Ford v Ferrari
Le Mans 66
Le Mans '66
Ford v Ferrari
Ford v Ferrari
Ford v Ferrari
Le Mans '66
Režie:
James MangoldKamera:
Phedon PapamichaelHrají:
Matt Damon, Christian Bale, Jon Bernthal, Caitríona Balfe, Tracy Letts, Josh Lucas, Noah Jupe, Remo Girone, Ray McKinnon, JJ Feild, Corrado Invernizzi (více)VOD (5)
Obsahy(2)
V roce 1959 je Carroll Shelby (Matt Damon) na absolutním vrcholu, vyhrál nejtěžší motoristický závod na světě 24 hodin Le Mans. Po největší triumfu tohoto neohroženého Texasana přijde drtivá rána – lékaři odhalená srdeční vada mu znemožní pokračovat v závodění. Shelby tak začíná novou kariéru jako velmi vynalézavý konstruktér. Spolupracuje s týmem, do nějž patří i vynikající zkušební jezdec a britský šampión Ken Miles (Christian Bale). Miles je nejen špičkovým závodníkem oddaným své rodině, ale je také nesnesitelně arogantní a naprosto neschopný jakéhokoliv kompromisu. A právě tento tým automobilových šílenců si najme Henry Ford II, aby pro jeho automobilku navrhli a postavili dokonalé závodní auto. Ford se totiž rozhodně, že se pomstí Enzo Ferrarimu, za to, že nakonec odmítl domlouvané spojení své automobilky s Ford Motor Company. Vozy stáje Ferrari vítězí na okruhu v Le Mans nepřetržitě od roku 1960 až do roku 1965. Shelby, Miles a jejich malý tým jsou odhodláni tomu učinit s pomocí vozu Ford GT40 rázný konec. Proti nim stojí neporazitelné Ferrari, fyzikální zákony i jejich vlastní osobní démoni. Navzdory překážkám a omezením, které jim do cesty hází i samotný Ford, musí vyvinout revoluční vozidlo, které převálcuje každého konkurenta. Jejich úsilí si ale vybírá nemalou daň – těmto odvážným mužům to ale za vítězství stojí. (Cinemart)
(více)Videa (21)
Recenze (1 060)
"Kdyby to byla soutěž krásy ... tak jsme prohráli." Tak Ford nebo Ferrari? Pro mě na dovolenou Ford, na okruh Ferrari a do šrotu elektromobily všech značek. Tady si naštěstí neziskovky nehrajou svou oblíbenou aktivisticko-dotační hru na zachraňování planety, protože tady se spaluje benzín tak, že to nádherně smrdí i přes monitor. To chlapáctví z toho prostě stříká a není třeba ho utěsnit. Taky se tu pálí brzdy, jezdci plápolají a kravaťáci svou podlostí nikdy nezklamou. Já jsem se bavil s Shelbym pilotujícím letadlo, Milesem (ne)přijímajícím omluvu nebo s Enzem Ferrarim popisujícím prasečí hlavu Henry Forda II. Byla to zkrátka zábava, ale stejně pořád nedokážu pochopit, jak se někdo může dívat 24h na automobilovej závod. Pro mě jsou závody v Le Mans neskutečná nuda, ale jejich zkrácená verze ve filmu se dala přežít poměrně snadno. ()
Mangold, jako vždy, jede cestou nejmenšího odporu. Benzínem nasáklá bromance tak upřednostňuje klíšé a jednoduché zkratky před nějakou komplexností. Občas je Mangoldovo rutinérství až úsměvné (způsob, jakým si pomáhá tvorbou odporného fordího záporáka, béčková karikatura jezdce Ferrari), občas lehce iritující (fakt budou režiséři do nekonečna dávat Bernthalovi jen role, které uhraje v komatu?), povětšinou ale prostě přímočaře zábavné. Závodní sekvence jsou nasnímané s jistotou a plynem na podlaze, Bale a Damon si vyměňují elektrické pecky a první jmenovaný dokáže výrazem za volantem vykouzlit víc intenzity než efektní salta závodních aut u krajnice venkovské silnice v Le Mans. Tenhle film je chválou poctivých chlapů z garáže, kteří srdcem a citlivou prdelí čelí demenci kravaťáků. Nelze to nemít rád, podobně jako Rivaly. Zároveň se ale nelze zbavit pocitu, že nejlepší story v dějinách motorsportu má pod kapotou víc koní, než kolik dokázal Mangold využít. On je prostě taková spolehlivá fordí dodávka se stabilním bublajícím dieselem. Žádnej vášnivej dvanáctiválec. ()
Pokud jste si po Rivalech stýskali, jaká je škoda, že nikdo nenavázal s podobným typem filmu, tak… Už si stýskat nemusíte, protože Le Mans ´66 je přesně tou samou benzinem provoněnou přikrášlenou závoďáckou pohádkou "od chlapů s chlapy pro chlapy". Tentokráte o tom, kterak se (z)rodila legenda a jeden z vůbec nejikoničtějších závodních vozů všech dob. Mangold, bez ohledu na to zda na trati či v zákulisí, nespouští dvě a půl hodiny nohu z plynu, závody jsou napumpované adrenalinem, postavy nosné, pnutí i sázky hmatatelné, stylizace „navzdory všem od favoritů přes vlastní sponzory až přes byrokratickou mašinérii“ zvládnutá s vtipem i dramatem a řemeslně už to lepší být ani nemohlo. Kompletní evidentně si to mrtě užívající ansámbl je pak již „pouze“ pomyslnou třešničkou. O co méně akademicky životopisné či historicky zcela věrné, o to více strhující, stylovější a především lepší to je. ()
James Mangold patří mezi moje oblíbení režiséry už jen proto jak dobře se pohybuje žánrovými vodami a pravidelně zkouší od všeho něco. Závodnická limonáda LE MANS 66 ovšem určitě nepůjde do moji mangoldovské topky (které vévodí COP LAND a 3:10 TO YUMA) minimálně protože je to naprosto standardizovaná a nepřesahová záležitost, zjevně natočená (kvalitním) servopohonem. Když v úvodu filmu (a později to ještě zopakuje ke konci) postava Carrolla Shelbyho medituje nad stavy jezdce, které se dostavují při jízdě vozu nad 7000 otáček, doufal jsem, že Mangold něco z onoho transcedentálního stavu, který prožívá jezdec na dlouhé rovince v Le Mans, přiblíží i divákovi. Místo toho se spíš soustředí na rozvíjení dost předvídatelné dramatické linky a všechno tu tak nějak funguje na první dobrou, ale chybí jakýsi emotivní nebo visuální vrchol, který se nedostaví ani ve scéně smrtící havárie Kena Milese, která tu působí dost mimoděk. V kostce je LE MANS 66 film, kde jsem hned se závěrečnými titulky začal přemítat nad tím, zdali si z něj budu za týden pamatovat alespoň jednu scénu. Pokud chcete vidět skutečně solidní a věcný snímek k tématu Le Mans, tak i po 50 letech je stále vítězem arthousová klasika Lee H. Katzina LE MANS se Stevem McQueenem. ()
Galerie (59)
Zajímavosti (51)
- Postava managera Lea Beebeho (Josh Lucas) byla scenáristy vykreslena dosti nelichotivě. Beebe nikdy neměl osobní spory s Milesem (Christian Bale). Trval sice na tom, že bude pořízena fotografie všech tří aut na cílové rovince v závodě Le Mans roku 1966, nikdy ale Milesovi nebránil v tom, aby usedl do kokpitu GT40. Ken Miles na Le Mans v tomto voze startoval již v roce 1965, ale kvůli selhání techniky závod nedokončil. Beebe tehdy podpořil tým slovy: „Tohle je meeting vítězů. Příští rok se sem vrátíme a vyhrajeme a měli bychom na tom začít dělat teď hned.“ Jeho manažerské schopnosti byly klíčové pro hladký průběh vývoje vozů GT40 Mk.II a III., které v následující sezóně triumfovaly. (l3ricktop)
- Ford GT 40 typ MkI, MkII a MkIII byl navržen a postaven v Anglii na základě vozu Lola MK 6, teprve až varianta MkIV byla postavena v USA. (xisp)
- Při natáčení byly využívány vozy výrobce Superformance, který má jediný licenci na výrobu replik Fordu GT40. Vyrábí také vozy Shelby Cobra nebo Shelby Daytona Coupe. (Jiri_Jaros)
Související novinky
Mangold píše Star Wars i Swamp Thing
Včera bylo během úvodního ceremoniálu Star Wars Celebration oznámeno, že režisér Logana či Ford vs. Ferrari James Mangold natočí vlastní Star Wars. Snímek s názvem Dawn of the Jedi bude vyprávět o… (více)
Závodní drama s Bradem Pittem kupuje Apple
O chystaný závodní film s Bradem Pittem (Tenkrát v Hollywoodu) v hlavní roli a Josephem Kosinskim (Top Gun: Maverick) za kamerou se v Hollywoodu svedla obří bitva, takřka všechna velká studia a… (více)
O závodní film s Bradem Pittem je velký zájem
Blíží se nám další velký závodní film a tentokrát si v něm hlavní roli zahraje Brad Pitt (Tenkrát v Hollywoodu). Jakmile se navíc slovo o projektu dostalo ven, strhla se o něj velká aukční bitva mezi… (více)
Hugh Jackman v biografii Ferrariho?
Režisér Michael Mann (Nelítostný souboj) chystá biografii slavného zakladatele automobilky Ferrari Enza Ferrariho už dobré dvě dekády. Nyní se ale zdá, že by se konečně mohlo brzy začít točit. O… (více)
Můj postoj k motorizovaným prostředkům individuální přepravy je veskrze praktický. Je to skvělá věc, aby se člověk vyhnul přepravě masové, tedy nemusel k pásu, na nákupy a výlety jezdit frustrující sockou, narvanou smradlavými a chrchlajícími bližními, ventilujícími si tam nahlas své mindráky, permanentní nasranost z životních mizérií, větry či akutní alkoholismus, potichu pak masturbační parafilie nebo kleptomanii. A přesně tady to končí. Jediné požadavky, které na vehikl mám, jsou, aby mě rychlostí nepřekračující 29,9 kilometrů v hodině nad povolený limit (mám svůj řidičák vcelku rád a do socky už zpět fuckt nikdy nechci) přepravilo z bodu A do bodu B, nechcíplo při tom, nefučelo na mě, nebolela mě po jízdě ani prdel, ani v zádech a aby tomu moc neškvrčely repráky při Born to raise hell od Motorů, ohuleném na maximum. Zásadně tedy pohrdám moderním pojetím automobilu jakožto prostředku pro prodlužování čuráků, vždyť stejného efektu, a daleko laciněji, lze bez problému dosáhnou koupí zaručeného emailového receptu „8 inches in 5 days“, za pouhých 50 dolarů odborně doporučujícím denně se za něj dvě hodiny tahat, pro demonstraci snobské pičidity podle vzoru - čím víc cigošovi projde elpíček, tím má na krku tlustší zlatý řetěz, nebo jako eliminátoru vrozených malformací, laloků a ovarových krků – je vědecky dokázáno, že některé mechanické hračky výrazně přispívají k sexuální vzrušivosti některých žen a jejich ochotě k následnému styku bez ohledu na vizáž milovníka, přičemž statisticky nejoslnivějších úspěchů údajně nedosahuje čtyřrychlostní big black dominátor (necelé 2000 Kč), nýbrž sedmirychlostní Bugatti Veyron 8.0, W16 (necelé půl miliardy). A pokud jen rádi jezdíte fuckt rychle, úplně stačí, a opět zcela zdarma, nasednout na současnou hlavní figurantku a v intimní chvíli jí pošeptat do ucha, že má skoro stejně dobré kozy jako vaše sekretářka. 3G akcelerační odstředivost zaručena, z nuly na stovce jste za sekundu, a navíc vám žádný urputně pomáhající a chránící orgán neprocvikne i očkovací průkaz. Vším tím grafomanským blábolením jsem chtěl v podstatě říct to, že tento film odsejpá, i když nejste zrovna frotér italských pastelových plecháren nebo úchylný kompulzivní leštil umaštěných nástrčkových klíčů. Pokud se totiž sem tam podaří dát dohromady kulantního režiséra, gramotného scénáristu, solidního dramaturga, opravdu skvěle předstírající kašpary (kupodivu tentokrát ani jindy ochrnutého Démona nevyjímaje) a trochu peněž od Toyoty, může z toho být kýčovitě chytlavá hn, hnn, hnnnnn telenovelka, zobrazující rádoby významný pseudookamžik historie výrobce hnusných aut a vynálezce nejodpornějších forem ždímání lidských zdrojů a nejkrystaličtějšícho zmrdství korporátního kapitalismu v dějinách. Telenovelka, kterou si asi Ford za rámeček zrovna nedá, protože paradoxně pravdivě ukazuje Jindřicha Druhého jako slizkého pokryteckého kokota a jeho top nenažera v naprosto reálných barvách etalonu bezskrupulózní podlé kundy. Prostě jedny z těch mála pohyblivých obrázků, jejichž dvou a půl hodinová stopáž uteče snad rychleji než olej z prasklého gufera u Mondea a u kterých s přiblblým úsměvem rádi přehlédnete všechny ty lacině prvoplánové panenky s porcelánovými hlavami, troubící jeleny i zubokazné a rektobolné načančávání fucktů. A po skončení máte neodolatelnou chuť nasoukat se s nejlepším kámošem do montérek od kolomazi, prohodit motor ze sekačky ve vaší spojlery vytuněné Fábii za nějaký ten vidlicový dvanáctiválec, co žere víc než kolesové rypadlo, a oroštovat to krutě přes 7000 otáček po Déjedniččce, načež se s velkou pompou zabít nárazem do stojícího kamionu v dnes snad již permanentním patentovaném špuntu ŘSD u Velkého Meziříčí. () (méně) (více)