Mustang

Nepochopitelně přeživší středověké téma představené optikou novověkého liberálního filmu, který sladce zpřístupňuje svou sociokritickou látku i zcela neznalým obyvatelům křesťanského západu. Hezky natočeno, bez zbytečných příkras a sentimentu, na druhou stranu ale s až zarážejícím emocionálním odstupem a v některých chvílích stylem, který více než umělecky zatížené festivalové drama (viz úvod na pláži) připomíná lacinější vzdělávací polodokument. Ale co mi vadí spíše, a proč také nedávám ani shovívavé čtyři hvězdičky, je skutečnost, že scénář nedokázal navázat takřka jakýkoli pozitivní vztah mezi mnou a hlavními hrdinkami - zatímco jsem totiž kroutil hlavou nad tím, jak zastarale a diktátorsky může být stále nakládáno s nevinnými svobodnými lidmi, jejich konkrétní osud mi byl zároveň tak nějak úplně ukradený. A tak by to být nemělo, obzvlášť u podobně laděného snímku... 70% (05.01.2016)

Ale choďte niekam... Áno, turecký vidiek vo východnej časti krajiny je naozaj oproti západu Turecka konzervatívnejší, ale nie je to žiadna Saudská Arábia ako tu bolo občas až prehnane prezentované. Úspech tohto filmu si fakt vysvetľujem jedine tou cielenou hrou na city európskemu publiku, ktoré vždy s obľubou ocení kontroverziu ohľadom náboženstiev (a obzvlášť teraz je islamská problematika v kurze). Na môj vkus to bolo ale dosť prehnané (a to teraz nenarážam na morálno-etickú stránku filmu) a miestami to bolo žiaľ aj trochu nelogické. Keby je príbeh situovaný kdesi do konzervatívnejších častí islamských končín, tak by som to asi prijal s väčšou dôverou. Čo sa však týka scenáru a príbehu ako takého, tak to celkom ušlo, a v podstate ma to aj bavilo (samozrejme v kontraste so spomínanými výhradami). Najviac zo všetkého tá snaha vzoprieť sa predpokladanej budúcnosti... (31.12.2015)

Tak tohle mě nijak neoslovilo. Že to mají muslimské holky těžké ví asi každý a že to na puberťačky doléhá občas o něco víc je taky fakt. Ale já si nemůžu pomoct, mě připadalo, že tady se těm holkám zase tak moc neděje. Tím nemyslím, že by bylo chování strýce, babičky a vlastně celé tamní společnosti z našeho pohledu přijatelné, ale pro potřeby filmu by to přeci jen chtělo tohle téma zpracovat intenzivněji. Holky hrály dobře, to zase jo, ale jinak to za mnoho nestojí. 30% (30.12.2015)

Klasickej festivalovej stinker - přepálená forma, absence jakékoli jemnější finesy, dvojrozměrné postavy, nucené zvraty, neobratné změny tónu vyprávění, ke konci nesnesitelně rozbředlé a ubulené... přiopomíná to pokus dojmout cilizované Evropany krutými tradicemi rurálního Turecka, které je tu vylíčeno z velké části jako agresivní (incestní) vězení. Neříkám, že v tom není racionální základ, ale tomu filmu se nedá absolutně věřit. Vyděračské festivalové HLPéčko se všemi neduhy... #kviff2015 (07.07.2015)

Tento film ma utvrdil v troch presvedčeniach, na ktoré fakt nie som hrdý, upozorňujem vopred. 1) Ženy nevedia (poriadne) točiť (pribehy). Je to už asi moja x-tá skúsenosť a že sú v tomto menej univerzálne ako mužskí tvorcovia je badateľné. Ono mám pocit, že je to vždy nechcene orientované na ženské publikum. Za svetlú výnimku uvediem jeden príklad za všetky: S.Copolla a LOST IN TRANSLATION. Tam bolo sakra vidno ako sa to dá. No fakt v drvivej väčšine romantiky, či drámy z ženských rúk to (ne)funguje. Presne ako tu. 2) Neschopnosť si namontovať statív, či stabilizátor na kameru a vytriasť divákovi hlavu sa stalo tuším umeleckým zámerom. 3) a za toto sa obzvlášť hanbím, ale je to zistenie, že pedobear drieme asi v každom z nás. Teda vo mne minimálne. (22.07.2019)