Testament mládí

jeden z mnoha válečných filmů který ukazuje nesmyslnost válek.Na obou stranách umírají většinou mladí lidé.Kdy páprdové řídí válku z křesel se sklenkou whiskey a doutníkem v ruce.Někde pěkně v teple v bezpečí.Poslední titulky, kdy vidíte kolik bylo těm klukům ,co už se nevrátili.To je takový hnus, který ani potom nebral konce ve druhé světové ,kdy opět umírali synové, kteří se narodili svým matkám po skončení první světové.A ta hrozba je tady  zas.Vikander je neskutečně vynikající talent.Prozáří svojí přítomností každý film.Pokud neskončí ve všelijakých nadpozemských avengrech tak si může gratulovat .Tenhle žánr už semlel nejeden talent.Testament prověřil jak scénář tak režii i kamery.Všechno u mě za jedna.Neskutečně reálné exteriéry i rekvizity .Kdy i kolíček na prádlo přesně seděl do té doby. (17.10.2022)

All of us are surounded by ghosts. We just need to learn how to live with them. Zajímavé téma, přesto bohužel plytké zpracování. Obávám se, že podobných filmů jsou tucty a tento se mezi nimi snadno ztratí. Působí spíše jako televizní Pokání, avšak s nevýraznou hlavní hrdinkou, která nemá charisma ani co by se za nehet vešlo. Pozitivně hodnotím účast Kita Haringtona, bohužel dostal hříšně málo prostoru a půlku stopáže jsem čekala, kdy vstane z mrtvých :)) Dovedu si představit, že s lepším obsazením bych byla nadšená. Škoda. (10.07.2015)

Literární předloha může být silná, věřím, že může jít o jednu z nejsilnějších pacifistických výpovědí 20. století, ale Testament mládí-film je bezkrevný, zbytečně zdlouhavý, rozvleklý, téměř nudný. Alicia Vikander je dobrá úplně ve všem, takže k jejímu výkonu není moc co dodat, Taron Egerton je také přesvědčivý, avšak film jako takový se příliš nepovedl. V druhé půli filmu už jsem se těšil na konec, jsem přesvědčený, že se dalo s takovou předlouhou naložit mnohem lépe. (30.08.2016)

Alicia Vikander září. Kolikrát jsme to už slyšeli a zcela jistě ještě uslyšíme. Přesto, že je pořád mladinká, si dokázala získat uznání kritiky i publika. Vkusné „válečné“ melodrama sledujeme pohledem sestry, dcery, snoubenky, feministky, ošetřovatelky a hlavně dívky, která nechtěla být pouze ozdobou nějakého manželství. Pozdější spisovatelka Vera Brittain musela ve válečných letech čelit několika výzvám, nakonec z nich stejně jako tvůrci vyšla se ctí. Ale mnohé ztratila. Výsledek sice není nějak sofistikovaný (děj je řekněme obyčejný a lehce předvídatelný), charaktery jsou ale vykreslené docela slušně, válku nepotřebujeme sledovat prostřednictvím do bahna padajících těl nebo nábojnic, ale podprahově ji vnímáme docela intenzivně. Vikander je přirozená, její herecké polohy proměnlivé, kamera se jí velmi ráda věnuje. Ostatně zručný kameraman Rob Hardy si spolupráci s ní zopakoval ve schválené Ex Machině. Silné tři hvězdy. (13.05.2016)

Kde začít? Dvě čisté hodiny z období Světové války. Z pohledu snaživé variace na Keiru (ale stěží dosahující jejího pedestalu) a její lásku v podání Kita tak učesaného a vymydleného, že místy vypadá jak Charlie Cox. Jako technicky to není špatné. Ale je to takové... tuctové. Vikander je taková mdlá a nepřesvědčivá. A vše co se děje kolem ní se dělo stovkám, tisícům dalších, úplně stejně. Asi jako výpověď je to dobré, ale na plátně to přijde o tu dobopisnou hodnotou právě snahou z toho udělat film, co by se dal sledovat. Což se povedlo, ale to je tak vše. Vzpomínky na tenhle kousek se rozpustí rychle jak písmena dopisu z fronty krůpějemi slz truchlící milé. (11.04.2016)