V říši Stříbrného lva

[Příběh těsně navazuje na předešlý film Divokým Kurdistánem (1965).] Kadir Bej pořádá slavnost, kterou přeruší posel se znepokojivou zprávou. Abú Sajf se chystá přepadnout Marah Durimeh v Nejdiru a ukrást chaldejský poklad. Kara ben Nemsí se s malou skupinou vydává ihned na cestu, aby tomu zabránil... Opět zde nechybí anglický lord David Lindsay (Dieter Borsche) a jeho sluha Archie (Chris Howland), kteří tentokrát stráví většinu času v zajetí. (14.09.2019)

Poněvadž Gottlieb režíroval takřka zároveň Divokým Kurdistánem a V říši Stříbrného lva, mohl si dovolit filmy vlastně navázat, což byla dosud v mayovkách věc naprosto průkopnická. Ve srovnání se skvělým předchozím filmem je tento přece jen o trošičku slabší a Angličané jsou o poznání méně údernější, ale podívaná je to stále skvělá. Dějově jsem něco ze stejnojmenného románového cyklu dokonce i našel a například solná jezera jsou zase vypůjčena z prvního dílu prvního Mayova orientálního cyklu Ve stínu pádišáha. (07.03.2005)

Snímek samozřejmě navazuje na předchozí film ´Divokým Kurdistánem´ (1965), avšak literárně chronologicky je opět předním. Aby to tedy mělo nějakou logiku hlavně v návaznosti, je celý příběh tak překopaný, že s původní mayovkou již nemá takřka nic společného. Na snímku se také podepsal značný tvůrčí spěch. Dokud se mayovky držely své popularity a diváci na ně stále byli ochotni chodit, musel být nasazen do kin skutečně co nejdříve.. Po dějové stránce tedy nic moc. Jak prohlásil jeden určitý filmový kritik: “Celý film je jednou sérií bojů, honiček a bitev, což je velmi únavné a také vyznívají naprosto zbytečně.” Nelze nesouhlasit. Tohle přece nemá být žádný akční či válečný film. Dobrodružství z orientu, jak se něco takového jednoduše nazývá, to sice pro někoho může vypadat, ale přímé tolik populární mayovky jsou přeci jen o něčem jiném. Při porovnání s předchozími snímky, kde je hlavní hrdina Kara ben Mensi, se sice viditelně neliší, ani anglický lord Lindsay se svým věrným komorníkem Archiem nezklame svým anglickým humorem, ale pokud se zaměříme na logiku věci, spíše vítězí svévolnost tvůrců a z toho vzniklý zmatek napříč všeho použitého. Bez všímavosti tohoto neduhu se jinak snímek dá po filmové stránce užít a u televizní obrazovky náležitě odpočinout. (02.04.2021)

Všechny Mayovky jsou prodchnuty jistým kouskem naivity a je to jedna z věcí kterou přiznivci očekávají a akceptují, ale když se k tomu přidá i naivita režiséra a sénáristy, tak vznikne film na který se dá dívat jen se sebezapřením. Zde jsou příklady: Přežití Machredže, který spad v minulém dílu do 15 metrové propasti a odnesl to jen šrámem na tváři....a to se V říši odehrává okamžitě po Divokém Kurdistánu, takže tam ani nebyl nějaký čas na rekonvalescenci. Solné jezero, které Kara říká že se dá objet za tři dny má na jednom záběru velikost Máchova jezera. Útěk M.Versini za pomocí Machredže, při kterém ji vypadne dýka na skálu a stráž, která stojí 3 metry od ní si ničeho nevšimne....atd, atd. (07.03.2005)

Pokračování Divokého Kurdistánu, které se natáčelo zároveň s ním, a je to vidět. Možná by ale bývalo lépe, kdyby tohle dobrodružství Kurdistánem skončilo. Proradný Machredž je po pádu ze skály jako křepelička a Kara ben Nemsí, který po celý minulý díl vypadal, že se dobře baví, se začíná tvářit otráveně. Není divu. Krásná Ingdša dala přednost arabskému joudovi (proboha, proč?), Abu Seif mu pořádně zasolil (doslova) a Halef je na zabití (víc než jindy). Navíc jsem se bála, že po Ríhovi budou následovat skony dalších Old Shatterhandových domácích mazlíčků a dalším na seznamu bude jeho pes. (02.08.2011)