si určitě můžete... Ačkoli mám Veru Farmigu i Andyho Garciu v oblibě, jejich nové role ve mně vyvolaly určité rozpaky - Edith happy and cool - jednoslovně česky řečeno - blbá a nechtěně komický George - jak kdyby se ztratil ze zájezdu Synkopického orchestru Ondřeje Havelky, jednoho podívání na zajímavé a vcelku i zábavné vyrovnávání se s krizí středního věku ale nijak zvlášť nelituju. (15.02.2014)

Jedna z nejlepších romantik za poslední roky. Příjemný, zamilovaný, hravý, sympatický postavy a herci (Veru a Andyho mám fakt hodně rád ). Edith a George tady společně prožívaj jeden den na vysoký škole a spolu se svým potomstvem, který teprve hledá svoje místečko na planetě a vztah ke svým rodičům a rodiče k nim, prožívají okamžiky smíchu, vzájemně si rozbuší srdce a cítí se zase pro jednou šťastně. Když film končil, hrozně jsem si vybavoval Prázdniny v Římě a to i přesto, že film vzdává hold francouzským filmům což bych do amíků nikdy neřek a hrozně si mě tím získali. Některé scény mě vysloveně pohladily na duši a třeba při mokrým dnu jsem nechtěl nic jinýho než v tý kašně být s Verou a Andym. Jsem tady sice jedinej, ale proč to nepřiznat, den a ty city který si v areálu vysoký školy prožili Vera s Andym jsme jim hrozně zaviděl a přál. (25.10.2014)

Proč se mi to tolik líbilo? Pravděpodobně proto, že mi to silně připomnělo Příští rok ve stejnou dobu jen s četnými drobnými změnami. Nejprve je změna v období, které zahrnuje. Tady je to jeden den a tam pár desítek let, ale sblíží se stejně. Nebo pocity postav jsem věřil obdobně, jen zde je to zásluha lepších hereckých výkonů (výstup na dramaťáku - wau) a tam lepšího scénáře (ale i v Příštím roce... jsou výkony na obstojné úrovni). Koření v ději před 35 lety byl kulturně-politický sestřin a před pár lety to bylo počínající kamarádství dětí ústřední dvojice. Už se těším při správném naladění na druhou projekci. (05.12.2015)