Pyramida boha slunce

Pokračování cesty Dr.Sternaua za pokladem Aztéků,které se točilo současně s prvním filmem.Je o trochu slabší,o hodně méně se drží předlohy a výprava,pokud nebyla přímo odfláknutá,tak byla amatérská,protože divák pozná okamžitě každou papundeklovou kulisu,která se objeví.Takže je vše třeba brát pohádkově a na efekty moc nekoukat,jsou spíše na tehdejší televizní úrovni.Je to škoda,protože právě vizuální stránka mohla filmu hodně pomoci.Takhle vše zachraňují herci a to jak klaďasové,tak záporáci.A celkem se jim to daří.Je tu i slušná porce akce,i když místy trochu moc pohádkově naivní,ale celkem slušně zvládnutá.Celkově to nedosahuje kvalit zlaté čtyřky,ale za vidění to stojí.Je to u mě hned za filmy z Orientu.Dávám 55%,neb Gérard Barray si je zaslouží jako správný zkažený šlechtic,stejně jako vždy vtipný Ralf Wolter a vždy elegantní Lex Barker. (13.09.2011)

Všechno, co se mi líbilo na minulým díle je pryč. Nebo me spis začalo víc věcí vadit? Tentokrat je tu moc papundeklovych kulis, indiáni i přestřelky působí směšně, atmosféra divokého Mexika je pryč, zato nastupuje atmosféra pohádková, která me nebaví. Postavy naprosto černobílé. Skoda. Poklad Aztéků vypsal zajímavě, ale v tomhle filmu se jen narychlo zakončují dějové linky, bez jakéhokoli překvapeni.. (30.04.2020)

Předností filmu je slušná řádka záporáků, taky zabitými tentokrát Kája nešetřil (včetně indošů odpravených vlastnoručně Lexem). Trochu nepovedení jsou ti Indiáni, nějací čičmundové či jak, kam se hrabou na Apače. A hlavně z aztécké princezny nemuseli dělat zas až takovou naivní husičku. Dekorace a efekty jsou pohříchu aušusové, to je však pro mě spíš plus, dodává to filmu tu správnou atmosféru mayovek, jak je máme rádi. A co víc si přát, než ušlechtilého německého hrdinu bojujícího proti proradným Francouzům. (22.10.2014)

Poklad Aztéků musel mít pokračování, na jeden film by to bylo příliš objemné a dlouhé. Osobně si myslím, že pokračování je o něco svižnější, než díl předchozí. Idealistický pohled na oprávněný boj mexického vojska proti vnějším kolonizátorům je příhodně podkreslen tou spoustou charismatických padouchů. Nejdůležitější postavou je samozřejmě opět diplomat, špeh a doktor Karl Sternau (Lex Barker), který stojí na té správné straně a neohroženě se staví proti veškeré špatnosti. Největší předností filmu jsou padouši. Hamižní, nenasytní, lstiví, úskoční a ješitní. Podle situace uzavírají partnerství, vzájemně se zrazují a odpravují. A ten přeživší zbytek postihne spravedlivý trest. Je tu zhrzený a zrádný mexický hrabě Alfonso di Rodriganda y Sevilla (zajímavý Gérard Barray), který touží především po bájném pokladu. Je zde talentovaná intrikánka Josefa Cortejo (šarmantní Michèle Girardon), která s rozkoší využívá své ženské zbraně k získání všeho, po čem touží. Je zde chlípný a vyhnaný kapitán mexické armády Lazaro Verdoja (dobrý Rik Battaglia), lačně natahující své zvrácené ruce po každém ženském klíně. Je zde prohnaný a prodejný Josefin otec Pablo Cortejo (Antun Nalis). A také ponížený a uražený náčelník Čičimeků Černý jelen (Milivoj Popović). Ženský půvab přináší také unesená dcera správce hraběcího majetku Rosita Arbellez (Alessandra Panaro) a hloupoučce naivní aztécká princezna Karja (Theresa Lorca). Na té správné straně stojí německý obchodní cestující a odhodlaný strašpytel Andreas Hasenpfeffer (Ralf Wolter), doktorův přítel a dobrodruh Frank Wilson (Kelo Henderson), aztécký hrdina a poručík mexické armády Potoca (Gustavo Rojo) a správce hraběcího majetku Don Pedro Arbellez (Hans Nielsen). Z dalších postav stojí ještě za zmínku francouzský představitel moci a maršál Bazaine (Jean-Roger Caussimon) a přísný strážce aztéckého tajemství Flathouani (Mirko Kujaćić). Mexiko je stále zajímavá země. Je plná tajemství, překvapení, slunečního svitu, dobrodružství i nebezpečí. Mexiko se může najít v Jugoslávii. K nenáročnému odreagování je to příhodný film. A dobro vítězí nad zlem. (13.01.2016)

Dost mi uniká, proč je pod tímto filmem podepsán Robert Siodmak. Poznat to nikde není. Po začátku, který sumarizuje předchozí díl stylem cimrmanologického shrnutí proslulé operety Proso, jsme in medias res. Once upon in time in Mexico... Udatný německý doktor se chová jak idiot, aztécká princezna se chová jak idiot, ba i ten zavilý Verdoja rozumu zrovna nepobral. Co nezmrvil scénář, to dorazí režie a produkce svými svéráznými představami. Indiáni v Mexiku po 400 letech kolonizace vypadají jak jejich bratranci z amerických plání. K tomu přidejme zvláštní střih. Zde bych zvláště zdůraznil násilný přechod přes řeku. Některé záběry nevypadají špatně (např. ten přes hranu vodopádu), ale uprostřed krvavé bitvy se odehraje podivnost. Jeden mrtvý padá do vody, proud jej strhává přes vodopád. Tělo letí dolů. Střih. Z vodopádu vyjde indiánská postava, zavile se rozhlédne a popojde po skále. Střih. Kdo to byl? Co tam dělal? K čemu to bylo? Podobných zvláštností je plno. U mě slabé dvě. (27.09.2010)