Quo Vadis

Hnusné, nechutné, ale pravdivé. Stejně si ale myslím, že by to šlo natočit i nějak zábavněji a ne jako takovouhle až přespříliš pravdivou, zamilovanou a kvůli létajícím nohám a podobnému téměř nekoukatelnou nudu. O hercích se taky nějak pěkně nemůžu zmiňovat, protože hráli stejně nudně, jako film. Myslím, že v nejbližší době se budu polskému filmu podvědomě vyhýbat... (09.03.2005)

Na střední škole jsme na tomto filmu byli ve Vrakbaru, v té době jsem byla po skončení paf ze scén se lvy. Včera jsem dočetla knihu, kterou jsem přečetla jedním hltem za 2,5 odpoledne a jsem z ní PAF ještě teď. Naneštěstí mě nenapadlo nic horšího podívat se dnes znovu i na film ze kterého jsme paf tentokrát nebyla ani trochu. Nejdražší polský film a to prosím kde? Tedy v Čem? Jediné co ušlo byla hudba. Hrozně mi vadilo nedotaženost některých přechodů ve scénách, prakticky tam vždycky vynechali něco důležitého pro plynulé pokračování děje. Viz. Petronius, záběr jak říká, že miluje svoji manželku o 20 minut dále je najednou už s Euniké, jakoby se nechumelilo, nebo to, že vynechali jak Vinicius odmítl Popeu, na konci mě zarazilo, že vlastně Nero zemřel dřív, než se Petr stihl vrátit do Říma, tím pádem by ho nepostihlo pronásledování. Navíc herci mi ve svých rolích neseděli Ligii jsem si podle knihy představovala úplně jinak, tady na ni prakticky neměla Popea důvod žárlit, protože vypadaly jako starší a mladší sestra. V knize apoštol Petr sešlý věkem, ale charismatický, tady pidlovoký pán s divnou kozí bradkou, který působil tak nepřesvědčivě, že jsem si říkala, že se mu ovečky musí rozprchnout po světě. Tento film nedokázal vystihnout kouzlo a genialitu knihy. Mučení a upalování hrstky lidí oproti tisícům a i předchozí požár na mě působili dojmem, jako když si na zahradě postaví dvě rodiny stan, rozdělají táborák a na fotkách pak tvrdí, že to byla párty o 1000 lidech. Nemám ve filmech moc ráda prolínání časové linie, ale tady to chtělo aspoň nějaký náznak, protože film působil, jako kdyby se všechno událo ze dne na den. Snad nikdy se mi nestalo, že bych se zároveň u tak dlouhé stopáže nejen začala nudit, ale navíc k tomu přemýšlela, že tam mělo být ještě hodně věcí, které tam nebyly. Jediné co mi k filmu sedělo dobře byla postava Nera a hudební podklad a pořád mě zaráží, že něco co se tak prakticky věrně drží děje knihy postrádá právě to ,, něco " co knihu dělá jedinečnou. Navíc ten záběr na konci na Petra a Řím dnešních časů, ježkovy voči za co, pane bože za co. Kniha mě přesvědčila v tom, že každé náboženství ve svých začátcích to myslí dobře a čistě, než se to vlivem některého představitele zvrhne a také o tom, že nátlaková instituce, potažmo náboženství se dokáže zahubit samo. Film u mě žel bohu způsobil přesně opačnou reakci tam kde jsem v knize byla pro, ve filmu jsem byla proti tím chci říct, že filmu něco chybí i přebývá zároveň, ale co to je, to je otázka ba přímo filosofická. (18.06.2015)

Celkem povedeny film, misty sice trochu zbytecne rozvlacny, ale to mi nevadilo, protoze polske filmy, pokud jsou v polstine, mam jednoduse rad. Ma sve vrcholy, jako treba likvidaci krestanu prostrednictvim drave zvere pro pobaveni rimskeho publika. Celkem chapu, ze se asi moc neujal (aspon u nas ne), protoze je naprosto jiny nez Gladiator a take proto, ze u nas, na rozdil od Polska, neni spolecnost tak silne nabozensky (krestansky) zalozena. Nicmene zpracovani z roku 1951 s Peterem Ustinovem jako Nerem je stejne porad nejlepsi... (30.05.2003)

Najsilnejšou stránkou tohto poľského filmu sú jednoznačne dômyselné dialógy a charaktery postav, ktoré sa absolútne vymykajú hollywoodskej šablóne. Dokonca aj šialený Nero je tu vykreslený ako obeť mocenských intríg, ako rojko, ktorý je posadnutý túžbou dokázať čokoľvek veľké. Po vizuálnej stránke film pripomína skôr veľko-výpravné historické filmy zo 70-tých rokov, vzhľadom na to, že bol natočený len nedávno. (15.01.2010)

Proč jsem to dosud nehodnotil? Vždyť už jsem to viděl snad podesáté právě dneska... Film zdaleka není dokonalý, ale ta síla hlavní myšlenky je tak nosná, že ani občasný lehký amatérismus a přílišná názornost, jednoduchost či topornost mi v tomhle filmu nevadí. A několik scén je svou přístupností hodně daleko (upalování na kříži, roztrhání šelmami, pár vražd...). Nero je zde krutý debil, jako byl ve skutečnosti. Petronius vychcaný kariérista, který nakonec prohlédne (stejně jako Vinitius), Lygie je nevinně krásná a Ursus je pořádně stavěný polský juzek. A hlavně - vždycky mě dostane ta úplně poslední scéna, která ten film zaktuální pro jakoukoli dobu a jakoukoli zemi a jakéhokoli člověka, který má pocit, že jeden člověk nic nezmůže. To je největší posranost současného světa - stejně s tím nic nenadělám, tak to nechám být... Quo Vadis Domine? (25.03.2016)