Očista

História žien dlhé roky lámaných a ovládaných pomocou strachu a násilia v mrazivom severskom podaní takpovediac naporcovaná, zhrnutá dohromady a podstrčená nepríliš rozmaznávanému európskemu divákovi, odchovanému na súčasnej "špinavej" produkcii starého kontinentu tvorenej nepríjemnými snímkami ako Uno či Neznáma (ktorá je tematicky príbuznejšia rozpitvávanému subjektu) - teda mne. Výsledok sa môže pochváliť absenciou aspektu prvoplánovosti, v súčasnej kinematografii takmer neprehliadnuteľného, umným surovým podaním príbehu, ktorý sa nesnaží šokovať, ale ukázať fakty v jasnom svetle. Príbeh babky a vnučky, oboch týraných a zneužívaných v dvoch rozličných storočiach a historických obdobiach, ktoré sa postavia svojmu osudu a minulosti, aby sa s nimi konečne vyrovnali, postavili sa na vlastné nohy a získali slobodu. 120 minút depresie, násilia, sugestívnosti a žalúdočných vredov, skvele zrežírovaných a umne zahraných (fínska Uma Thurman je TOP). Možno len miestami pridať na tempe, odstrániť trochu výplňovej vaty a voilá. A aby som bol objektívny, jeden prvoplánový prvok zostáva - krásne melancholická, náladová hudba. 80% (20.01.2014)

Patrně nejbrutálnější snímek letošního ročníku festivalu není ani přes početné, občas na hraně samoúčelnosti balancující obrazy násilí nesnesitelně náročným kusem. Dvě časové roviny vyprávění vzdálené od sebe více než půl století se nerušivě snoubí a vytvářejí opravdu silný zážitek. Tam, kde by se leckdo spokojil s pouhým náznakem, Antti Jokinen otevřeně šokuje. Na tenhle krvák každý nebude mít žaludek. kult pro Cinema Mundi, 2013. Trochu klaustrofobie a voyerismu, hodně řezničina, která někdy zastiňuje nebo přetváří i tak silný dojem. Velká porce erotiky, která se ale topí v modřinách, moči a krvi. Silný a pro mnoho diváků jistě otřesný zážitek. (05.03.2013)

Emocionálne ladený príbeh dvoch žien, ktorý nikoho nenechá chladným. Život sa s nimi nemaznal a obe si prešli neľudským týraním a ľudskou krutosťou. Cesta za vykúpením a očistou nebýva ľahká a nie je súdená každému.... Obsahovo naozaj silné, desivé a bezútešné, atmosféra typická severská - ponurá a chladná. To všetko sú atribúty, ktoré mám na drámach najradšej, preto u mňa veľká spokojnosť. 85/100 (14.08.2014)

Film je krásnou otázkou dvou dob, divokých 90. let a stalinismu. Nikdy by mě nenapadlo tyto dvě doby nějak spojovat a ono přeci jenom nějak jde. Byl to nejspíš můj první estonský film, i když ve finské koprodukci, jelikož, co jsem slyšel, tak estonské filmy nejsou nějak valné úrovně. Nejspíš je bude držet nad vodou právě zahraniční spolupráce. A zrovna tady se to nejspíš povedlo. (16.01.2017)

Připadím si teď tak trošku podivně. Vysoké hodnocení, převážně pozitivní komentáře, kam se podívám a já sám samotinký se svou ušmudlanou dvojkou. Mohl bych dát za tři, napsat něco v tom smyslu, dobrý, mohlo to být lepší a tím to celé ukončit, ale tohle rozhodně nemám v úmyslu. Filmy hodnotím zásadně podle pocitů, jaké ve mně vyvolaly a Očista nebude vyjímkou. Kybych měl nějak smysluplně popsat, co mi všechno vadilo, bylo by toho asi víc. Když pominu na první poslech nesympatickou estonštinu, daleko zásadnější problém spatřuji ve zpracování a poté hlavně v konci. Téma filmu je určitě silné, smutné, jeho provedení mě však rozhodně neuspokojilo. Moc se mi nelíbili herci, ani rozložení na dvě dějové línie (hlavně ta ze součastnosti), ale co mně úplně zarazilo, to byl již výše zmiňovaný konec, který mi vzal veškeré iluze o nějakém lepším hodnocení. Připadal jsem si spíše, jako v nějakém akčním, tuctovém seriálu a ne ve snímku, který je takto vysoce hodnocen. Je mi to fakt líto, ale nemůžu jinak. Za dva. (02.07.2014)