Vinnetou

.........Před kinem se vlní dlouhá fronta na lístky. Bohužel ti, co stojí na konci řady se dnes již dovnitř nedostanou. Kino hučí jako v úlu. Nás však bůh osvítil, lístky jsme si koupili v předprodeji u známé. Venku se ještě kšeftuje s lupeny do 1. brázdy za "volant", ale my se už úspěšně a postupně probíjíme ke své sedačcce. Přeskakujeme lidi, kteří mají lístky na stání a polehávají stísněni na zemi v uličce na kraji. Je zde nedýchatelno, dusno a všichni čekají kdy to konečně vše vypukne. Uvaděčka ještě příchozím rozdává pár zbylých pohlednic a plakátů s hlavními představiteli. V tu chvíli se už stmívá, sál se zklidňuje a všichni očekáváme na plátně přicházející filmovou pecku...........je rok 1964...... (28.12.2004)

Kazda chtela Old Shatterhanda, ale ja mela slabost pro Vinnetoua. V davnych casech jsem to hltala plnymi dousky, oci vyvalene, telo napjate a uz jen pri stare zname dobre znelce mi prechazel mraz po zadech nadsenim, ze zacina Vinnetou, chvile, kdy je na okamzik v domacnostech s detmi klid, jelikoz vsichni sedi pred televizi a nemohou se nabazit "Majovske klasiky". Kdyz skoncila podivana, kazde ditko utikalo do pokeje, kde osedlalo matraci jako Hatatitlu a vydalo se vstrict osudu po prerii. Stejne jako v davnych casech, i dnes ma Vinnetou porad stejne kouzlo. Klasika nad vsechny klasiky. (13.10.2012)

Oproti Pokladu na Stribrnem jezere zlepseni v skoro vsech smerech. Zacnu s tim, co se nezlepsilo. Zaporak. Neni vylozene spatnej, ale Herbert Lom to zkratka neni. No a z vedlejsich vtipnejch postav vypad basnik a motylkar tu hraje jinou postavu, ale nemene vtipnou. No a v cem se film zlepsil. Jednak pribeh je zajimavej, kolikrat i napinavej a absolutne nepusobi komicky, to obstarava akorat par hlasek v ceskym dabingu, ktery pusobi trochu usmevne. Navic se dobrou pulku filmu strili, chcipne spousta postav a dojde k vysvetleni, kdo je to ten Vinnetou a Shatterhand a jak se potkali a spousta postav je navic zajimavejc napsana. Pravdepodobne nejlepsi filmova mayovka. (07.04.2009)

Mít k něčemu a někomu takový vztah jaký já mám k Mayovkám a Vinnetouovi se cení daleko větším cukrblikem, než kolik mi dovolí zdejší zásoba hvězdiček. Kdybych mohl, nasázel bych jich tu tolik, kolikrát jsem jako malej s tátovou sekerkou v hubě přeplazil zahradu, abych souseda Tomáše vysvobodil od kůlu smrti. Dodneška z toho mám ošoupanej hrudník. Časy se změnily, teď bych se rozhodně mnohem radši coby Old Shatterhand plazil po Nšo-či (mimochodem nejkrásnější filmové kočce ever), ale to nic nemění na tom, že Kárl May učinil moje srdce dobrodružnější. (01.07.2015)

Asi ten nejkultovnější díl z celé série. Je to první díl, ale je natočen jako druhý (první natočený je "Poklad na Stříbrném jezeře"). Nejzajímavější je to, jak se postavy za celý film mění. Se stejnojmenným románem Karla Maye to nemá moc společného a je to takový výcuc z několika knih (podle knihy například Nšoči umírá až v "Rudém gentlemanovi"). Ale nesporně je to překrásné. Leckdo by mohl podotknout, že je to naivní. Je. Ale pověste mi, kdo při prvním shlédnutí neměl zaťatý palce při souboji Old Shatterhanda a Inčučuny, nepřál bídnému padouchovi Santerovi co nejpotupnější konec, nesmutněl při scéně, kdy Nšoči umírá Old Shatterhandovi v náručí a neměl smíšené pocity při závěrečné větě z úst Vinnetoua - "Zůstali jsme sami, bratře"? Krásná vzpomínka na mládí, ke které se vždy vracím. (07.02.2005)