Režie:
Franz Josef GottliebScénář:
Franz Josef GottliebKamera:
Francisco MarínHudba:
Raimund RosenbergerHrají:
Lex Barker, Marie Versini, Ralf Wolter, Dieter Borsche, Wolfgang Lukschy, Chris Howland, Đorđe Nenadović, Werner Peters, Gustavo Rojo, Antonio Iranzo (více)Obsahy(1)
Padišáh hostí udatného Karu ben Nemsího za to, že zbavil zemi proradného bandity Žuta. Při té příležitosti se hrdina seznamuje s okouzlující Ingdžou, dcerou vůdce kmene Chaldejů. Záhy se Kara od svého věrného druha Halefa dozvídá, že jeho přítel Ahmed el Corda byl zajat a má být za vzpouru popraven velitelem tureckých vojáků Machredžem z Mossulu. Ten, ačkoli jedná z pověření pádišáha, sleduje vlastní záměry, a ani když zakročí Kara ben Nemsí, nehodlá od svých plánů na bohatství ustoupit. Dokonce se pokusí na hrdinu svalit vinu za napadení karavany, kterou cestuje Ingdža... Producent Artur Brauner, nadšený z kasovního úspěchu filmu Žut, nezahálel a jal se pokračovat v adaptacích románů Karla Maye z oblastí Orientu a Mexika, na které se nevztahovaly kontrakty konkurenčního producenta Horsta Wendlandta. Po realizaci dvoudílného projektu Poklad Aztéků a Pyramida boha Slunce se rozhodl také další část dobrodružství Kary ben Nemsího z cyklu Ve stínu pádišáha rozdělit do dvou snímků natáčených současně. S ohledem na neúspěch filmu podle románu "Pouští", který vznikl ve třicátých letech, se producent rozhodl tuto část vynechat a přistoupil rovnou k adaptaci románu "Divokým Kurdistánem".
Po letech strávených vytěžováním jugoslávských exteriérů se poprvé produkce mayovek měla přesunout do jiných lokalit, protože vyprávění si žádalo pouštní prostředí. Po neúspěšných obhlídkách v Turecku se produkce rozhodla pro natáčení ve Španělsku, konkrétně v andaluské provincii Almería s Tabernaskou pouští, kde se tou dobou točila řada evropských žánrových produkcí. Natáčení nicméně provázela spousta komplikací a konfliktů mezi Braunerem a španělským koproducentem firmou Balcazar, a kvůli tvůrčím neshodám dokonce došlo i na odvolání režiséra, takže ačkoli je pod filmem uvedený Franz Josef Gottlieb, část dotočil Paco Perez Dolz. Rozpory během natáčení vyústily v trojici žalob, které Braunera zaměstnávaly ještě několik let po dokončení výroby. Vedle soudu se zhrzeným režisérem Gottliebem a vymáhání kompenzace na Balcazaru byl nejvíce sledován spor s Lexem Barkerem, který se dožadoval navýšení honoráře, protože nebyl předem informován, že výsledkem jednoho natáčení mají být dva filmy... Jelikož stěžejní figury jsou stejné jako v případě Žuta, filmu opět dominuje herecké duo Lex Barker a Ralf Wolter jako Kara ben Nemsí a jeho věrný souputník hadži Halef Omar. Stejně tak si Dieter Borsche a Chris Howland zopakovali komediální party lorda Davida Lindsayho a jeho sluhy Archieho. Dokonce se, byť v roli jiné dívky v nesnázích, vrátila také Marie Versiniová. Hrdinného Ahmeda el Cordu ztvárnil španělský herec Gustavo Rojo, jenž se objevil již v předchozích mayovkách produkovaných Arturem Braunerem.
(Česká televize)
Recenze (77)
Další orientální Mayovka s Kara ben Nemsim v čele,která sice volně navazuje na film "Žut",jako kniha je ale časově hodně před"Žutem".Z toho vyplývá,že děj je časově zařazen dost záhadně,ale knižní předlohy se v hlavních rysech celkem drží..Napsané je to velmi slušně a poměrně zdařile to drží i ducha orientálních Mayovek.Herci jsou opět skvělí a dobrodružství zdařilé a příjemně koukatelné.Pro mě je to jednoznačně nejlepší Mayovka z dalekého Orientu a Halef je sluha,jak má být.Dávám 70% nejen za rozvážného Karu a příjemně ukecaného Halefa,ale taky za oba Angličany a jejich suchý humor.A i když opět chybí Vinnetou,je na co se dívat. ()
O dost příjemnější a zajímavější podívaná, než předchozí snímek Žut. Divokým Kurdistánem potěší v první řadě opět nádhernou „exotickou“ přírodou, stopáž je díky bohu kratší, díky čemuž snímek zas až tak moc nenudí, na druhou stranu i zde je spousta hluchých míst, příběh mohl být ještě trochu vyladěnější, závěr mi přišel hrozně zkratkovitý. Herci vcelku ujdou, tentokrát mi obsazení sedlo mnohem víc, ba dokonce jsem se i místy solidně pobavil. Každopádně pořád se pohybujeme zhruba někde v čistém průměru. Mayovky z divokého západu u mě přes to všechno pořád vedou. 5/10. ()
Tak konečně taky nějaká ta poušť a velbloudi... Salám. Vy hnusné hyeny! Zmizte, vy synové hlouposti! No rozhodně jde vidět nějakej posun oproti předchozí orientální výpravě. Příběhově, hrdinsky a čestně, happyendově a přihlouple komediálně to jde ale ve stejnejch stopách. Prostě svědomí mi nedá nakliknout víc, než 2 hvězdičky. ()
Zoufalá splácanina....škoda, potenciál v té předloze je mnohem, ale mnohem lepší než u indiáne. Ale co se dá dělat, taková byla doba....jinak používání některých scén bez ladu a skladu člověka většinou pobaví, někdy i popudí. Skutečně si někdo myslí, že by se panovník říše, alespoň nějak tak nominálně na úrovni tehdejších velmocí kamarádíčkoval s Karou ben Nemsím, jako nějký arabský šejk? V dalším díle téhle povedené taškařice ho dá dokonce zatknout na základě udání macharedže (v Turecku to byla funkce, ne jméno, jen tak na okraj....) a Kara ben Nemsí se osvobodí díky svému střeleckému umění. Myslel tohle někdo vážně? Přítom tahle scéna v naprosto jiných souvislostech je v prvním dle celé série - Pouští. No nic, tohle je film, stejně jako jeho pokračování, ale řekl bych, že děj je ještě víc zbastlený, než třeba v Angelice - a to už je co říct. Na druhou stranu, kdo to nemá zatížené četbou, třeba ho to pobaví. Ale celkově jsem přesvědčen, že moc ne. Přirovnal bych to k Pyramidě boha slunce nebo Pokladu Inků, kde předlohu neznám a připadá mi stejně hloupé a nezáživné. Asi je to moc poplatné dob a tehdejší úrovni evropské kinematografie. To snad i ty enderácké idiánky jsou snesitelnější. Ne o moc, ale přece jen.... ()
Tak zase jsem se občas zasmál. Jak jsem zmínil v komentu předchozího filmu, dočetl jsem včera celý cyklus a musím konstatovat, že tedy je v tom hezký guláš. Ale zasmál jsem se a desítka je za ten modýlek balónu, do kterého dali figurku v bleděmodrém oděvu, aniž kdo takový v balónu byl. 30 % ()
Galerie (13)
Zajímavosti (19)
- Řada původně zamýšlených herců se ve filmu nakonec neobjevila - někdejší představitel Santera Mario Adorf (pro roli zloducha Machredže), dále kapitán Bradley z filmu Old Shatterhand Guy Madison a nakonec Herbert Lom, který si v Pokladu na Stříbrném jezeře zahrál Cornela Brinkleyho. Role krásné Ingdži měla být svěřena buď někdejší Ribanně z Rudého gentlemana Karin Dorové, nebo představitelce Rosity z Pokladu Aztéků Alessandře Panaro, či Palomě z filmu Old Shatterhand, kterou ztělesnila exotická Daliah Lavi. Šejkem Mohammedem mohl být Friedrich von Ledebur (Don Fernando z Pokladu Aztéků), nebo Mavid Popović (Inču-čuna z filmu Vinnetou I). Charismatického Ahmeda el Cordu si mohl zahrát někdejší Fred Engel z Pokladu na Stříbrném jezeře. (hippyman)
- Ve filmu si zahráli také potomci maursko-arabského obyvatelstva. Velká část těchto obyvatel byla angažována do komparsu. Mnozí byli na svůj kostým tak hrdí, že ho údajně neodkládali ani na noc. (hippyman)
- Premiéra filmu se konala po tiskové konferenci dne 28. září 1965 ve vyprodaném hannoverském kině Rivoli. (hippyman)
Reklama