Oculus

Sympatická hororová záležitost, jež není nikterak originální a její konec odhadnete již po patnácti minutách. Solidní atmosféra to ale vynahrazuje, propojení dvou časových linií po většinu času funguje na jedničku a na rozdíl od většiny kolegů se zde režie nespoléhá na očekávané a trapné lekačky. Jen škoda, že ke konci už se to Flanaganovi až příliš vymkne z rukou a divák má co dělat, aby se v tom guláši událostí vůbec orientoval. Stále ovšem jeden z těch lepších hororových kousků poslední let. A Karen Gilian chci doma. 70% (24.06.2014)

Holý šit! To ako čo malo byť? Všetko mi tam pripadalo odveci aj to čo odveci nebolo bolo odveci. Brat a sestra? Nie, tak to som im vôbec nežrala, tá malá bola lepšie herečka ako tá dospelá a to haló okolo dákeho dokazovania nadprirodzených javov bolo celé smiešne... Stupidné to bolo. Tá história zrkadla to malo potenciál a zrazu sa to uberalo úplne iným smerom, nudilo to a bolo to trápne. Ako povedal priateľ, a plne súhlasím, úplne zbytočný film. A to prelínanie dejov bolo tiež úplne prípičné. Ja sa ani inak neviem vyjadriť bohužiaľ. Neviem ako by som to slušne mohla nazvať... (25.08.2014)

Jejich otec nebyl vrah. Byl, stejně jako ostatní, obětí nadpřirozené síly v historickém zrcadle. Kde jsou ty časy, kdy vraždili pomatení psychopaté. Když se někdo začne chovat podivně, vyjde to k diváckému uspokojení jen málokdy. Skutečně kvalitních duchařin je v posledních letech zoufale málo, tahle je hodně zaměřená na postavy, kterým se zlo ze zrcadla postupně dostává pod kůži, a těžko rozlišují, co je realita a co zmatky v hlavě. V druhé polovině jsem ztrácel pozornost, vstupování retrospektivního děje už to nějak nezachránilo. A herci mě prakticky neoslovili!! (10.06.2014)

Pro mě jednoznačný důkaz toho, že aukce jsou jen pro nudné zbohatlíky a maloměšťácké trotly, nehledě na to, že jako správný narcis preferuji zrcadla, ve kterých vidím dokonale a v jasných konturách svůj ušlechtilý profil a ne takovou upatlanou, kýčovitou zrůdnost. Podstatně víc napětí zažiji vždy při příhozech na Aukru, na aukci pro lopaty a děsím se vždy o parník víc, než při sledování téhle nudy, tedy aspoň co se týče první hodiny (želpeytla filmy nejsou dvanáctihodinové, tedy až na výjimky), navíc hororové okamžiky při předávání vydraženého předmětu jsou až ultimátně brutální, mé rozšlapané pouzdro na brýle, jehož jsem byl dvacet vteřin hrdým, novým majitelem, by mohlo vyprávět. Zkrátka, větší psycho zažívají traumatizovaní kurýři, kteří svatému doručují balíky a balíčky... jo, a dobrá tedy, přiznám se, já to zkrátka nepochopil. Kdo je tedy ten Onanus? (05.06.2014)

Tento horor je v štýle V zajatí démonov alebo Sinister. Oculus má hutnú atmosféru, o ktorú sa predovšetkým starajú ľakavé scény a strach z neznámeho bez potokov krvi. Škoda len, že k dokonalosti tomu chýba ešte celkom veľa. Na jeden večer však zabaví a nejde o zlé hororové dielo. Po stránke psychologickej je tento horor fakt luxusný. Presne vidíte, ako sa psychika hlavných postáv mení. Začínajú hádky, spomienky na minulosť, manipulácia vedomím a k tomu je všetko skvele pretkané príbehom, ktorý zažili ako deti. Cez všetky opatrenia a chytro vymyslené plány, nad zrkadlom rovnako nevyhrajú, pretože hlave sa jednoducho nedá rozkázať. Film má hlavu a pätu, divák pochopí dej a v ničom sa nestráca, čo je u psychologickej snímky plus. (04.11.2019)