Realita

Kdyby většina kinematografické produkce vypadala jako filmy Quentina Dupieuxe, asi by mě to lehce znepokojilo. Zatím však představují vítané osvěžení. Absurdní scéna, kdy kameraman podivné televizní show o vaření poprvé navštíví filmového producenta se svým nápadem na horor o vraždících televizorech, se nese v té nejlepší tradici montypythonovského humoru. (08.08.2016)

Réalité bude asi o fous divácky vděčnější, než třeba Lynch, na jehož filmy potřebuju tak dva doktoráty z věd, které neexistují. V tomto francouzském případě možná najdete ještě nějaké náznaky toho, že možná víte, co se děje a nepřipadáte si tak ztraceni. To ale neznamená, že nejste. Pracuje se tu s několika liniemi, bůhví jestli jsou reálné nebo snové a Dupieux je docela blízko tomu, aby jste si o něm řekl, že diváka umí zmást dokonale. Smůlou ale je, že konkrétně ve mně nezanechal jakýsi jiný další dimenziální pocit, který by mě nutil zabývat se tímto scénářem více než pár chvil a třeba se pokoušet rozluštit alespoň jeden motiv, který jsem v tom našla. Tunel do hlavy mi to zkrátka třeba jako Lynchova starší díla nevyvrtalo, protože se o obdobný mindfuck jen tak otírá na povrchu. Snahu ale cením a třeba dostaneme od Dupieuxe ještě něco mimozemštějšího. (08.06.2019)

"Tak jak si stojíme s Realitou? Docela blbý, je to na padesátce a rychle stoupá. Tak to abych to na chvíli vypnul, řekl jsem si a sáhl po ovladači na stole, ale ten najednou zfialověl, změnil se v hroudu huspeniny a s mlasknutím stekl na podlahu. Bacha, už je to tady, zařval jsem, strhl esáčko, odjistil a zaklekl. Odkud to asi přijde, rozhlížel jsem se kolem. Najednou se esáčko začalo hýbat a obtáčet mi ruce. Z hlavně se stala hlava a snažila se mi zakousnout do krku. ---- Po chvíli boje se mi jí podařilo urvat a hodit na zem. V letu se změnila na vejce, ze kterého se po dopadu na zem začalo něco líhnout. Ani jsem nečekal, jestli to bude krokodýl nebo kuřátko, a rovnou jsem to rozšlápl. Zdálo se mi, že tentokrát to bude spíš kuřátko, ale nedalo se nic dělat. ---- Stejně jsem neměl moc času o tom přemýšlet, protože na mě zaútočil psací stůl. Uhýbal jsem kopancům jeho kovových nohou, které mi neomylně mířily na rozkrok, vytrhával jsem mu šuplíky a přitom se snažil soustředit myšlenky, abych konstituoval ten ovladač. Hlavně aby se mi nepovedl huspeninový ... Tak, konečně se mi podařilo ho udělat. Rychle jsem zmáčknul stopku a všechno se najednou dalo dopořádku. Jenom to kuřátko, a teď už bylo jasné, že to je kuřátko, protože v té loužičce krve bylo vidět trochu žlutého chmýří." --- Roman Neruda (05.06.2016)

Jeden z tých divácky prístupnejších bizardných filmov, za čo určite môže aj výber ľahších témat a odľahčenejšie prevedenie. Dlhší čas to navyše pôsobí celkom prehľadne, ale časom som sa už v tom, čo je vlastne skutočnosť, sen alebo film celkom prestával orientovať, prípadne aj keď som si chvíľu myslel, že v tom mám jasno, za okamih ma ďalšia scéna len vyviedla z omylu, ale Realité nepatrí medzi tie filmy, v ktorých sa pre plné docenenie treba úplne orientovať, užívať sa to dá aj bez toho a navyše väčšinu z toho bez problémov pochopí každý. Celé to ubieha príjemne rýchlo, takže nudiť sa tu nedá, vlastne to kľudne mohlo byť aj dlhšie, vyhovoval mi aj humor, ktorý síce nie je zase až tak zábavný, aby som sa musel neustále smiať, ale bavilo ma to a aj tá bizardnosť občas dokázala vyvolať úsmev na tvári, ale celkovo sa na to pozerá viac než dobre. A trochu bizardne, ale len v dobrom na mňa pôsobilo aj obsadenie, kvôli nim som mal občas pocit, ako by som sledoval niekoľko rôznych filmov s odlišným prístupom. A tak je tu režisér, ktorý mi prišiel ako štandardný hrdina štandardnej francúzskej komédie, sympatická postava dievčaťa, ktorá je vlastne najnormálnejšia, Jon Heder je zase typycký Američan z ich hlúpejších komédií a k tomu Eric Wareheim, ktorý je zase v každej svojej scéne tak zábavne mimo. Režijne a vizuálne mi to neprišlo až tak nápadité, ako pri bizardných filmoch očakávam, ale ani zlé to nie je, ten potrebný štandard to bez problémov spĺňa. Takže už len kvôli tej druhej polovici by som si to určite chcel pozrieť znovu, aby som sa v tom lepšie zorientoval, aj keď mám pocit, že by to o moc lepšie nebolo, ale aj tak to bola vydarená zábava, ktorá ma určite nesklamala, takýchto filmov nie je nikdy dosť. 76% (31.01.2016)

S přehledem nejhorší film který jsem za poslední měsíce viděl. Realita je do sebe zahleděná rádoby umělecká onanie a vykrádačka Lynche. Jenže ne vrcholného Lynche, ale pozdního, reprezentovaného ubíjejícím Inland Empire. Gupieux se inspiroval zápletkou, kamerou, námětem, nenávistí k televizi a kupodivu i postavami. Naštěstí se neinspiroval délkou, takže místo úděsných 197 minut nudy přede mě vyvyrhl téměř snesitelných 87 minut. (25.08.2022)