Quo vadis
Režie:
Jerzy KawalerowiczScénář:
Jerzy KawalerowiczKamera:
Andrzej J. JaroszewiczHudba:
Jan A.P. KaczmarekHrají:
Paweł Deląg, Magdalena Mielcarz, Bogusław Linda, Michał Bajor, Jerzy Trela, Franciszek Pieczka, Krzysztof Majchrzak, Rafał Kubacki, Andrzej Tomecki (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Známý román polského spisovatele Henryka Sienkiewicze "Quo vadis", který vypráví o osudech prvních křesťanů ve starověkém Římě, již několikrát posloužil jako předloha pro filmové zpracování. V roce 2001 ho převedl na filmové plátno režisér Jerzy Kawalerowicz. Jeho rozsáhlá, historicky laděná freska představovala v dějinách polské kinematografie ve své době nejnáročnější a nejdražší filmový projekt. Jedním z hlavních hrdinů melodramaticky laděného příběhu je mladý patricij a římský důstojník Marcus Vinicius, jenž se po třech letech vrací z války do Říma a přitom se náhodně zamiluje do krásné cizinky. Plavovlasá Lygie je královská dcera ze slovanského kmene, která zůstává na císařském dvoře držena jako rukojmí. Zamilovaný Marcus se ji pokusí ze zajetí zachránit a získat pro sebe. Lygie však nechce být jen jeho konkubínou, a proto uprchne a ukrývá se v křesťanské komunitě… Děj se odehrává na pozadí bouřlivého dění v antickém Římě (v letech 54–68 našeho letopočtu) za císaře Nera, se všemi protiklady a příznaky doby. Stále populárnější nové křesťanské náboženství, které nabízí posmrtný život a požaduje přísnější morálku, větší pochopení a toleranci mezi lidmi, musí být nenáviděné v prostředí, kde vládne krutost a nadřazenost. Dalšími výraznými postavami příběhu jsou inteligentní a požitkářský básník Petronius, blázen a krutovládce Nero a řecký filozof a podvodník Chilon... Jerzy Kawalerowicz tento výpravný historický velkofilm připravoval sedm let (kromě polských exteriérů se natáčelo například ve Francii, Římě a Tunisu), své režijní pojetí přirovnal k dantovské tragédii, v níž nakonec vítězí víra a láska. Do hlavních rolí obsadil řadu vynikajících polských herců. Postavu Marcuse Vinicia ztělesnil Pawel Delag, jeho přítele, bonvivánského básníka a sebejistého kritika společenských poměrů Petronia ztvárnil u nás dobře známý Boguslaw Linda, zatímco úlohu lstivého a krutého Nera hraje Michal Bajor. Nelze opomenout i další obsazení: zrádného a úskočného Chilona Chilonidese představuje Jerzy Trela, charismatického křesťanského apoštola Petra vytváří Franciszek Pieczka. (Česká televize)
(více)Recenze (149)
Je mi smutno z těch ubohých a rádoby odborných komentářů, leč tak jako slepý nepozná kouzlo barev ani člověk, kterému není dáno rozpoznat kvalitu od povrchnosti a kýče, hodnotí také povrchně a uboze. Když někdo kritizuje skloňování latinských jmen, které je správné, měl by vyhledat učitelku své základní školy a dát jí pár facek, protože se nic nenaučil. Hnusná kamera? Režie? Bohužel to píší lidé, co této profesi nerozumí a schovávají se za falešný profil a přezdívku. Výborně napsal komentář GilEstel. ()
Mně se naopak tento film docela líbil. Americkou verzi jsem neviděl, takže nemůžu porovnávat, ale tahle nebyla špatná. Oceňuji, že zde Nero nebyl vylíčen jako bezskrupulózní tyran, ale spíše jako nemocný člověk, který si jen libuje v umění a dvorském životě. Stejně tak nebylo ve filmu explicitně ukázáno, že má na svědomí požár Říma (ten údajně podle současných historiků způsobili pozemkoví spekulanti). Nejsilnější scénou je zápas bezbranných křesťanů se lvy. (56.) ()
Jako film je to opravdu slabé, ale určitá hodnota se mu upřít nedá. Z filmu nejde dost dobře říct, co bylo na předloze tak úžasného, že za ni dostal autor Nobelovku. Nicméně je to pořád celkem dobré pokoukání, trochu jiný pohled na starý Řím, než nám ukazuje Hollywood, který je mi bližší. Navíc umožní divákovi i hlubší zamyšlení, pokud je divák ochoten. Rozhodně minimálně výkon Boguslawa Lindy je (jako vždy) jistě dost dobrým důvodem ke shlédnutí tohohle filmu. ()
Nerozumím zdejšímu podprůměrnému hodnocení. Ano, film se neblýská holywoodskou výpravou, působí skromněji, komorněji a řekla bych divadelněji. Ale má duši, atmosféru. Prostředky, které měli možnost Poláci využít, naplno využili. A plný počet bodů za film navyšuji pro gladiátorské scény a pro závěrečnou scénu s apoštolem. Scéna se lvy byla velice syrová, přímo dechberoucí, srdcervoucí. Myslím si, že Hollywood by její provedení mohl závidět. Díky objevení tohoto snímku jsem zažila zážitek. ()
Mně se to opravdu líbilo! Viděla jsem i italské zpracování, ale tohle mi přišlo lepší, jak absolutně nemusím polské filmy a miluju ty italské a taky K.M. Brandauera! Knížku jsem četla už dávno, ale po filmu jsem měla hned chuť si ji přečíst znovu. Všechno, co si z knížky pamatuji, tam bylo a postavy byly obsazeny podle mně naprosto přesně, nikdo mě nerušil. Nejlepší mi připadal Nero, ale to je vcelku jasné, je to postava, kde je nejvíc co hrát. Film byl natočený staromódně, to je pravda, ale já jsem starší, staromódní a čím jsem starší, tím míň vidím slovo staromódní pejorativně. Román byl napsaný na konci 19. století a vzpomínám si, že když jsem knížku četla, připadali mi Vinicius a Lygie jako pěkně romantická dvojka, což ve filmu vyznělo přesně stejně a kdo mu to vyčítá je dost vedle. Nevadila mi ani podle některých špatná kamera, nebo naivita. Film měl podle mě především být adaptací knihy, poctou pronásledovaným křesťanům a určitě také katolické víře. A to se mu myslím povedlo. Snad se tomuto románu vyhnou Tarantino nebo Luhrman nebo jiní tolik oslavovaní progresivní režiséři (proti Tarantinovi nic nemám, ale byl by to pěknej krvák!) ()
Reklama