Fízlové, hajzlové

S tvorbou Mr. Oiza jsem se nesetkal poprvé a tak jsem tušil do čeho jdu a když se to vezme ze všech stran, tak jsem si tuto hříčku docela užil. Přesto věřím, že to není pro každého a asi větší část obecenstva se při něm bude cítit spíš trapně. Humor je založen jen na prostém zesměšňování, absurdních situacích a zůstává zábavný hlavně svou nekorekností ke všemu. Tentokrát také dostane v příběhu větší roli i režisérova hudba. Těžko se to celé hodnotí a protože jsem měl po filmu pocit amatérské práce, tak dám jen slabší 3 vyhulené hvězdy. A zatím z režisérových filmů u mě vévodí Wrong. . [ PŘÍBĚH: 1 /// ATMOSFÉRA: 2 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 3 /// ART: 1 /// STYL: 1 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] (20.05.2015)

Musím tomu určitě přiznat že v záplavě šablon se jedná o svéráz jako prase. Cajti kouří trávu, dílujou drogy, skládají disco hudbu, půlka je homo a druhá píchá ve službě, střílí po sousedech, chtějí čučet ženským na kozy na ulici a mávají při tom bouchačkou.... Prostě takové fízly jen tak někde nenajdete. Nejvíce mě pobavila scéna kdy jde jednooký policajt s polomrtvým chlápkem za hudebním producentem (Kurt Fuller). 60% (17.08.2015)

"Los Angeles. Rok 16. Kriminalita klesla. Príliš. Policajti sú znudení. A naštvaní." - hlása v úvode Wrong Cops: Chapter 1. Nasleduje pár nesúvislých poznámok (potrebné niekedy prepracovať do riadneho komentára): V disciplíne karikovania americkej spoločnosti a kinematografie je francúzsky zmetek a l'intrus na pôde strýčka Sama, Quentin Dupieux alias Mr. Oizo mojim osobným favoritom. Jeho zverská parafráza na kultový postmoderný opus Pulp Fiction si berie na paškál opačnú stranu zákona - políciu. Pokým vo svojom meta-filmovom experimente Rubber balansoval na hrane nudy a jej košatej reflexie, udávanej prítomnosťou nudiacich sa divákov pozorujúcich senzačný príbeh, tentoraz zámerne tancuje okolo hraníc trápnosti a vulgárnej demencie. Figuratívnosť neokázalej estetiky absurdity, intertextuality a inšpirácie pokleslou campovou kinematografiou 70. a 80. rokov ilustruje ako obsadenie (Eric Roberts, Grace Zabriskie z filmov Davida Lyncha, Eric Wareheim a Marilyn Manson v zastúpení hudobného sveta), tak zámerne podradný treťotriedny vizuál a unylé tempo, vyvažované elektrizujúcou hudbou Mr. Oizo, ako i konkretizované odkazy (zrelé obdarené ženy cvičiace jogu, homosexuálny podtext, rozhovory o kvalitnej hudbe). Film navyše vďaka "zastaveniam" deja a prechodu k inej postave či (nerozlíšiteľným) využívaním a zapájaním diegetickej/nediegetickej hudby pripomína mixovanie na DJ pulte. Okrem toho je zaujímavý i z hľadiska uvedenia - na VOD platforme ho je možné zhliadnuť v podobe 8 epizód, ktoré predstavujú jednotlivé dni, už od roku 2012, do kín prišiel v celistvej podobe, ktorá medzi týmito epizódami kľučkuje, vracia sa k nim v retrospektíve či vynecháva určité scény a radikálne tak mení systém distribúcie informácií divákovi, až v roku 2014. 100% (03.02.2015)

Veľmi divný film. Ale páčil sa mi. Dupieux sa vyžíva v podivnostiach. Jeho postavičky sú nepríjemné. Nedá sa s nimi stotožniť a konajú dementne. Zároveň je tu strašne veľa super nápadov. Krysy naplnené marihuanou, adolescent s tvárou a telom Marylin Mansona a strašne divná elektronická hudba, ktorá mi neprestajne liezla na nervy. V zásade je to film vedúci od niečoho nikam, ale má v sebe veľa sebareflexívnych motívov (aj voči režisérovej tvorbe - objaví sa tu postava z jeho filmu Wrong, a rodinka Sunshinea pozerá Rubber), ale aj odkazov na staré béčkové filmy. Nie, že by som sa v takomto štýle filmov vyžíval, ale páči sa mi ako ide striktne a bez kompromisov proti diváckym očakávaniam a kupodivu pri tom nestráca až toľko divákov, ako by sa to od takéhoto druhu filmov čakalo. (16.10.2015)

Na film, od tvůrce celovečerního trháku o zabíjející pneumatice, jsem se moc těšil. A dobře jsem udělal. Ono kdyby scénář Wrong Cops zrežíroval Tarrantino,pravděpodobně by vznikla drsná gangsterovka. Takový Rodriguez by to natočil jako poctu béčkům a pokud by se toho chytnul Seth Rogen, umím si to představit i jako akční komedii. Ale Quentin Dupieux si to natočil po svém a nechal tak vzniknout nejpodivnějšímu filmu za poslední dobu. A proto taky tolik protichůdných hodnocení tady na csfd. POSLEDNÍ SLOVO: Z filmu jste buď odvaření, nebo znechuceni. Nic mezi tím. A já se bavil, konečně někdo natočil něco jinak. Musíte vidět! 4/5* (12.10.2014)