Reklama

Reklama

Pyramida boha slunce

  • Západní Německo Die Pyramide des Sonnengottes (více)

Obsahy(1)

Doktor Sternau je po předchozí konfrontaci s proradným bývalým kapitánem Verdojou v bezvědomí, takže ani neví, že se díky svým zachráncům ocitl na chvíli v blízkosti bájného aztéckého pokladu. Verdoja mezitím uzavřel pakt s Čičimoky a spolčil se s mazanou Josefou, s níž ho spojuje nenávist ke Sternauovi a touha po zlatě. Proradný Alfonso přemluvil ke sňatku indiánskou princeznu Karaju a má nyní poklad na dosah. Doktor Sternau se mezitím za pomoci přátel navrátil na Arballezovu haciendu, kde se zotavuje. O jeho záchraně se dozví Veroja a plánuje na haciendu útok... Pyramida boha slunce představuje druhou část vyprávění, které započalo ve snímku Poklad Aztéků. Dvoudílný projekt iniciovaný producentem Arturem Braunerem vychází z cyklu Mayových kolportážních románů Waldröschen (naposledy vyšel česky pod názvem "Tajemství starého rodu"). Nicméně podobně jako v jiných mayovkách se film předlohy drží velmi volně, spíše na jejím základě skládá nové vyprávění s totožnými motivy. Na druhou stranu v tomto případě tvůrce omlouvá fakt, že předloha čítá přes dva tisíce stran a naopak v porovnání s jinými mayovkami zůstávají Poklad Aztéků a Pyramida boha slunce své předloze v mnohém věrné. Oba filmy vznikaly najednou během jednoho natáčení, jež probíhalo v tradiční destinaci štábů točících mayovky, v Jugoslávii. S ohledem na tento fakt zůstává štáb i herecké obsazení totožné jako v případě Pokladu Aztéků. Diváci tedy opět uvidí Lexe Barkera coby udatného doktora Sternaua a Ralfa Woltera jako naivního obchodníka s kukačkovými hodinami Andrease Hasenpfeffera. O život jim opakovaně usiluje trojice zloduchů ztvárněných Rikem Battagliou, Gérardem Barraym a Michele Girardonovou. (Česká televize)

(více)

Recenze (77)

MickeyStuma 

všechny recenze uživatele

Pokračování příběhu předchozího snímku ´Poklad Aztéků´ se nijak svoji atmosférou a dobrodružstvím neliší. A není divu. Oba snímky byli natočeny současně a asi málokdo ví, že kromě Německa, Rakouska, Švýcarska a bývalého Československa byli všude promítány současně jako celek. Okaté studiové kulisy byly použity převážně kvůli vytrvalým dešťům během natáčecího plánu a to proto, že si filmaři nemohli dovolit výrazné zpoždění. Natočeno to bylo podle románu ´Lesní Růženka´, která v originále čítá více než 2600 stran. Tak na tohle to potřebovalo skutečně ohromnou dávku odvahy, neboť tak rozsáhlé dějství nelze vtěsnat ani do tříhodinové stopáže. Příběh se totiž odehrává v rozsahu padesáti let. Takže došlo k razantním škrtům. No a tak to dopadlo jak to dopadlo. Vyloženě peckou jako vinnetouovky to být nikdy nemohlo, ale jako obyčejný nenáročný odpočinkový dobrodružný snímek funguje dobře. ()

anli 

všechny recenze uživatele

Pokračování cesty Dr.Sternaua za pokladem Aztéků,které se točilo současně s prvním filmem.Je o trochu slabší,o hodně méně se drží předlohy a výprava,pokud nebyla přímo odfláknutá,tak byla amatérská,protože divák pozná okamžitě každou papundeklovou kulisu,která se objeví.Takže je vše třeba brát pohádkově a na efekty moc nekoukat,jsou spíše na tehdejší televizní úrovni.Je to škoda,protože právě vizuální stránka mohla filmu hodně pomoci.Takhle vše zachraňují herci a to jak klaďasové,tak záporáci.A celkem se jim to daří.Je tu i slušná porce akce,i když místy trochu moc pohádkově naivní,ale celkem slušně zvládnutá.Celkově to nedosahuje kvalit zlaté čtyřky,ale za vidění to stojí.Je to u mě hned za filmy z Orientu.Dávám 55%,neb Gérard Barray si je zaslouží jako správný zkažený šlechtic,stejně jako vždy vtipný Ralf Wolter a vždy elegantní Lex Barker. ()

Reklama

Brejlil 

všechny recenze uživatele

Dost mi uniká, proč je pod tímto filmem podepsán Robert Siodmak. Poznat to nikde není. Po začátku, který sumarizuje předchozí díl stylem cimrmanologického shrnutí proslulé operety Proso, jsme in medias res. Once upon in time in Mexico... Udatný německý doktor se chová jak idiot, aztécká princezna se chová jak idiot, ba i ten zavilý Verdoja rozumu zrovna nepobral. Co nezmrvil scénář, to dorazí režie a produkce svými svéráznými představami. Indiáni v Mexiku po 400 letech kolonizace vypadají jak jejich bratranci z amerických plání. K tomu přidejme zvláštní střih. Zde bych zvláště zdůraznil násilný přechod přes řeku. Některé záběry nevypadají špatně (např. ten přes hranu vodopádu), ale uprostřed krvavé bitvy se odehraje podivnost. Jeden mrtvý padá do vody, proud jej strhává přes vodopád. Tělo letí dolů. Střih. Z vodopádu vyjde indiánská postava, zavile se rozhlédne a popojde po skále. Střih. Kdo to byl? Co tam dělal? K čemu to bylo? Podobných zvláštností je plno. U mě slabé dvě. ()

vesper001 

všechny recenze uživatele

Kdo viděl a udržel v paměti zápletku Pokladu Aztéků, nebude mít s pochopením děje potíže. Zaskočil mě jen poněkud zběsilý střih a fakt, že dr. Sternau není - na rozdíl od Old Shatterhanda - nezranitelný ironman, a že překvapivě často levý hák spíš inkasuje, než produkuje. A pak se zdlouhavě léčí, skoro jako normální člověk. :) Ale co, trocha reality není na škodu. ()

karlee 

všechny recenze uživatele

Předností filmu je slušná řádka záporáků, taky zabitými tentokrát Kája nešetřil (včetně indošů odpravených vlastnoručně Lexem). Trochu nepovedení jsou ti Indiáni, nějací čičmundové či jak, kam se hrabou na Apače. A hlavně z aztécké princezny nemuseli dělat zas až takovou naivní husičku. Dekorace a efekty jsou pohříchu aušusové, to je však pro mě spíš plus, dodává to filmu tu správnou atmosféru mayovek, jak je máme rádi. A co víc si přát, než ušlechtilého německého hrdinu bojujícího proti proradným Francouzům. ()

Galerie (5)

Zajímavosti (6)

  • Spolu s Pokladem Aztéků jde o nejdéle natáčenou Mayovku (celkem 152 dní). (hippyman)
  • Natáčelo se, stejně jako tomu bylo u prvního dílu, v Jugoslávii (Zupci u Trebinje, Popovo Polje u Trebinje, Stubica u Titogradu, Tuzi u Titogradu, řeka Cijevna u Titogradu), Španělsku (okolí Barcelony, Montserrat) a Německu (zámek Charlottenburg v Berlíně). (hippyman)

Reklama

Reklama