Blázniví bažanti

První film Claude Zidiho a první oficiální film s hudební skupinou Les Charlots, které my Češi říkáme Bažanti. U tohoto filmu je ještě vidět, že jejich účinkování ve filmech vzešlo z hudební činnosti. Celá první polovina je o tom, že chtějí prorazit se svojí kapelou a to se mi dost líbilo. Má to skvělou bigbítovkskou a mladickou atmosféru. Dokonce zazní i několik velmi chytlavých písniček (ta ústřední je skvělá). Pro Bažanty typické gagy, jsou sice opět přehnané ale svižné a zábavné. A ta bezstarostnost z filmu přímo čiší a je tak chytlává, že mi skvěle sedla do probíhajícího jara a zároveń trochu zpříjemnila tuhle koronavirovou dobu. Já nevím, první půlce bych dal snad i pět, to bylo super. Druhá polovina na vojně je stále ucházející ale už o fous slabší a nemá tak dobrou atmosféru. Spíše mi připomněla mou dávnou znuděnost z Bažantu jdou do boje, co se na vojně odehrává celé. Jinak  jsou mi Bažanti za mlada svým způsobem dost sympatičtí,  sdílím s nimi  manunální (i všelijakou) jinou zručnost a velmi se mi líbí jejich tehdější mladické žiti. (22.04.2020)

Zajímavé je, že když jsem se ptal starší generace, tak skupinu Les Charlots nikdo neznal. Pouze filmy o Bažantech. Přiznám se, že v pubertě mi film asi přišel zábavnější. Mám raději přirozený humor. U grotesek chápu groteskní humor, neboť ty jsou na tom založené a navíc byla taková doba. Ale tvořit humor grotesek v moderní době moc nefungovalo, což se právě zde ukázalo. Jo, byly tam dobré fóry. Ale ten nahraný humor v podobě přecházení prázdné silnice, do které v tu chvíli vjede auto a hrdina divoce odskočí, mi prostě nesedí. A takových věcí tam bylo víc. Zajímavé je, že filmaři využívali hojně ještě jeden typ humoru a to je pantomima. Ta se v různých situacích objevila též několikrát. Chápu, že tehdy to diváky muselo bavit. Tím spíš, že to bylo něco úplně jiného, než co se dělalo v Československu a vlastně i ve Francii té doby. Stačí si srovnat francouzské komedie sedmdesátých let. Ale z dnešního pohledu už jen okrajově. Závěrem musím podotknout, že moc nerozumím, proč třeba film nebyl protkaný písněmi skupiny. (06.01.2021)

Filmy s Les Charlots jsem vždycky milovala a konkrétně Bažanty mám nejradši. Pak ještě Bažanti jdou do boje. Asi jsem infantilní, ale mně se jejich fórky líbí, směju se jim i po letech a moje děti taky. A to jsem prosím nebyla na vojně. Nejradši mám toho, co mu říkají Phil. To je fakt figura do džezu. No a seržant Belek (nevím, jak se to píše) je neskutečný, prototyp zeleného mozku! (06.03.2010)

Tady to ještě není ono. Ve filmu je spousta hluchých míst, sem tam je sice slušná nebo velmi vtipná scéna, jednou dokonce naprosto geniálně vtipná scéna, ale ve výsledku jde o průměrnou komedie tolik typickou pro francouzskou filmografii. Některá pokračování jsou lepší, hlavně Bažanti jdou do boje vychází ve srovnání s tímto filmem rozhodně vítězně. (30.07.2018)

Podle mě nejlepší film od Les Charlots (v dalších jsem mj. postrádal Luise) a jeden z mých nejoblíbenějších filmů vůbec. Humor je nevázaný a anarchistický od začátku do konce, jejich doprovodná hudba je příjemná, postupně jsem přišel na chuť i té "bigbítové" pasáži. A některé gagy jsou přímo geniální. Nechce se věřit, že je to Zidiho debut... (23.10.2007)