Winnetou und das Halbblut Apanatschi
Il giorno più lungo di Kansas City
Winnetou a miešanka Apanači
Winnetou and the Crossbreed
Režie:
Harald PhilippScénář:
Fred DengerKamera:
Heinz HölscherHudba:
Martin BöttcherHrají:
Lex Barker, Pierre Brice, Götz George, Uschi Glas, Walter Barnes, Ralf Wolter, Miha Baloh, Marija Crnobori, Ilija Džuvalekovski, Vladimir Leib (více)Obsahy(1)
Nenechaví banditi si brousí zuby na zlatý důl a jen hrdinný náčelník Apačů a jeho věrný přítel se jim dokáží postavit... Půvabná míšenka Apanači dostává od svého otce k narozeninám zcela výjimečný dar – zlatý důl. Je to však zároveň dárek velice nebezpečný. Její otec, osídlenec Mac Haller, byl právě kvůli němu zavražděn. Apanači a její malý bratr Happy se stávají štvanou zvěří… Proti bandě Curly Billa jí může pomoci jen lovec kožešin Jeff Brown a Vinnetou s Old Shatterhandem... Po neúspěchu předchozí mayovky Old Surehand se producent Horst Wendlandt rozhodl obnovit přízeň diváků a fanoušků snímkem s tradiční dvojicí, tedy Vinnetouem a Old Shatterhandem. Přesně řečeno měl Wendlandt původně v plánu, aby Vinnetou a míšenka Apanači sloužil jako představení přítomností jiného bílého hrdiny z Mayova kánonu, Old Firehanda. Nicméně tvůrcům se nedařilo najít vhodného představitele, tak dali přednost změně scénáře ve prospěch zavedeného hrdiny a jeho hvězdného představitele. Vinnetou a míšenka Apanači představuje v sérii mayovek poněkud atypický snímek, kterému puristé vyčítají odlišnosti od naivního romantismu předchozích snímků i Mayova světa. Vedle řady herců, kteří se objevili ve stejných i odlišných rolích již v předchozích mayovkách, se může film pochlubit angažováním Uschi Glassové, kterou objevil právě Horst Wendlandt. Budoucí velká německá hvězda se zde zhostila první větší role své kariéry coby představitelka titulní Apanači. (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (174)
Co k této mayovce dodat. Máme tu dospívající dívku, coby dceru bílého osadníka a indiánky, která od svého otce dostane k narozeninám zlatý důl. A jak už to bývá, slunce nestačí ani zapadnout a už tu máme padouchy po onom zlatu lačnící. A tak Vinnetou s Old Shatterhandem zase mají co dělat. Svým způsobem to není špatná mayovka, jen kdyby nebyla použitá známá šablona. Nejen přítomností Götze Georgeho, pro kterého se jedná o třetí hereckou účast v této filmové sérii, daná myšlenka a průběh dějství nemálo připomíná mayovku první a to 'Poklad na stříbrném jezeře' (1962). Stejných či alespoň podobných motivů je více než dost. Druhý mayovský počin režiséra Haralda Philippa se tudíž už jen veze na dávné slávě těchto filmů. Jeden nepatrný rozdíl však přeci jen je. Harald Philipp vsadil na drsnější atmosféru, která dnes zřejmě moc připadat nebude. Takže co s tím. Jedná se jen o další etudu Vinnetoua a Old Shatterhanda, která se zdá být bohužel naprosto zbytečnou. ()
Věčná škoda toho, že byl tento díl nadabován snad 30 let poté co byl natočen. Hlasy Oldy i Vinnetoua působí jak z domova důchodců a to je moc špatně, když uvážím, že byl tento díl natočen pouhý rok po posledním výstřelu a dva roky po Rudém Gantlemanovi. Vše to pak působí neskutečně strojeně, nepřirozeně a v některých momentech až komicky. No a tohle všechno se zákonitě musí odrazit i v celkovém hodnocení. Kvalit legendárních dílů tento samozřejmě ani tak nedosahuje, ale možná by stálo za to nechat jej v původním znění s titulky. Nakonec však z úcty ke dvěma hlavním protagonistům zvyšuji na 3 puntíky. ()
"Jsme Curly Bill a jeho banda". Na Míšence Apanači je už vidět, že se vaří z vody (jde o 18. majovku v pořadí z celkových 20), Old Surehand z předlohy je bezostyšně vyměněn za Old Shatterhanda, po Pokladu na Stříbrném jezeře je recyklovaně nasazen Götz George atd. Některé scény jsou vyloženě směšné ("Pozor, to je dynamit', skákající postavy za keř při útoku) a , jen pro české diváky, dabing z roku 1993 je už bohužel silně ovlivněn pokročilým věkem Vladimíra Ráže. Přesto si film uchovává atmosféru dětských knih, krajem se pořád projíždí Vinnetou, v kádi se po svém schovává Sam Hawkens a banditi nejsou žádná ořezávátka, vypadají tak, i jednají. ()
ČT1 HD - Nejslabší díl z "klasické série" Mayovek o Vinnetouovi. Nemám tedy na mysli Žut, Kurdistán nebo orientální sérii. Dabing občas trhá uši, nejenom Olda, ale také vedlejší postavy, které mluví pár herců. Jednou dokonce jednu postavu mluví 2 herci během pár vteřin :) Neseděla mi také humorná vložka. No ale šlo to, mám pro Máyovky slabost. 67% (with J.) ()
Tohle už je hodně slabý odvar legendy. Slaboduchý scénář, ve kterém se údajné moudré postavy chovají jako imbecilové, příběh přes svou triviálnost občas nedává tak úplně smysl a všemu nasazují korunu očividné výpůjčky ze starších mayovek. Jistě, člověk je rád za každé setkání se hrdiny svého dětství, ale říkám si, opravdu bylo tak těžké udržet kvalitu prvních mayovek? ()
Galerie (24)
Zajímavosti (27)
- Premiéra se konala 17. srpna 1966 v mnichovském Mathäser-Filmpalastu za účasti hlavních protagonistů Pierra Brice, Uschi Glas, Götze George, malého Marinka Cosiće, režiséra Haralda Philippa a skladatele Martina Böttchera. Lex Barker tentokrát chyběl, protože ležel s těžkou virózou v nemocnici v Marseille. (hippyman)
- Místa natáčení: Jugoslávie - Zrmanja-Canyon u Obrovacu, Solin u Splitu, Radmanovy mlýny u Omiše, Rastevic u Benkovacu. (hippyman)
- Kromě těch Mayovek natáčených v Jugoslávii mělo dojít i k Mayovce, která by byla natáčena ve Spojených státech amerických a v Kanadě. V roce 1967 nabídl producent Horst Wendlandt hlavní roli Pierru Briceovi už s hotovým konceptem příběhu. Brice předběžně souhlasil, ovšem požadoval možnost aby se později mohl k hotovému scénáři vyjádřit. Wendlandt ale neměl pro hercův požadavek pochopení, oba se pohádali a k natáčení nikdy nedošlo. (Stocki)
Reklama