Kdysi byli bojovníky

Iba nedavno som videl drsnu dramu o zbytocnom nasili medzi ziakmi v Estonskej drame ZKAZENA MLADEZ / KLASS (2007) a teraz z Noveho Zelandu dalsiu velmi silnu dramu tentokrat o rodine, kde alkohol a s tym spojene nasilie vyvolaju velmi dramaticke situacie, ktore nenechaju divaka chladnym. Cely film som sa drzal 80-tich %, hlavne vdaka skvelym, presvedcivym hereckym vykonom, ale to co sa odohralo poslednu polhodinu, sa to u mna vysplhalo na 100%, pretoze Lee Tamahori chcel sokovat a ukazat nieco, co sa deje aj v realnom zivote a podarilo sa mu to zobrazit velmi kvalitne. Ani sa necudujem, ze film mal na roznych festivaloch pozitivne reakcie a som rad, ze sa objavil aj v topke na CSFD, inac by som sa k tomuto filmu len tak lahko nedostal. Väcsinou sa o takychto podobnych situaciach, ked sa stane nejaka rodinna tragedia, ako v tomto filme dozviem zo sprav alebo z novin, ale to nie je to iste, ako to vidiet vo filme. Pripadalo mi to, akekeby bola niekde skryta kamera, ktora nahravala realny zivot nejakych Maorov, o ktorych nemam ani potuchy. ________ Rena Owen - (Beth Heke) +++ Temuera Morrison - (Jake Heke) +++ Mamaengaroa Kerr-Bell - (Grace Heke) +++ Julian Arahanga - (Nig Heke) +++ Taungaroa Emile - (Boogie Heke) +++ Rachael Morris Jr. - (Polly Heke) +++ Joseph Kairau - (Huata Heke) +++ Cliff Curtis - (Bully) +++ Pete Smith - (Dooley) +++ George Henare - (Bennett) +++ Hudba: Murray Grindlay, Murray McNabb +++ (09.09.2011)

Nedávam plný počet na každý dojemný film - citové vydieranie mi skôr vadí, nie však, akje jedinou možnosťou. Vzhľadom na vyústenie príbehu a to, čo prišlo po zhruba hodine zoznamovania sa s postavami, špinou, depresiou a biedou; Zoznamovania sa s rodinou, ktorá si navzájom ubližuje, chybuje a trpí; Má svoje sny a nechce si pripustiť, že všetko bude iba horšie; že tam somewhere over the rainbow možno je lepší svet, ale ona nie je a nikdy nebude jeho súčasťou; a že zo všetkého toho utrpenia vedie iba cesta rozkolu alebo smrti... Vzhľadom nato, čo túto rodinu postihlo, by bolo natočiť o nej film bez jedinej slzopudnej scény, prinajmenšom neľudské. Emocionálny ohňostroj, tak by som to nazval. V priebehu hodiny a pol sledovania bolestivo detailnej sondy do súkromia obyvateľov jedného - Stredozemi na hony vzdialeného, novozélandského slumu, sa vo mne vystriedala asi desiatka rôznych, prevažne nepríjemných pocitov. Od ľútosti, cez nenávisť, až po pocit zadosťučinenia (s už pramalým významom pre jeho aktérov). Na rovinu, Once Were Warriors nie je Mesto bohov. Nebehajú tu päťročné deti so zbraňami a až na jednu-dve scény, nebudete odvracať zrak. A v tom to je. Túto rodinu nehnala do záhuby sociálna situácia, ani nehostinnosť tamojších podmienok, ale ona samotná. Muselo sa niečo stať, pretože inak by trpeli večne. Film o tom, že aj čierna je jednou z farieb dúhy (aby som tak zacitoval)... Česť Tamahorimu, že netlačil na pílu, príbeh zbytočne nenaťahoval (ani na tie - pre žáner typické dve hodiny) a odrazu to v najlepšom ukončil. A aj keď uznávam, že so svojim filmom nedosiahol až na špičku, plné hodnotenie mu tam s radosťou dám. Minimálne zato, že sa na nič nehral. (13.03.2013)

Určitě nejlepší sociální drama jaké znám, navíc ze zajímavého prostředí "sociálně vyloučených" novozélandských Maorů. Tenhle film jsem viděl několikrát v devadesátých letech ve filmových klubech a pokaždé jsem byl z jeho syrovosti úplně odvařený, hodně na mě vždycky zapůsobil. No byl jsem tehdy taková naivní trubka. Když jsem si ho dal po spoustě let znovu, už jsem na něm viděl nějaké ty mouchy, třeba že ta jeho syrovost a brutalita je hodně afektovaná a dost možná i zveličená. No ale hodnotím podle svých dávných prvních dojmů - silný zážitek a silné vzpomínky. Ať už je tenhle kousek přehnaně vyumělkovaný nebo ne, dokáže vyvolat silné emoce. A napsal ho Maor a ne běloch, což se taky počítá. Temuera Morrison, Rena Owen i Cliff Curtis v nezapomenutelných a možná i ve svých životních rolích. A jejich nejstaršího syna Juliana Arahangu jistě poznají všichni fanoušci prvního Matrixu. (10.03.2014)

Velmi autentický násilný film, kterému nepochybně dominuje Temuera Morrison jakožto agresivní vychlastaný kripl, s nímž dokážou vyjít jen jeho stejně svinský kamarádíčci. Silný filmový zážitek. 80% PS: Kdyby náhodou dostal někdo "moudrý" nápad poznat podobné vypité mozky, nechť navštíví kladenské knajpy. (02.04.2011)

Film z obyčejného života - syrový, těžký a brutálně beznadějný. Abych se z něj oklepal, musel jsem to vzít jako takové povzbuzení pro sebe ve smyslu: i přes to, s čím vším se teď peru, ještě nejsem úplně v prdeli – tihle lidé už tam jsou úplně a to na celý jejich život! Ale ten grázl Jake, i přes veškerou jeho odpornost, mi svým způsobem imponoval svou hrdostí . Nebo spíš zkurvenými zbytky hrdosti. Jeho maorští předkové totiž opravdu kdysi bývali bojovníky... (28.03.2013)