Nemocnice Parkland

Vynikající hraný dokument, který od začátku do konce působí velmi autentickým dojmem a je určený hlavně divákům, jimž téma JFK nedá spát. Postav je hodně, žádná není hlavní a téměř každá má nějaký svůj moment, řada scén je pekelně silných a oceňuji, jak scenárista a režisér dokázal vybalancovat truchlivě patriotistickou náladu filmu tak, že (alespoň na mě) nepůsobila lacině a neměl jsem pocit, že by mě citově vydírala. (21.10.2017)

Klíčovou otázkou zde je: daří se tvůrcům vytvořit odpovídající atmosféru? Naštěstí mohu odpovědět jednoznačné ano. Celý úsek oživování v nemocnici jsem ani nedýchal a vůbec jsem v té době nemyslel na to, že vím jak to dopadne. I ostatní minipříběhy tu ale mají své pevné místo a všechny dohromady precizně zakomponované dávají vzniknout přesvědčivé mozaice. Souvislosti a drobnosti, nad kterýma by člověka ani nenapadlo v kontextu s danou událostí přemýšlet, jsou vyobrazeny neuvěřitelně přirozeně. Já doporučuji. 90 % Oblíbená část- proces naložení do letadla (10.08.2014)

Kennedyovka, která nespekuluje nad tím, jak to vlastně s vraždou Kennedyho bylo, ale věnuje se pouze dostupným informacím a to velmi detailně. Ačkoliv se svým způsobem jedná o formát hraného dokumentu, film nepostrádá výborné herce a perfektní dramatické sekvence. Za všechny bych jmenoval snahu lékařů udržet prezidenta Kennedyho při životě či hádku mezi texaským koronerem a tajnou službou o jeho tělo. Dále se mi líbil i prostor, který dostala Oswaldova rodina, přičemž dojem udělal zejména atentátníkův pohřeb. Landesman si ukousl pro svůj debut velké sousto, ale z mého pohledu obstál znamenitě. 80% (15.12.2013)

Na téma Kennedy a Dallas už bylo natočeno spousta filmů a ještě více dokumentů. Proto mne tohle dokumentární drama zaujalo a chtěl jsem jej vidět. Již od prvních minut však sledujeme představení sice ve skvěle udělaných dobových kulisách, které je však spíše ochotnické. Snad tomu napomohla hromada neznámých (a mně nesympatických herců) - Billyho samozřejmě vyjímám - nebo zoufalá si nepodobnost hlavních aktérů tohoto dramatu (Oswald, JFK, Jacqueline atd.. Zprvu si kameraman držel odstup a z hlavních hrdinů zabíral často jen vlasy, bradu, kousek tváře... Po atentátu se jakoby odhodlal a začal herce zabírat víc. Je škoda, že štáb nenašel herce více podobné svým historickým protějškům, protože si myslím, že zrovna u JFK jehož tvář zná každý je to zásadní. Tohle ale není jen moje jediná výhrada. Hlavní výhradu mám k nedramatičnosti tohoto drama. marně se herci tvářili šokovaně, zkroušeně, marně předváděli pláč a obrovský smutek ze smrti milovaného prezidenta... Marně drsní hoši z tajných služeb mhouřili na každého podezíravě oči a pevně svírali své bouchačky... Nikomu jsme to nevěřil. A to je zásadní. Umím si představit ten šok veřejnosti po výstřelech, umím si představit ten šok v prezidentské limuzíně kdy Jacquelin držela hlavu manžela při šílené jízdě do nemocnice, umím si představit i ten šok ve špitálu když se dozvěděli, že jim tam vezou postřeleného JFK... šok v Air force one, kdy museli vyšroubovat sedadla aby se do letounu vešla rakev s ostatky... Ale i když jsem se snažil, film působil jako studený psí čumák. Vše bylo hrané a špatně hrané. Myslím si, že když já to takto vnímal, pro Amíky muselo být takto ztvárněné drama mapující poslední okamžiky jejich ikony ještě otřesnější... Tři nahrané videopásky. * * * (18.03.2015)

Eh, pro diváka znalého souvislotí může tento film posloužit ilustrativně k dokreslení situace ohledně odstřelu JFK a zejména momentů jeho prohlašování za mrtvého, tedy událostí ve špitále Parkland, ale tuny patosu jsou jen stěží přehlédnutelné. Trochu lepší je to příběhem pana Zaprudera, jehož autentický záznam vešel do dějin. Celkově dost slabota, pro ilustraci jakš takš, informačně, obsahově, přínosně špatné, herecky spíše podprůměr. Prachbídné tři hvězdy a označení za zbytečnost. 50% (11.03.2014)