Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Padišáh hostí udatného Karu ben Nemsího za to, že zbavil zemi proradného bandity Žuta. Při té příležitosti se hrdina seznamuje s okouzlující Ingdžou, dcerou vůdce kmene Chaldejů. Záhy se Kara od svého věrného druha Halefa dozvídá, že jeho přítel Ahmed el Corda byl zajat a má být za vzpouru popraven velitelem tureckých vojáků Machredžem z Mossulu. Ten, ačkoli jedná z pověření pádišáha, sleduje vlastní záměry, a ani když zakročí Kara ben Nemsí, nehodlá od svých plánů na bohatství ustoupit. Dokonce se pokusí na hrdinu svalit vinu za napadení karavany, kterou cestuje Ingdža... Producent Artur Brauner, nadšený z kasovního úspěchu filmu Žut, nezahálel a jal se pokračovat v adaptacích románů Karla Maye z oblastí Orientu a Mexika, na které se nevztahovaly kontrakty konkurenčního producenta Horsta Wendlandta. Po realizaci dvoudílného projektu Poklad Aztéků a Pyramida boha Slunce se rozhodl také další část dobrodružství Kary ben Nemsího z cyklu Ve stínu pádišáha rozdělit do dvou snímků natáčených současně. S ohledem na neúspěch filmu podle románu "Pouští", který vznikl ve třicátých letech, se producent rozhodl tuto část vynechat a přistoupil rovnou k adaptaci románu "Divokým Kurdistánem".
Po letech strávených vytěžováním jugoslávských exteriérů se poprvé produkce mayovek měla přesunout do jiných lokalit, protože vyprávění si žádalo pouštní prostředí. Po neúspěšných obhlídkách v Turecku se produkce rozhodla pro natáčení ve Španělsku, konkrétně v andaluské provincii Almería s Tabernaskou pouští, kde se tou dobou točila řada evropských žánrových produkcí. Natáčení nicméně provázela spousta komplikací a konfliktů mezi Braunerem a španělským koproducentem firmou Balcazar, a kvůli tvůrčím neshodám dokonce došlo i na odvolání režiséra, takže ačkoli je pod filmem uvedený Franz Josef Gottlieb, část dotočil Paco Perez Dolz. Rozpory během natáčení vyústily v trojici žalob, které Braunera zaměstnávaly ještě několik let po dokončení výroby. Vedle soudu se zhrzeným režisérem Gottliebem a vymáhání kompenzace na Balcazaru byl nejvíce sledován spor s Lexem Barkerem, který se dožadoval navýšení honoráře, protože nebyl předem informován, že výsledkem jednoho natáčení mají být dva filmy... Jelikož stěžejní figury jsou stejné jako v případě Žuta, filmu opět dominuje herecké duo Lex Barker a Ralf Wolter jako Kara ben Nemsí a jeho věrný souputník hadži Halef Omar. Stejně tak si Dieter Borsche a Chris Howland zopakovali komediální party lorda Davida Lindsayho a jeho sluhy Archieho. Dokonce se, byť v roli jiné dívky v nesnázích, vrátila také Marie Versiniová. Hrdinného Ahmeda el Cordu ztvárnil španělský herec Gustavo Rojo, jenž se objevil již v předchozích mayovkách produkovaných Arturem Braunerem. (Česká televize)

(více)

Recenze (77)

anli 

všechny recenze uživatele

Další orientální Mayovka s Kara ben Nemsim v čele,která sice volně navazuje na film "Žut",jako kniha je ale časově hodně před"Žutem".Z toho vyplývá,že děj je časově zařazen dost záhadně,ale knižní předlohy se v hlavních rysech celkem drží..Napsané je to velmi slušně a poměrně zdařile to drží i ducha orientálních Mayovek.Herci jsou opět skvělí a dobrodružství zdařilé a příjemně koukatelné.Pro mě je to jednoznačně nejlepší Mayovka z dalekého Orientu a Halef je sluha,jak má být.Dávám 70% nejen za rozvážného Karu a příjemně ukecaného Halefa,ale taky za oba Angličany a jejich suchý humor.A i když opět chybí Vinnetou,je na co se dívat. ()

rublik05 

všechny recenze uživatele

O dost příjemnější a zajímavější podívaná, než předchozí snímek Žut. Divokým Kurdistánem potěší v první řadě opět nádhernou „exotickou“ přírodou, stopáž je díky bohu kratší, díky čemuž snímek zas až tak moc nenudí, na druhou stranu i zde je spousta hluchých míst, příběh mohl být ještě trochu vyladěnější, závěr mi přišel hrozně zkratkovitý. Herci vcelku ujdou, tentokrát mi obsazení sedlo mnohem víc, ba dokonce jsem se i místy solidně pobavil. Každopádně pořád se pohybujeme zhruba někde v čistém průměru. Mayovky z divokého západu u mě přes to všechno pořád vedou. 5/10. ()

Reklama

Radiq 

všechny recenze uživatele

Tak konečně taky nějaká ta poušť a velbloudi... Salám. Vy hnusné hyeny! Zmizte, vy synové hlouposti! No rozhodně jde vidět nějakej posun oproti předchozí orientální výpravě. Příběhově, hrdinsky a čestně, happyendově a přihlouple komediálně to jde ale ve stejnejch stopách. Prostě svědomí mi nedá nakliknout víc, než 2 hvězdičky. ()

carl.oesch odpad!

všechny recenze uživatele

Zoufalá splácanina....škoda, potenciál v té předloze je mnohem, ale mnohem lepší než u indiáne. Ale co se dá dělat, taková byla doba....jinak používání některých scén bez ladu a skladu člověka většinou pobaví, někdy i popudí. Skutečně si někdo myslí, že by se panovník říše, alespoň nějak tak nominálně na úrovni tehdejších velmocí kamarádíčkoval s Karou ben Nemsím, jako nějký arabský šejk? V dalším díle téhle povedené taškařice ho dá dokonce zatknout na základě udání macharedže (v Turecku to byla funkce, ne jméno, jen tak na okraj....) a Kara ben Nemsí se osvobodí díky svému střeleckému umění. Myslel tohle někdo vážně? Přítom tahle scéna v naprosto jiných souvislostech je v prvním dle celé série - Pouští. No nic, tohle je film, stejně jako jeho pokračování, ale řekl bych, že děj je ještě víc zbastlený, než třeba v Angelice - a to už je co říct. Na druhou stranu, kdo to nemá zatížené četbou, třeba ho to pobaví. Ale celkově jsem přesvědčen, že moc ne. Přirovnal bych to k Pyramidě boha slunce nebo Pokladu Inků, kde předlohu neznám a připadá mi stejně hloupé a nezáživné. Asi je to moc poplatné dob a tehdejší úrovni evropské kinematografie. To snad i ty enderácké idiánky jsou snesitelnější. Ne o moc, ale přece jen.... ()

Pitryx 

všechny recenze uživatele

Tak zase jsem se občas zasmál. Jak jsem zmínil v komentu předchozího filmu, dočetl jsem včera celý cyklus a musím konstatovat, že tedy je v tom hezký guláš. Ale zasmál jsem se a desítka je za ten modýlek balónu, do kterého dali figurku v bleděmodrém oděvu, aniž kdo takový v balónu byl.  30 %  ()

Galerie (13)

Zajímavosti (19)

  • Řada původně zamýšlených herců se ve filmu nakonec neobjevila - někdejší představitel Santera Mario Adorf (pro roli zloducha Machredže), dále kapitán Bradley z filmu Old Shatterhand Guy Madison a nakonec Herbert Lom, který si v Pokladu na Stříbrném jezeře zahrál Cornela Brinkleyho. Role krásné Ingdži měla být svěřena buď někdejší Ribanně z Rudého gentlemana Karin Dorové, nebo představitelce Rosity z Pokladu Aztéků Alessandře Panaro, či Palomě z filmu Old Shatterhand, kterou ztělesnila exotická Daliah Lavi. Šejkem Mohammedem mohl být Friedrich von Ledebur (Don Fernando z Pokladu Aztéků), nebo Mavid Popović (Inču-čuna z filmu Vinnetou I). Charismatického Ahmeda el Cordu si mohl zahrát někdejší Fred Engel z Pokladu na Stříbrném jezeře. (hippyman)
  • Ve filmu si zahráli také potomci maursko-arabského obyvatelstva. Velká část těchto obyvatel byla angažována do komparsu. Mnozí byli na svůj kostým tak hrdí, že ho údajně neodkládali ani na noc. (hippyman)
  • Premiéra filmu se konala po tiskové konferenci dne 28. září 1965 ve vyprodaném hannoverském kině Rivoli. (hippyman)

Reklama

Reklama